Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Sedm nejhezčích podzimních vyhlídek v Česku

aktualizováno 
Na některá místa, kam vás zveme, mohli donedávna jen vojáci. Další poskytují jedinečné kruhové výhledy. Vytipovali jsme pro vás sedm vyhlídek, kam stojí za to naplánovat si podzimní výlet.

Údolí řeky Bíliny z Bořně | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

1.Ralsko, 696 m

Mohutná izolovaná hora, která převyšuje okolní terén až o 400 m, je nejvyšším vrcholem Ralské pahorkatiny a celé České tabule! V české krajině vytváří majestátní dominantu srovnatelnou s Milešovkou, Bezdězem, Řípem nebo Ještědem. O nevšední rozhled je proto velmi dobře postaráno.

Fotogalerie

Vrchol tvoří úzká a protažená čedičová skála, jejíž exponovaný a vzdušný přechod jistí fixní zábradlí. Na nejvyšším bodě stojí zřícenina středověkého hradu ze 13. století. Jednalo se o hrad velkého významu, který byl v dobách svého založení srovnatelný s nedalekým královským Bezdězem.

Obtížně schůdný terén vrcholové části pokrývají převážně bukové lesy pralesovitého rázu s mohutnými exempláři starých jeřábů, klenů, borovic a lip. Nad obcí Vranov se nacházejí pískovcové Vranovské skály. Jejich součástí je i turisticky vyhledávaná Juliina vyhlídka, kterou znají čtenáři kreslené verze Foglarových Rychlých šípů coby skalní sídlo Bratrstva kočičí pracky a jeho kumpánů.

Na Ralsko vede červeně značená trasa z Vranova nebo z Novin, na poměrně náročný výstup je třeba počítat minimálně jednu hodinu. Před rokem 1990 byl nepřístupný vrchol součástí stejnojmenného vojenského prostoru a hrad okupovala posádka sovětských vojáků s vysílačkou. O její přítomnosti svědčí dosud čitelné nápisy na zdech zříceniny či zářezy na stromech v azbuce.

2.Bořeň, 539 m

Nejkrásnější kopec Českého středohoří, nejvýznačnější krajinná dominanta bílinského údolí, nejlepší nepískovcový horolezecký terén v ČR, přírodní zázrak uprostřed krajiny plné komínů... Těmito a mnoha dalšími superlativy se může pyšnit ostrý skalnatý štít nad městem Bílina, který lze přehlédnout pouze za velmi husté mlhy.

Bizarní skalnatý vzhled je výsledkem mrazového zvětrávání a vysoké tvrdosti horniny znělec. Vytvořily se tu skalní stěny, jehly, věže, sloupy i puklinová pseudokrasová jeskyně. Nápadným fenoménem je monumentální sloupcová odlučnost uspořádaná do obráceného vějíře. Rozpad horniny podél znělcových sloupců dal vzniknout až 100 m vysokým skalním stěnám. Bořeň je proto věhlasnou horolezeckou lokalitou, převažují tu dlouhé výstupy všech obtížností, některé mají až velehorský ráz. Za geologickou obdobu Bořně lze považovat známý skalní útvar Devils Tower v severoamerickém Wyomingu.

Bořeň patří mezi prvořadé turistické cíle v Českém středohoří, a to nejen díky přírodním výjimečnostem, ale hlavně dokonalému kruhovému rozhledu. Vidět je hlavně členitá západní část Českého středohoří a Podkrušnohoří. Východiskem ke zdolání Bořně je město Bílina. Občerstvení, popřípadě i nocleh nabízí Penzion Bořeň (původní turistická chata Borschenhütte z roku 1928) na severozápadním úpatí při zeleně značené trase a zároveň naučné stezce.

Vrchol Bořně

Vrchol Bořně

Výhled z Bořně na západní část Českého středohoří

Výhled z Bořně na západní část Českého středohoří

3.Vlčí hora u Černošína, 703 m

Zbytek sopky Vlčí hora u Černošína výrazně vyčnívá z krajiny plochých vrchovin západně od Plzně. Vzhledem ke své izolované a vyvýšené poloze poskytuje skvělý rozhled na velkou část hor a vrchovin západních Čech.

Více než skvělým výhledem je Vlčí hora známá coby mineralogické naleziště. Nacházejí se tu velké a dobře vyvinuté černé krystaly amfibolu (až 12 cm délky) a augitu (až 3 cm). Jako hlavní naleziště jsou v současnosti známé dva výkopy na severovýchodním úbočí kopce, kde lze poměrně snadno hrabáním či jen povrchovým sběrem získat hezké krystaly. Vlčí horu jako mineralogickou lokalitu znal a obdivoval údajně i Johann Wolfgang Goethe, jemuž odtud donesli vzorky jeho známí. Špatný zdravotní stav a vysoké stáří (74 let) však již vášnivému sběrateli nerostů nedovolily tuto lokalitu navštívit. Slavného básníka připomíná na Vlčí hoře skalní sráz na jihozápadní straně vrcholu zvaný Goethova vyhlídka.

Okolo procházející žlutá turistická značka Vlčí horu z jihu obchází, její vrchol však rozhodně stojí za zdolání. Výhledy z něj i úbočních luk jsou sice omezené, avšak daleké a pestré. Za dobré dohlednosti je vidět část Šumavy, pásmo Českého lesa s výraznou Přimdou, plochá Tepelská vrchovina s vystupujícími stolovými horami a dokonce i paneláky v Plzni.

Tepelská vrchovina z Vlčí hory

Tepelská vrchovina z Vlčí hory

4.Knížecí stolec, 1 236 m

Poměrně novou možnost skvělého výhledu nabízí vrch Knížecí stolec v jihovýchodní části Šumavy zvané Blanský les. Vrch leží v centrální části Vojenského újezdu Boletice a přístupný veřejnosti po značené trase je teprve od roku 2011. Existují však jistá omezení: do vojenského prostoru se smí vstoupit pouze za denního světla o víkendech a svátcích. V loňském roce přibyla na plochém vrcholu malá dřevěná rozhledna.

Vzhledem k tomu, že masiv Knížecího stolce a přidružených vrchů vyčnívá izolovaně a vysoko nad okolní krajinu, vyhlídka je velmi široká i daleká. Vidět je hlavně pásmo Šumavy od Trojmezné přes Luzný až po Boubín, na druhé straně dohlédnete přes členité Šumavské podhůří až do zamlžených sníženin českého vnitrozemí. Vadou na kráse okolní přírody jsou obrovské holoseče vytvořené v důsledku ničivého orkánu Kyrill. Okružní značená cesta vedená převážně po nezáživných lesních svážnicích vychází z vesnice Uhlíkov na západním úpatí.

Šumava z Knížecího stolce

Šumava z Knížecího stolce

5.Pálava, 549 m

Nejvyšší vrchol jihomoravské Pálavy Děvín (549 m) je sice veřejnosti nepřístupný, i tak je v tomto minipohoří mnoho skvělých výhledových míst. Vyhlídky z Pálavy nebývají obvykle daleké, jsou však krajinářsky velmi efektní, na čemž má největší podíl vápencové utváření s pestrým a členitým reliéfem.

Za návštěvu určitě stojí Dívčí hrad nad Dolní Novomlýnskou nádrží a Sirotčí hrad, postavený na bělostných skalních útesech. Nezapomenutelnou vyhlídku na nádherné historické centrum Mikulova nabízí starobylé poutní místo Svatý kopeček. Hezký kruhový rozhled se otevírá například ze Stolové hory (459 m) nad Klentnicí. Při dobré dohlednosti rozeznáte Bílé a Malé Karpaty, výjimečně i Alpy v nedalekém Rakousku.

Novomlýnské nádrže z Pálavy

Novomlýnské nádrže z Pálavy

Pálava se Sirotčím a Dívčím hradem

Pálava se Sirotčím a Dívčím hradem

6.Medvědí vrch, 1 214 m

Skvělý rozhled nabízí také vrchol turisticky nezpřístupněného Medvědího vrchu (1 216 m), který patří k významným, nicméně velmi málo známým kopcům Hrubého Jeseníku. Přístup je orientačně nejjednodušší po zeleně značené lesní cestě z Vrbna pod Pradědem, která stále mírně stoupá úbočím a s přibývajícími výškovými metry se z ní otevírají úžasné pohledy do hlubin údolí Bílého potoka a hřbety Jeseníků s dominujícím Pradědem. Na podzim okolní svahy doslova hýří zlatem.

Na Medvědí vrch je třeba odbočit u lovecké Solné chaty přímo vzhůru divokým lesním terénem bez značek. Pro zdárné dosažení cíle je dobré vzít si pro pohyb do těchto končin GPSku. Vrchol zdobí menší skalisko vyčuhující nad řídké porosty smrků.

Z Medvědího vrchu je jako na dlani vidět masiv nižšího Orlíku (1 204 m), který je o něco známější. S Medvědím vrchem ho spojuje hřebenovka se zřetelnou stezkou. Výlet na Medvědí vrch je vhodné spojit s hledáním skalních hrádků Rabenštejn, Veisenštejn a Quinburk, k nimž rovněž turistické značky nevedou.

Údolí Bílého potoka z úbočí Medvědího vrchu

Údolí Bílého potoka z úbočí Medvědího vrchu

7.Velká a Malá Stolová, (1 046 m a 1 009 m)

Beskydským výhledovým místem číslo jedna je určitě Lysá hora, nicméně i mnohé další vršky v této rozsáhlé horské oblasti poskytují skvělé a netušené vyhlídky. Příkladem je dvojice kopců Velká a Malá Stolová, což jsou dvě rozsochy vybíhající směrem na sever z mnohem vyšší Kněhyně (1 257 m). Značky na oba odlesněné vrcholy nevedou, přístup je však orientačně snadný, a to od rozcestí červené a žluté značky (Malá Stolová rozc.) na trase Kněhyně – Čeladná (resp. Kunčice pod Ondřejníkem).

Malá Stolová nabízí zcela ojedinělý pohled na severní srázy nejmohutnější beskydské hory Smrku, doprovázený typickou siluetou Lysé hory. Z Velké Stolové je pro změnu téměř letecký pohled na protilehlý Ondřejník. Zdejšího mimořádně strmého severního svahu využívají vyznavači paraglidingu.

Ondřejník z Velké Stolové

Ondřejník z Velké Stolové

Lysá hora a Smrk z Malé Stolové

Lysá hora a Smrk z Malé Stolové

Vaše NEJ vyhlídka

Berte prosím naše tipy jako inspiraci k výletům. Určitě i vy máte oblíbenou vyhlídku, která je podle vás něčím výjimečná. Podělte se o vaše zkušenosti s ostatními tuláky a výletníky v diskusi.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Další z rubriky

Gepardí paterčata ve svém výběhu v pražské zoo (26. srpna 2017)
Pátá nejlepší zahrada světa. Pražská zoo boduje v žebříčku TripAdvisor

Zoo Praha se v konkurenci stovek špičkových zoologických zahrad celého světa umístila na pátém místě. Jde o hodnocení globálního cestovatelského portálu...  celý článek

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Turisté na vrcholu Sněžky
Přírodní „Václaváky“ v Česku. Fenomén, který nechceme, ale máme

Patří mezi nejkrásnější místa v Česku, mají ale jednu velkou vadu na kráse: v sezoně je lepší se jim vyhnout. Velká parkoviště, restaurace, kiosky a přetížené...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.