Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejkrásnější kamenné varhany v Česku zná málokdo. Výlet na Zlatý vrch

aktualizováno 
Panská skála u Kamenického Šenova je světoznámou památkou neživé přírody, na níž tisíce lidí každoročně obdivují dokonalou sloupcovou odlučnost čediče. Připomíná to zkamenělé píšťaly varhan. Málokdo přitom ví, že ještě hezčí a dokonalejší čedičové sloupce se vyskytují nedaleko odtud.

Kamenné varhany na Zlatém vrchu | foto: Martin Janoškapro iDNES.cz

Kamenné varhany jsou typickým přírodním fenoménem krajin se sopečnou minulostí. Vznikají v důsledku objemových změn při ochlazování a tuhnutí lávy a to vždy tak, že čedičové sloupce směřují kolmo k někdejší ploše ochlazování.

Podle orientace a vývinu sloupců lze rekonstruovat předvulkanický reliéf a usuzovat v jakých podmínkách láva tuhla. Dobře vyvinutá odlučnost se vytváří při velmi pozvolném ochlazování.

Světoznámá Panská skála

Panská skála u Kamenického Šenova patří k nejvýznamnějším geologickým lokalitám u nás a od roku 1953 je chráněná jako národní přírodní památka. Sloupcová odlučnost čediče se zde vyvinula v tak dokonalé a reprezentativní podobě, že zdejší kamenné varhany vešly ve známost i za našimi hranicemi.

Čedičové sloupy jsou 15 m dlouhé, v průřezu dosahují mocnost 20–25 cm a mají tvar pěti či šestiúhelníku (výjimečně se jedná o jiný n-úhelník).

Původně měla lokalita podobu holého, asi 30 metrů vysokého návrší s trojicí křížů na vrcholu a nazývala se Kalvárie nebo Křížový vrch. Jméno Panská skála vzniklo překladem německého Herrnhausfelsen, přičemž "Herrn" vzniklo pravděpodobně zkomolením "Gehörn", kterým se ve zdejším kraji označovaly strmě čnějící skalní útvary.

Vzhledem k vysokému počtu návštěvníků Panské skály se tu muselo vybudovat i velké placené parkoviště, informační centrum a sociální zázemí. Vstup je však bezplatný.

Panská skála u Kamenického Šenova

Panská skála u Kamenického Šenova

Kamenné varhany odkryla průmyslová činnost

panská skála v pohádce

Možná nevíte, že na čedičovém vrchu Panská skála u Kamenického Šenova se ukrýval král Miroslav i s princeznou Krasomilou v pohádce Pyšná princezna.

Těžit kámen na Panské skále začali místní sedláci již koncem 18. století. Po kvalitních, pevných kusech čediče byla velká poptávka v zahraničí, zejména v Nizozemsku při stavbě hrází. Čedič totiž vykazuje značnou odolnost vůči agresivnímu působení mořské vody.

Pokračující lámání čediče odkrývalo unikátní přírodní jev, zároveň však ale přispívalo k jeho postupnému ničení a likvidaci.

První pokusy o záchranu Panské skály a zastavení těžby vyvíjeli osvícení aktivisté a spolky již koncem 19. století. Roku 1904 se podařilo zastavit těžbu na vrcholu a pokračovalo se pouze v předpolí, kde vzniklo malebné jezírko. Definitivní zákaz se podařilo prosadit po složitých jednáních s majitelkou až roku 1913. Významně se o záchranu Panské skály zasloužil geolog Josef Emanuel Hibsch (1852-1940) z Děčína.

V období obou světových válek se na Panské skále opět příležitostně lámal kámen. V roce 1939 se dokonce vypracoval projekt na odtěžení celého prostoru mezi skálou a silnicí, přičemž sloupy se měly použít k zabezpečení ponorkové základny na ostrově Helgoland. K tomu však již naštěstí nedošlo a od roku 1948 Panská skála slouží pouze k osvětovým účelům.

Sloupcovitá odlučnost čediče na Panské skále

Sloupcovitá odlučnost čediče na Panské skále

Ukrytý Zlatý vrch

Jen málokdo z návštěvníků úchvatné Panské skály tuší, že ještě hezčí a větší divadlo v podobě čedičových kamenných varhan se ukrývá nedaleko odtud na kopci Zlatý vrch (656 m). Návštěvnost obou lokalit je přitom propastně odlišná.

Objemem hmoty i nadmořskou výškou nevelký, avšak v okolní krajině nápadný vulkanický suk Zlatého vrchu ční 6 km severně od Panské skály u vesnice Lísky, odkud vede od parkoviště do lomu červeně značená turistická trasa. Od roku 1964 je Zlatý vrch chráněný podobně jako Panská skála v kategorii národní přírodní památka.

Vrchol Zlatého vrchu

Vrchol Zlatého vrchu

Kamenné varhany na Zlatém vrchu

Kamenné varhany na Zlatém vrchu

Zlatý vrch je součástí Lužických hor a podobně jako většina ostatních vrchů v této oblasti byl vypreparován erozí ze svrchnokřídového pískovcového souvrství.

Původně podpovrchové vulkanické těleso tvořené čedičem se skládá ze dvou částí. Spodní část, odkrytou lomem, tvoří dokonalé sloupce čediče o průměru okolo 30 cm a délce až 30 m. V horní části lomové stěny jsou sloupce uloženy téměř vertikálně, směrem dolů se jejich sklon zmenšuje do podoby obrovského vějíře. Vysvětlením vzniku tak dokonalých útvarů je teplotně stabilní prostředí s velmi pomalým a stejnoměrným tuhnutím lávy.

Nad horním okrajem lomu je vidět svrchní část vulkanického tělesa, tzv. sopečnou zátku či čepici, pro niž jsou charakteristické nepravidelně uložené sloupce. Svrchní část tuhla v jiných podmínkách a rychleji než spodní část.

Kamenné varhany na Zlatém vrchu

Kamenné varhany na Zlatém vrchu

Varhany nejenom z čediče

Zásluhu na odkrytí unikátního přírodního výtvoru na Zlatém vrchu má opět lom na stavební kámen, založený kolem roku 1870. Lámaly se tu až šest metrů dlouhé čedičové sloupce.

Zastavení těžby a první pokus o vyhlášení rezervace se datuje rokem 1940, koncem druhé světové války i několik let po ní se však těžilo znovu. Těžba pokračovala dokonce i poté, co byla lokalita roku 1964 vyhlášena za státem chráněné území. Důvodem bylo, že lom měl původně dvě patra a sloupy v nich dosahovaly délku zhruba 15 m. Odtěžením spodního patra vznikla souvislá lomová stěna s délkou čedičových sloupů až 30 metrů! Definitivně byla těžba zastavena v listopadu 1973.

Pokud byste chtěli spatřit kamenné varhany do třetice, pak se můžete ze Zlatého vrchu vydat po zelené značce naučné stezky k jihu a po necelých třech kilometrech narazíte přímo nad údolím říčky Kamenice na obrovské skalisko Pustý zámek. Je na něm hezká, zábradlím opatřená vyhlídka. Nejhezčí podívaná však čeká teprve dole, kde jsou patrné mohutné, vodorovně uspořádané sloupce o délce až 25 m a průměru 1,85 m.

I zde se na odkrytí nevšedního výtvoru podílela lidská činnost – skálu částečně odstřelili koncem 19. století dělníci stavějící silnici a železnici. Neobvyklé je, že tyto sloupce nejsou čedičové, ale vyvinuly se v méně běžné vulkanické hornině trachyt.

Skalisko Pustý zámek se sloupcovou odlučností trachytu

Skalisko Pustý zámek se sloupcovou odlučností trachytu

Kde jinde hledat kamenné varhany

Kamenné varhany se vyskytují ve více či méně dokonalé podobě na mnoha dalších místech. Hezké exempláře najdete hlavně ve starých opuštěných lomech, v přírodě bývá sloupcová odlučnost vyvinutá hůře.

Pozoruhodné čedičové sloupce lze obdivovat například na lokalitách Radobýl u Litoměřic, Vrkoč u Ústí nad Labem, Klučky u Kamenického Šenova a Hlinky u Bečova nad Teplou, dále u Rotavy (Krušné hory), Konojed (České středohoří), Meziny (Nízký Jeseník) a jinde.

Někde dokonce vznikly vlivem tepelného působení magmatu obdobné sloupcovité útvary v pískovcích. U nás je nejznámějším příkladem Dutý kámen u Cvikova, v Lužických horách na německé straně patří k oblíbeným výletním místům pískovcový útvar Orgel (Varhany).

Mapy © PLANstudio

Autoři:




Nejčtenější

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Další z rubriky

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.