Území je orograficky začleněno do oblasti Slovenského rudohoří, do celku Spišsko-gemerského krasu. Na severu a severovýchodě hraničí Slovenský ráj s Hornádskou kotlinou, jejíž část patří do jeho ochranného pásma, na západě a severozápadě s Nízkými Tatrami a na jihu a východě s krystalickou částí Slovenského rudohoří.
Celá oblast je tvořena z větší části bílým vápencem, místy i dolomity, z jehož podloží vystupují nepropustné vápence a břidlice. Území národního parku odvodňují dvě řeky s množstvím menších přítoků. Na severu je to řeka Hornád a na jihu Hnilec, obě pramení pod Královou hoľou v Nízkých Tatrách.
Původně byla celá oblast velkým plošným celkem, který postupně toky těchto řek, jakož i potoků Velký Sokol, Suchá Belá a Biely potok, rozkrájely na několik větších i menších plošin, přičemž vyhloubily úzké kaňony s množstvím geomorfologických útvarů, které činí toto území velice přitažlivým pro pěší turistiku. Menší toky pak toto dílo přírody dotvořily pro Slovenský ráj tolik charakteristickými nádhernými roklinami s mnoha vodopády.
Na plošinách se vyskytují mnohé krasové jevy, mezi něž patří závrty, škrapy, podzemní jeskyně a díry; na celém území se nachází okolo 280 jeskyň a propastí, přičemž mezi zpřístupněné pro veřejnost patří pouze Dobšinská ľadová jaskyňa.
Mezi turistická střediska s možností ubytování, která ideálně vyhovují pro návštěvu Slovenského ráje, patří Dedinky, Podlesok, Čingov a Kláštorisko.
|
|
Jižní Slovenský ráj
Pro návštěvu jižní části Slovenského ráje lze doporučit rekreační středisko Dedinky s ubytovacími a stravovacími zařízeními, ležící na břehu vodní nádrže Palcmanská Maša. Pěší turistiku je zde možno střídat s příjemným koupáním v její čisté vodě.
V místě se nachází sezonní stanice Horské služby, turistům je tu k dispozici i sedačková lanovka na náhorní plošinu Geravy.
Několik zde uvedených zajímavých túr umožní turistům obdivovat rozmanitost jižní části Slovenského ráje; je třeba si však při nich uvědomit, že všechny rokliny jsou vyhlášeny přírodními rezervacemi a pohyb v nich je možný pouze po značených cestách, a to pouze směrem zdola nahoru, proti toku vody.
*** PŘES KRASOVOU PLANINU GERAVY NA HAVRANIU SKALU
(22 km, převýšení 655 m, 6 hodin)
Z Dedinek se vydáme po červené značce směrem na Biele Vody, nejprve podél vodní nádrže a kolem hotelu Priehrada až k rozcestníku na okraji ústí Zejmarské rokliny. Od něj pokračujeme vlevo po modré značce do této jediné zpřístupněné rokliny v jižní části Slovenského ráje.
|
|
Cesta procházející řečištěm potoka je zabezpečena žebříky, stupačkami i řetězy a je vyznačena i naučným chodníkem. Procházíme kolem několika vodopádů, mezi nimiž nejznámějším je Nálepkův vodopád, a po půldruhé hodině se po závěrečném mírnějším výstupu dostáváme k horní stanici sedačkové lanovky na planině Geravy, u níž je v letních měsících možnost občerstvení.
Planina Geravy je vápencovou plošinou, tvořenou soustavou horských luk a polan s lesíky, s množstvím krasových útvarů. Vydáme se po ní od rozcestníku severozápadním směrem společně se žlutou i červenou značkou, která se po necelém kilometru odklání vpravo, zatímco my pokračujeme dál po žluté a začínáme sestupovat podél Vráblovského potoka.
Mírně sestupujeme dál kolem rozcestníku Malé Zajfy stejnojmennou dolinou s nádhernými loukami až na rozcestí Velké a Malé Zajfy. Od něj se po žluté značce vydáme vpravo mírně nahoru po úzké asfaltové lesní cestě dolinou Velký Zajf, z níž po chvíli odbočíme doleva nad Krčmársky potok a začínáme překonávat strmější stoupání lesním chodníkem k přírodní raritě Slovenského ráje – Občasnému prameni, vyvěrajícímu v nepravidelných intervalech pod jihovýchodním srázem Havraní skály.
Společně s naučným chodníkem poté vystoupáme strmě nahoru 200 výškových metrů na jeden z nejvýznamnějších vyhlídkových vrcholů centrální části Slovenského ráje – Havraní skálu (1153 m), v jejíchž strmých skalnatých svazích je možné vidět několik menších jeskynních prostor.
|
|
Po pokochání se překrásnými výhledy na planiny Slovenského ráje i okolní hory se vrátíme zpět dolů k Občasnému prameni a pokračujeme delším sestupem lesem po zelené značce až dolů do obce Stratená. Odtud nás již povede červená značka asfaltovou silnicí východním směrem po levém břehu Hnilce až ke Stratenské pile.
Úzké rameno vodní nádrže Palcmanská Maša v těchto místech vytváří velice romantické zákoutí; my pokračujeme po červené značce cestou po jeho břehu až k lesu, kde nás čeká poslední krátké vystoupání a po dalším kilometru chůze jsme zpět v obci Dedinky.
*** PŘES TIESŇAVY K DOBŠINSKÉ LEDOVÉ JESKYNI
(21 km s převýšením 489 m, 6 hodin)
Na tento příjemný výšlap spojený s prohlídkou Dobšinské ledové jeskyně se vydáme z Dedinek západním směrem po červené značce směr Stratená. Cesta přes les nás vytáhne nad vodní nádrž Palcmanská Maša, k jejíž malebné zátoce sejdeme u Stratenské pily.
Pokračujeme po červené značce úzkou asfaltovou silnicí do obce Stratená, kde se na rozcestí dáme vlevo na modrou značku, projdeme pod kamenným železničním mostem a dostáváme se k ústí malebné rokliny Tiesňavy. Ta je zejména v letních měsících plná krásně kvetoucí flóry, na některých místech je možno spatřit i vzácnou lilii zlatohlavou.
|
|
Přírodní výtvor podobný kaňonu je protkán množstvím lávek a můstků, díky nimž můžeme pokračovat proti toku potoka kolem bizarních skalních útvarů až k jeho horní části. Tady se již od potoka odkloníme doprava a vyjdeme na otevřenou planinu Hanesová s horskou loukou, v jejíž trávě lze po dvouhodinovém šlapání strávit příjemný odpočinek.
Od rozcestníku se žlutou značkou (Hanesová I) pokračujeme stále po modré; zprvu se ještě trochu zadýcháme při strmějším výstupu kolem 150 výškových metrů zalesněným svahem, abychom pak od výškového zlomu v místě zvaném Dlhá lúka již v podstatě sestupovali lesem až k Dobšinské ledové jeskyni, u níž jsme asi za hodinu.
Dobšinská ledová jeskyně
Dobšinská ledová jeskyně je jedním z nejvzácnějších a nejpozoruhodnějších přírodních jevů na Slovensku a je zařazena do seznamu Světového přírodního dědictví UNESCO.
Vchod do jeskyně se nachází v severním úbočí vrchu Duča, ve výšce 969,5 m, délka jeskyně dosahuje 1232 m.
Prostory jeskyně od vstupního otvoru postupně klesají, což spolu se severní orientací vchodu umožňuje v zimním období klesání studeného vzduchu a tím celkové podchlazení podzemních prostor. V letním období se naopak teplejší vzduch s menší specifickou hmotností nemůže dostat do spodních jeskynních prostor, čímž dochází k udržení průměrné teploty v jeskyni pod 0°C po celý rok.
|
|
Dlouhodobým opakováním tohoto cyklu pak vzniklo zalednění jeskynních prostor, přičemž se tu ledová výplň vyskytuje ve formě podlahového ledu, ledopádů, ledových stalagmitů a sloupů, největší tloušťka podlahového ledu činí 26,5 m ve Velké síni. Délka prohlídkové trasy je 475 m s převýšením 43 m, prohlídka trvá asi 40 minut.
Po prohlídce sestoupíme do osady Dobšinská L’adová Jaskyňa, z níž pokračujeme po červené značce podél hlavní silnice Stratenskou dolinou, podél meandrujícího toku Hnilce.
Po třech kilometrech chůze přicházíme k silničnímu tunelu, před nímž odbočíme doleva na úzkou asfaltovou silničku, která nás provede kilometr dlouhým malebným úsekem Stratenského kaňonu, jenž je nejpřitažlivější částí Stratenské doliny. Za ním se značka opět napojí na hlavní cestu a dovede nás až do obce Stratená, odkud se již vrátíme do Dedinek po stejné trase jako na začátku.
|
MŮŽE SE HODIT Ubytování Lanovka na Geravy Dobšinská ledová jeskyně Internetové stránky www.slovenskyraj.sk Doporučená mapa: |
*** DIVOKOU ROKLINOU SOKOLIA DOLINA
(20 km s převýšením 500 m, 7 hodin)
Sokolí dolina, která je součástí NPR Kysel, je jednou z nejdivočejších roklin Slovenského ráje, nacházející se na východním okraji planiny Glac.
Roklina Velký Sokol
Jde o nejstrmější roklinu s nádhernými vodopády Skalný, Vyšný a Závojový, který je se svojí výškou 70 m zároveň nejvyšším v celém Slovenském ráji. Přechod náročnou skalní stěnou rokliny je zabezpečen žebříky, můstky, stupačkami i řetězy; pro svoji výšku i strmost však vyžaduje zvýšenou opatrnost.
Nástup na tuto krajinářsky přitažlivou túru si zjednodušíme výjezdem lanovkou na Geravy, odkud pak pěšky pokračujeme zeleně značenou cestou přes zvlněný terén náhorní planiny a lesnatou část Velké polany k rozcestníku Predný Hýľ.
Odtud následuje čtyřistametrový sestup k horní části doliny Tomášovská Belá s Bielym potokom, podél něhož sejdeme k vodní nádrži Klauzy, nádherně romanticky usazené mezi okolními kopci, v jejíž čisté vodě se prohánějí pstruzi.
Dolinou Tomášovská Belá pak střídavě po levém i pravém břehu potoka postupujeme asi 2 km k rozcestníku Sokolia dolina – ústie, kde se dáváme vlevo na žlutě značenou cestu a vcházíme do Sokolí doliny.
Úvodní část rokliny není ještě příliš exponovaná; postupujeme chodníkem podél potoka a místy řečištěm až k žebříku vedle Skalního vodopádu, kde nastává první strmější stoupání nad Skalní vodopád a pokračuje dál pod nejvyšší vodopád Slovenského ráje – Závojový vodopád, u něhož začíná nejexponovanější část výstupu.
|
|
Skalní stěnu 70 m dlouhého vodopádu, překonávajícího několik skalních prahů, zdoláváme pomocí soustavy žebříků, řetězů a dvou můstků. Nad druhým z nich pak opouštíme Závojový vodopád a postupujeme opět řečištěm přes Vyšný vodopád k závěru doliny. Z ní vystoupáme k rozcestníku Sokolia dolina – vrchol, po dobrých dvou hodinách poměrně namáhavého, místy adrenalinového výstupu od ústí doliny.
Nyní se vydáváme vlevo po zelené značce mírným stoupáním na rozcestí Pod Bykárkou, od něhož pokračujeme k rozcestníku Glac – bývalá horáreň na velice romanticky vyhlížející horské louce, sloužící jako příjemné odpočinkové místo.
Odtud pokračujeme asi 5 km po červené značce lesní cestou kolem rozcestníku Glacká cesta a rozcestníku Pod Suchým vrchom až ke stanici lanovky Geravy.
VE 2. DÍLE REPORTÁŽE SE PROJDEME PO NEJHEZČÍCH TRASÁCH V SEVEROZÁPADNÍ ČÁSTI SLOVENSKÉHO RÁJE
|
Více článků naleznete v aktuálním čísle SKY - časopisu o cestování a aktivní dovolené - na adrese www.skymagazin.cz |
