Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejkrásnější sopky Kokořínska. Kouzelný výlet, který dá zabrat

aktualizováno 
Symbolem Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko jsou pískovcové rokle, skalní pokličky a labyrinty. V severní části území však narazíte i na parádní kopce sopečného původu, z nichž některé jsou vyloženě neobjevené nebo chcete-li zapomenuté. Projděte si s námi 40 kilometrů tímto kouzelným krajem.

„Žlutá“ vyhlídka z Šediny na Berkovský vrch s hradem Starý Berštejn (vlevo Velký Beškovský kopec) | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Severní část Kokořínska na dohled od Máchova jezera je poseta izolovaně vystupujícími vrchy sopečného původu, které dodávají zdejší krajině charakteristický ráz a přitažlivý půvab.

Jejich vznik souvisí s třetihorní vulkanickou činností a dnes představují už jen torza podpovrchových částí dávných sopek. Vedle přírodovědných zvláštností a cenností (případně zdroje kameniva) poskytují nádherné a daleké výhledy.

Fotogalerie

Navštívit je lze postupně po částech, anebo také naráz během jediné dlouhé, ale nezapomenutelné túry.

Mizející Maršovický vrch

Významnou dominantu krajiny západně od Máchova jezera tvoří protáhlý hřbet Maršovického vrchu, donedávna vysokého plných 515 m.

Bohužel rozsáhlá těžba kamene způsobuje, že dominantou se postupně stává spíše lom než samotný snižující se kopec.

Do sedla pod Maršovickým vrchem přijdete po cca 5 km od nádraží Staré Splavy, přičemž vybrat si můžete trasu červenou nebo zelenou. Pak už zbývá vydat se lesem vzhůru směrem na západ k hraně velkého lomu. Z ní se otevírá výborný rozhled na České středohoří, Lužické hory a okolí Máchova jezera.

Lom je zdrojem stavebního kamene a zároveň významnou přírodovědnou lokalitou, neboť v něm byly objeveny hojné zlomy a pukliny umožňující datovat geologickou minulost Českého masivu v období mladších třetihor.

Výhled z Maršovického vrchu

Výhled z Maršovického vrchu

Hlavně z těchto důvodů vyvíjel roku 1994 Okresní úřad Česká Lípa snahu vyhlásit Maršovický vrch za chráněné území. Zatím k tomu však nedošlo a zřejmě už ani nedojde. Dlužno dodat, že unikátní jevy křehké tektoniky odkryla právě průmyslová těžba kamene, která zároveň požírá celý kopec.

Výrazným strategickým bodem se stal Maršovický vrch v roce 1938, kdy se kolem něj stavěla tzv. Liběchovská příčka linie pohraničního opevnění, projektovaná z Mělníka až za Jablonné v Podještědí. Několik betonových pevností již muselo ustoupit lomové činnosti stejně tak jako část bukového lesa s výskytem významných rostlin – např. střevíčníku pantoflíčku.

Dvěma značkami mimo Šedinu

Pouhé dva kilometry jihovýchodně od Maršovického vrchu ční nad lesy vulkanický suk Šedina (473 m) s charakteristickým nepravidelným tvarem. Lákavě tento vrch nevypadá jenom v krajině, ale také při pohledu na turistickou mapu, která slibuje daleký rozhled hned ze dvou míst. Kuriozitou je, že značené trasy (žlutá a zelená) v masivu Šediny míjejí nejenom vrchol, ale i sebe navzájem.

Šedina vznikla na severojižní čedičové žíle, jež vytváří vrcholový hřbítek s malou skalkou na nejvyšší kótě. Její okolí obklopují pískovce, které vystupují na úbočích vrchu. Zvětráváním těchto pískovců se ve střední a spodní části příkrých svahů vytvořila malá skalní města s terasami, škrapy, výklenky a kaňony. Odlišnost podloží se výrazně projevuje na vegetaci – zatímco na čedičích roste bučina, na pískovcích to jsou převážně smrky a borovice s hustým podrostem borůvky.

Asymetrický vrch Šedina

Asymetrický vrch Šedina

„Zelená“ vyhlídka z Šediny na Máchovo jezero

„Zelená“ vyhlídka z Šediny na Máchovo jezero

Obě značené trasy zpřístupňují hezká vyhlídková místa na pískovcových skalních terasách. Z té žlutě značené spatříte dva kilometry vzdálený a jako ženské ňadro zaoblený Berkovský vrch (450 m), jehož nejvyšší hrot tvoří zřícenina hradu Starý Berštejn. Stačí 45 minut popojít a jste tam!

Sopouchy dvou vulkánů

Čedičový Berkovský vrch je považován ze erozní torzo sopouchu, který prorazil souvrstvím křídových pískovců. Přívodní dráhu dnes již erodované sopky naznačuje vrcholová skála. Její nynější podoba byla však značně ovlivněna antropogenními úpravami v souvislosti s lámáním kamene a stavbou hradu. Převážnou část hmoty Berkovského vrchu však tvoří pískovce.

Berkovský vrch nese jméno šlechtického rodu Berků z Dubé, s nimiž se nejvíce pojí nepříliš dlouhé dějiny Starého Berštejna – od počátku 15. století do konce 16. století. Zřícenina je již léta soukromým vlastnictvím a není veřejnosti běžně přístupná. Je to škoda hlavně z důvodu mimořádně krásného rozhledu, který si lze bez výstupu na citadelu vychutnat jenom částečně. Před svévolným vniknutím do zabezpečeného areálu varují nekompromisní výstražné tabule.

Berkovský vrch s hradem Starý Berštejn

Berkovský vrch s hradem Starý Berštejn

Přírodovědná lokalita obdobného typu – tedy zbytek sopouchu, se nachází v dohledu 3 km nad malou vesničkou Korce (místní část Dubé) a jmenuje se Korecký vrch (465 m). Na vrcholek vede odbočka zelené turistické značky, nahoru však chodí málokdo. A to je škoda, neboť bezlesý travnatý vrcholek se stepní vegetací poskytuje ideální rozhled. Krásně jsou odtud vidět například oba Bezdězy.

Těsně pod nejvyšší kótou vystupují na jižních svazích několikametrové skalní stěny a sruby s náznaky sloupcové odlučnosti nepravidelného průřezu. Nalézt lze i zbytky vulkanických strusek.

Ležící prase Kokořínska

V pořadí další vrch spojený se sopečnou minulostí se jmenuje Velký Beškovský kopec (474 m). Od Koreckého vrchu neleží daleko, cesta však vede oklikou.

Velký Beškovský kopec je opravdovou ozdobou Kokořínska. Má tvar asymetricky modelovaného hřbetu směru s příkrými srázy, přičemž na východ se masiv sklání pozvolněji a přechází do tzv. Kočičího hřbetu. Kopec se v profilu podobá ležícímu vepři a tvarově připomíná siluetu vulkanických kopců Ľubietovský či Klenovský Vepor ve Slovenském Rudohoří.

Silueta Velkého Beškovského kopce připomínající ležící prase

Silueta Velkého Beškovského kopce připomínající ležící prase

Malý a Velký Bezděz (a Ještěd) z Vrátenské hory

Malý a Velký Bezděz (a Ještěd) z Vrátenské hory

Na rozdíl od karpatských dvojníků je však Beškovský kopec převážně pískovcový a vulkanické horniny v podobě čedičové žíly vystupují pouze na nejvyšším vrcholu při západním okraji.

Příkré svahy Beškovského vrchu zdobí četné pískovcové skalní stupně, různé skalní útvary (například Svatební věž) a na několika místech i suché kaňony. Vše je ovšem ukryto v převážně smrkových a borovicových porostech, které na čedičovém podloží střídají bučiny.

Okolí je protkáno hustou sítí turistických stezek – na vrchol s dílčími výhledy vede odbočka z modré trasy. Některé pískovcové skály v masivu Beškovského kopce navštěvují s oblibou horolezci.

Může se hodit

Kopce zjizvené lomy
Smutný osud postihl kdysi výraznou krajinnou dominantu Tachovský vrch (498 m), jenž se tyčil mezi Bezdězem a Koreckým vrchem do výšky 498 m. Dnešní výšku již mapy neuvádějí, neboť z kopce zbylo po rozsáhlé těžbě stavebního kamene jen torzo a hluboký kráter.
Jizvy starých lomů objevíte rovněž na protáhlém masivu Vrátenské hory (508 m) – nejvyšším bodě tzv. Houseckých vrchů v severovýchodní části CHKO Kokořínsko. Na vrcholu stojí známá rozhledna, z níž lze přehlédnout téměř celou severní polovinu Čech

Mapy
KČT 1 : 50 000 č. 16 – Mělnicko a Kokořínsko
KČT 1 : 50 000 č. 15 – Máchův kraj

Návrh přechodu
Staré Splavy – Maršovický vrch (zelená a červená), 5 km – Šedina (červená a zelená), 9 km – Starý Berštejn (žlutá), 12 km – Korecký vrch (neznačeno a zelená), 17 km – Plešivec (neznačeno a modrá), 20 km – Velký Beškovský kopec (modrá) 23 km – Houska (modrá), 30 km – Vrátenská hora (modrá), 33 km – Nosálov (modrá), 35 km – Skramouš, žel. zast (modrá), 40 km

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

Zakázaná místa lákají zvědavce, někteří se však z dobrodružství nevrátí

Turistka spadla ze skály v lomu Velká Amerika.

Lidé často zbytečně riskují, když chodí na místa se zákazem vstupu. Lezou do zatopených lomů, šplhají na komíny nebo se...

Deset tajných tipů na nevšední pláže v Chorvatsku

Pláž Punta rata, Brela

Chorvatsko má 1 246 ostrovů a 5 835 kilometrů pobřežní čáry. Přinášíme vám výběr z těch nejlepších a zároveň méně...



GLOSA: Kolo Favorit je opravdu legenda. Ale ze zoufalství

Výstava Fenomén Favorit v Národním technickém muzeu

Není legenda jako legenda. Některé věci si připomínáme zaslouženě pro jejich výjimečnost. Jiné se staly legendárními z...

Po Česku jezdí sto tisíc elektrokol. Bez přilby na ně nesedejte

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Elektrokola zažívají boom, podle odhadů prodejců jich po Česku jezdí už na sto tisíc. S rychlejším kolem však roste...

Kim má velké plány s turistikou. Vymění bomby za pláže?

Do Wonsanu za odměnu. Skupina žen pchjongjangské textilky se na pláže ve...

Wonsan. Zapamatujte si to jméno. Pokud všechno půjde tak, jak si vysnil severokorejský diktátor Kim Čong-un, možná už...

Další z rubriky

OBRAZEM: Čas nezralých bobulí. Když Morava čeká na víno

Dobrosrdeční lidé, tradice a tvrdá práce. Okolí Velkých Bílovic je kraj...

Dobrosrdeční lidé, tradice a tvrdá práce. Okolí Velkých Bílovic je kraj nekonečných vinohradů, teplého podnebí, lánů...

Lekce z dějepisu za tisícovku. Otestovali jsme hrady a zámky pro rodiny

Zámek Telč

Dopřejte si v létě kromě koupání i atraktivní výlet do historie. MF DNES navštívila patnáct památek, aby zjistila, jaké...

KOMENTÁŘ: Střelba na stezce pro cyklisty? Jen otázka času

Cyklisty i chodce ochrání na ostravských cyklostezkách nové piktogramy.

Ten, kdo vymyslel cyklostezky, byl šílenec. A sadista. Kdoví. Možná, že to i myslel dobře. Zřídit stezky, kde se lidé...

Najdete na iDNES.cz