Dvanáct kilometrů dlouhá plavba není úplně snadná. A to nejenom pro mnohé zákruty a peřeje, ale také kvůli regulaci správy NP, která připouští splutí jen při větším průtoku. Na Hornád se tak můžete vydat většinou jen na jaře nebo po silnějších deštích. Na druhou stranu bylo splutí Hornádu řadu let zakázáno zcela, od roku 2016 se však vodáci opět mohou radovat z divoké řeky protékající touto nádhernou krajinou.
Pokud nebude dostatek vody nebo si netroufnete na zdejší peřeje, můžete „prielom“ projít pěšky nebo se vydat do některé z dalších soutěsek. Mezi nejoblíbenější patří kaňon Suché Belé nebo před pár lety otevřená ferratová cesta vedoucí roklinou potoka Kyseľ. Kdo se na žebřících necítí jistě, tomu doporučujeme vyjít na nejhezčí vyhlídku zvanou Tomašovský výhľad.
Kličkování mezi vrbičkami
Večer před odjezdem na Slovensko jsem si všiml, že celodenní déšť tam zvedl hladiny řek. Kontroluji vodočet na Hornádu a voila! – řeka má dost vody nad limit splutí. Na webu tedy rezervuji plavbu a do střešního boxu přibaluji ke dvěma kanoím ještě nafukovací kajak „Safari“.
Za dva dny ráno parkuji u mostu v Hrabušicích, kde vydávají povolení. Sympatický zaměstnanec národního parku mi u obří mapy vysvětluje všechny záludnosti řeky a po zaplacení deseti eur dostávám povolenku, pojišťovací kartičku a slevenku na parkování v Čingově, kde plavba končí. Kvituji skvělý servis stejně jako nové nástupní molo.
Protože jsem dnes první na řece, vyplouvám s vědomím, že někde na trase je přes řeku padlý strom, který správa parku nestačila odstranit. Kmeny v řece jsou největším problémem splouvání Prielomu Hornádu, vytvářejí nebezpečné zátarasy v nepřístupných místech, kde jediná cesta do civilizace je po vodě.
Odrážím od mola a za okamžik již můj kajak unáší rychle proudící hnědě zakalená voda Hornádu, který tak připomíná spíš rozvodněný potok. První dva kilometry plavby řeka bláznivě meandruje loukami a vytváří ostré zákruty s protiproudy.
Husté vrbičky se naklánějí nad hladinu a občas mi dá dost práce se jim vyhnout. Proplouvám větvemi vyvrácené olše a za další zatáčkou se přimáčknu na dno kajaku, abych se neodřel o nízkou lávku.
Je to takový test předtím, než se dostanu do samotného kaňonu. Kdo nezvládne tento první úsek, má jedinou možnost řeku opustit v takzvaném Hrdle Hornádu.
V kaňonu
Záhy podplouvám železnou lávku a vím, že právě překračuji Rubikon. Jsem ve vjezdu do Prielomu Hornádu a cesty zpět už není.
Objevují se strmé skály, řeka se rozšiřuje a svižně mě unáší do neznáma. Obklopuje mne dokonalá slovenská divočina, jen tu a tam zahlédnu pěší chodník, který kopíruje řeku v celé délce kaňonu.
Vybavují se mi plavby na Hornádu, které jsem kdysi absolvoval s turistickým oddílem mládeže. Splouvali jsme tehdy na laminátových „vydrách“, které měly problém se vytočit v ostrých zákrutách a kapsách vymletých ve vápencové skále. Paradoxně bylo splutí za nižší vody náročnější, protože proud nás hnal vnějším obloukem pod temné skalní převisy.
Dnes teče vody dost a díky ideálnímu stavu kolem 85 centimetrů se mohu všem skalním nástrahám v pohodě vyhnout.
Míjím skupinku výletníků, kteří opatrně našlapují po železných plošinkách vetknutých v kolmé skále a po pár minutách podplouvám železnou lávku. Pěších turistů postupně poněkud přibylo, což je asi způsobeno blízkostí oblíbené Kláštorské rokliny. Nicméně na vodě jsem stále sám.
Už tak nádherné scenérie se postupně stávají ještě nádhernějšími. Kaňon se prohlubuje a z vody mohu obdivovat kolmé skalní útesy vysoko nade mnou. Paprsky slunce jen stěží pronikají až k hladině řeky a když zvednu hlavu, vidím jen úzký proužek modré oblohy. Trochu bojuji s focením, protože jen těžko hledám vhodné vracáky, kde bych mohl s lodí zastavit a vyndat z vodotěsného kufru fotoaparát.
Nejhezčí vyhlídka Slovenského ráje
Netrvá to ani dvě hodinky a vítá mě Letanovský Mlýn. Je to jediné místo uprostřed prielomu, kde najdete alespoň nějakou civilizaci a kde můžete vysednout z lodi a v nouzi ukončit plavbu.
Vytahuji kajak na břeh pod bufetem a jdu si trochu protáhnout nohy zdřevěnělé z kajaku. Po chvilce dojíždějí tři kanoe, takže se mohu pozdravit s kolegy vodáky a pokračuji dál v plavbě. Čeká mne teď vodácky nejtěžší úsek a již zmiňovaný padlý strom.
Strom se objevuje hned pod bufetem, kmen leží napříč korytem hned za ostrou zatáčkou v peřeji a vidět je na poslední chvíli. Naštěstí se mi podaří zastavit ve vracáku a strom přenáším. Vzápětí podplouvám nádherný kamenný Kartuziánský most, repliku původního mostu z 15. století, který zničili němečtí vojáci za druhé světové války.
Řeka pod mostem nabírá na síle a zdá se mi, že i spád se zvětšuje. S obratným kajakem nemám problém vyhnout se zátarasům naplaveného dříví a vždycky nějak vykličkuji mezi kameny, skalami a smrkovými kmeny.
Jinak mi řeka nedá odpočinout. Tok svírají skalní stěny a jen málokde se najde nějaká tišina, tůňka nebo vracák, kde bych mohl zastavit. Po zhruba třech hodinách se skály rozestupují a lávka vysoko nad řekou zvěstuje cíl mojí plavby, osadu Čingov.
Léto na SlovenskuChystáte se na Slovensko a hledáte inspirativní výlety pro vaší dovolenou? Podívejte se do bohatého archivu naší rubriky. Tipům na výlety po Slovensku se pravidelně věnujeme každou sezonu. |
Balím kajak a jdu se ještě rychle projít k prý nejhezčí vyhlídce Slovenského ráje. Po žluté značce to je od parkoviště na Tomašovský výhľad asi 2,5 kilometru, tedy přibližně čtyřicet minut cesty. Lesní pěšina vystoupá nad údolí řeky a končí u skalnatého ostrohu, nějakých 150 metrů nad řekou. Ze skalní plošinky odtud můžete obdivovat jak zaoblené kopečky Slovenského ráje, tak i strmé štíty Vysokých Tater v dálce.
Na můj vkus je tu nějak moc lidí a jsem alespoň rád, že jsem dnes mohl byl jedním z mála, kdo si splul jeden z nejhezčích vodáckých úseků na Slovensku.
Může se hoditNáročnost splutí: Hornád má v popisovaném úseku obtížnost WW II (toky s rychlejším proudem a občasnými návaly proudu na břeh a s možností dobře viditelných překážek). Je třeba dobrá znalost ovládání lodi a umění rychle zastavit. Vhodné jsou uzavřené nebo samovylévací lodě, vesta a helma. Prielom Hornádu (Hrabušice – Čingov) je dlouhý asi 12 km a plavba zabere 3-4 hodiny splutí. Další informace a kilometráž najdete zde. Splouvat Prielom Hornádu je možné jen od 1. května do 31. října. Povolené jsou maximálně dvojmístné lodě (zákaz raftů). Výška hladiny řeky na vodočtu v Hrabušiciach v den plavby v 8 hodin ráno musí být v rozmezí 70 cm - 110 cm. Rezervace plavby a další informace najdete zde. Vodočet Hrabušice najdete zde. Půjčovny lodí a logistika: v okolí najdete několik půjčoven lodí a splouvat můžete i organizovaně s místními instruktory. Další info najdete na http://www.cubeadventure.sk nebo www.splavujeme.sk Ubytování: ideálním výchozím místem pro splutí i pěší výlety jsou Hrabušice. Zde najdete několik penzionů a kemp. |