Barokní kostelík ve švýcarské "střediskové" obci Wassen stojí na úžasném místě: přímo na vyvýšeném ostrohu uprostřed hlubokého alpského údolí, kterým se vysoko do hor probíjí slavná Gotthardská železnice mezi Curychem a Luganem.
Je to nejkrásnější rychlíková trať světa.
A právě kostelík ve Wassen je patrně nejlepším místem, odkud ji lze obdivovat. Kouzlu železnice tu propadnete, i kdybyste snad vlaky bytostně nesnášeli.
Většina pasažérů zná wassenský svatostánek jen z vlaku. Díky kostelíku můžou totiž cestou po kolejích přes Alpy názorně sledovat, jak velký výškový rozdíl železnice zdolává na krátkém úseku této mezinárodní rychlíkové trati, aby se vyšplhala až k legendárnímu Gotthardskému tunelu. Ten byl v 19. století vykután ve větší nadmořské výšce (přes 1 100 metrů), než v jaké leží nejvyšší české nádraží Kubova Huť na Šumavě (995 metrů).
Vydejte se pěšky na túru
Jelikož při cestě vlakem vás zdejší systém točitých tunelů může poněkud dezorientovat, stojí za to udělat si na Gotthardské dráze zastávku a vydat se obdivovat stavitelské mistrovství železničních inženýrů z 19. století mimo palubu vlaku. Počítejte přitom s drobným dopravním zádrhelem: ačkoli ve Wassen mají nádraží, vlaky na něm dávno nezastavují.
I přesto se sem dostanete poměrně snadno. Kromě mezinárodních expresů přes Alpy, které na trati mezi Curychem a Luganem zastavují pouze v Arth-Goldau na úpatí švýcarské národní hory Rigi a pak až po 90 minutách v hradním městě Bellinzoně, projíždějí trasu v hodinovém intervalu rychlíky InterRegio. Na ně pak ve stanicích Erstfeld a Göschenen navazuje linka poštovních autobusů.
Navíc je docela škoda prosvištět Gotthardskou železnicí jen po kolejích. Švýcaři coby mistři Evropy v cestování vlakem (na světě jezdí častěji dráhou už jen Japonci) jsou patřičně hrdí na své železnice, a tak zbudovali podél nejkrásnějšího úseku této trati "vlakologickou" naučnou stezku.
Pravdou je, že málokdy po ní půjdete divokou přírodou. Drtivou většinu z 23 kilometrů dlouhé trasy mezi nádražími Erstfeld a Göschenen (výškový rozdíl 650 metrů!) vám bude dělat zvukovou kulisu rušná transalpská dálnice. Přesto je na co se dívat. A také je odkud se dívat.
Pozorovatelny
Na řadě míst po cestě vznikly vyhlídkové terasy s poučnými tabulemi o téhle nádherné trati. Mají podobu jakýchsi půlkruhových pódií a jedno z nich vyrostlo přímo na okraji hřbitova u již zmíněného kostelíka ve Wassen. Odtud lze asi nejlépe obdivovat systém točitých tunelů s viadukty, umožňující mezinárodním rychlíkům stoupat vysoko do hor více než jedno a čtvrt století po otevření trati.
Další pozorovatelny najdete cestou hned u kolejí, některé jsou zase vysoko v lese nebo uprostřed pastvin se zvonícími kravskými stády. Pěší pouť podél Gotthardské železnice si můžete lehce naplánovat (klidně na více dní) s pomocí dokonalého servisního webu www.gottardo-wanderweg.ch. Tam najdete nejen mapy a fotografie, ale i tipy na výhodné noclehy.
Oknem až na vrcholky hor
A pokud nemáte na Gotthardu čas nebo chuť na víc než na železniční exkurzi, vyberte si ten "nejpomalejší zastávkový" rychlík InterRegio (v jízdním řádu IR). Švýcarské dráhy sem totiž velice často řadí panoramatické vozy 1. třídy. Jejich specialitou jsou obrovská okna, vykrojená až do střechy, která v hlubokých alpských údolích oceníte.
Cestou ze severu na jih můžete za oknem postupně sledovat kraj zrodu Švýcarska kolem Luzernského jezera, kde řádil slavný lučištník Vilém Tell.
Například ve městě Schwyz uchovávají pergamen se "zakladatelskou" smlouvou Švýcarska ze 13. století, ve Flüelen a Brunnen zase kotví parníky "Tellova expresu", plující po jezeře k "zakladatelské" louce státu Rütli. V jiném městě, Altdorfu, měl podle pověstí Tell sestřelit jablko z hlavy svého syna, a tak se vykoupit z trestu za neposlušnost habsburskému správci země.
Stoupání a dlouhé tunely
A pak už se blíží Ertsfeld a start výše popsaného spektakulárního stoupání trati podél kostelíka ve Wassen až k patnáctikilometrovému Gotthardskému tunelu, jehož stavba si v 19. století vyžádala na 200 obětí. Za ním už vás čeká obvykle slunný jih Švýcarska, "italský" kanton Ticino. Ani tady nechybí točité tunely, jež umožňují i nadále držet sklon kolejí pod třemi procenty, přijatelnými pro rychlíky.
Budete-li sedět vpravo, kousek za stanicí Faido se vám otevře jako na dlani pohled na dvě patra téže trati přímo pod vámi. Hned po jejich projetí můžete nedaleko stanice Biasca spatřit obrovské staveniště s výraznými žlutými prvky, velmi podobné tomu, jaké lze zahlédnout na severní straně trati poblíž Erstfeldu.
Hluboko v Alpách se totiž rube nejdelší tunel světa, 57 kilometrů dlouhý, nový Gotthard.
Má být otevřen do 10 let a zkrátit cestu mezi Curychem a Milánem o 90 minut na dvě a půl hodiny. Přežije však jeho zprovoznění i nádherná, stará, rychlíková trať? Šance je malá. Náklady na její údržbu už teď šplhají k miliardě korun ročně.
Může se hodit- Na oba konce popsané trati se lze dostat z Prahy nejpohodlněji (až třikrát denně) letadlem s aerolinkami Swiss přímo do Curychu, nebo do Lugana s přestupem právě v Curychu. - Na celou švýcarskou síť veřejné dopravy (společný jízdní řád viz www.sbb.ch) slouží turistům lístek zvaný Swiss Pass. Koupíte ho i ve vybraných cestovkách v Česku (ČD travel, Čedok, Firotour, Swiss travel) v několika variantách platnosti: 4 dny, 8 dnů, 15 dnů, 22 dnů a 1 měsíc (více najdete ZDE).
Kdybyste se chtěli na místě zdržet déle, stojí za to objednat si na noc půvabný zrenovovaný dřevěný hostel přímo ve Wassenu s pouhými třemi pokoji a velice přívětivými cenami (www.gotthardbackpacker.ch). |
Tip na knihu
Součástí každé kapitoly jsou tipy na zajímavá místa i výhodné ubytování v okolí dané trati, popis vlaků na trase a jejich ceník i návod, kdy vyrazit na cestu. Knihu lze koupit ve většině knihkupectví, za zvýhodněnou cenu ji lze objednat též na www.mojesvycarsko.com. |
Autor článku napsal unikátní železniční průvodce Švýcarskem s názvem "Švýcarsko - křížem krážem železničním rájem". Na 96 stranách najdete detailní popisy deseti vybraných tras, mapu Švýcarského dopravního systému i víc než 150 fotografií. 
