Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejhezčí podzimní výlet: Beskydy z Ondřejníku

  7:00aktualizováno  7:00
Panorama Moravskoslezských Beskyd si nelze představit bez výrazného, nezaměnitelného masívu Ondřejníku. Přestože patří spíše k nižším vrcholům, celé Beskydy jsou z něj vidět jako na dlani. Zvláště pak za jasných podzimních dní.

Ondřejník: vrchol Skalka ozářený zapadajícím sluncem - Ondřejník: vrchol Skalka ozářený zapadajícím sluncem | foto: Martin JanoškaiDNES.cz



Klikněte na mapu

Nejvyšší v Podbeskydí

Přestože bývá Ondřejník běžně řazen k Moravskoslezským Beskydům, oficiálně k nim nepatří. Podle exaktního geomorfologického členění je součástí Podbeskydské pahorkatiny, v níž dosahuje vrcholem Skalka (964 m) nejvyšší bod. Zároveň nepatří ani do Chráněné krajinné oblasti Beskydy, jejíž severní ohraničení kopíruje jižní svah vrcholu Skalka.

Nic to však nemění na tom, že Ondřejník je krásná hora, bez níž si nejvýchodněji ležící české pohoří nelze představit. Především poskytuje krásnou vyhlídku na pásmo beskydských vrcholů ze severní strany od Frenštátského Javorníku přes pásmo Radhoště, Kněhyně, Smrku a Lysé až po Prašivou.

Krásné vyhlídky jsou podmíněny hlavně tím, že Ondřejník vystupuje z okolní krajiny zcela izolovaně jako jakási ostrovní hora bez návaznosti na sousední horské celky. Tvoří protáhlý masiv ve směru sever-jih, který je na obou protilehlých koncích zvýrazněn vrcholy Skalka (964 m) a Solárka (889 m). Jeho příkré a vysoké svahy se staly symbolem pro paragliding v Beskydech.

Nádraží ve Frýdlantu nad Ostravicí – oblíbené východisko na Ondřejník

Nádraží ve Frýdlantu nad Ostravicí – oblíbené východisko na Ondřejník

Vzhůru na cukrovou homoli

Nejmajestátněji působí Ondřejník při pohledu z jihu, konkrétně z Kunčic pod Ondřejníkem, které bývají častým východiskem k túrám v tomto masivu. Jako homole cukru odtud vypadá vrch Skalka – nejvyšší bod Ondřejníku.

Z Kunčic na něj vede nejkratší, zároveň však nejnáročnější výstupová trasa v délce 3 km. Nejdříve se jde po loukách, které jsou zastavěny rekreačními chatami a původními horskými samotami, k nimž dnes jako houby po dešti přibývají novodobé domky a vily.

Ondřejník od železniční stanice v Kunčicích

Ondřejník od železniční stanice v Kunčicích

Zakrátko se modrá značka vnoří do lesa a strmým, náročným výstupem míří vzhůru. Krásné přírodní partie přicházejí se vstupem do přírodní rezervace Skalka kousek pod samotným vrcholem. Na velmi strmých svazích s četnými balvany, skalkami a dokonce i menšími puklinovými jeskyněmi se dochovaly původní bukové porosty pralesovitého rázu, které na podzim hýří nepřebernými odstíny zlatých barev. Až 180 let staré stromy slouží jako příbytky vzácnému ptactvu, občas se tu vyskytnou i stopy pobytu rysa.

Bukové lesy pod Skalkou v barvách podzimu

 Bukové lesy pod Skalkou v barvách podzimu

Pozor na mravence a motorkáře!

Kousek před dosažením vrcholu Skalka míjí modrá turistická značka horní okraj paseky, která slouží jako startovní místo vyznavačů paraglidingu. Za příznivého počasí a větru jich v okolí Onřejníku uvidíte plachtit na nebi hned několik. Z paseky se zároveň otevírá překrásný pohled směrem na západ k Frenštátskému Javorníku a podhůří Beskyd.

Samotný vrchol Skalka – nejvyšší bod ondřejnického masívu – je na výhled poměrně skoupý. Kdysi tu stávala třípatrová dřevěná triangulační věž čnící nad vrcholky stromů, tu však již dávno odnesl čas. Dnes můžete jen sem tam v průsecích zahlédnout siluetu protilehlého Radhoště nebo majestátního Smrku. Škoda, rozhledna by tady určitě “bodla”.

Stop škůdcům beskydské přírody

Stop škůdcům beskydské přírody

Náhrady v podobě “ztracené” vyhlídky však přicházejí v dalších částech modré turistické trasy, která postupně opouští hřebenovou trasu a začíná traverzovat východní svah Ondřejníku. Z mnoha průseků a pasek se otevírají krásné pohledy směrem k Lysé hoře a na malebnou podbeskydskou krajinu v okolí Frýdlantu nad Ostravicí.

Cestou můžete spatřit také obrovská mraveniště lesních mravenců, chráněná kryty proti sesutí či pletivem vůči nepřátelům ze stran zvířat (divočák, jezevec, žluna). Z přilehlých informačních panelů se pak dozvíte, že mravenec lesní patří nejen mezi užitečné, ale také silně ohrožené druhy naší fauny.

Ohroženým druhem se však na Ondřejníku můžete stát koneckonců i vy a to v případě, že potkáte skupinu terénních motorkářů, kterým se navzdory přísnému zákazu v okolních lesích velmi dobře daří.

Lysá hora z Ondřejníku

Lysá hora z Ondřejníku

Může se hodit

 

Bukové lesy pod SkalkouItinerář trasy

Kunčice pod Ondřejníkem, žel. st. – Skalka (modrá), 4 km – chata Ondřejník (modrá), 9 km – Frýdlant nad Ostravicí, žel. st. (modrá), 13 km.

Masív Ondřejníku z Velké StolovéJak se tam dostat

Ondřejník je perfektně přístupný vlakem po trati č. 323 Ostrava – Valašské Meziříčí. Vlaky zde jezdí i o víkendech velmi často. Ideálním nástupním místem jsou Kunčice pod Ondřejníkem, ležící přímo na jižním úpatí Skalky. Logickým cílem je železniční stanice ve Frýdlantě nad Ostravicí na téže trati, použít se dá i zastávka v Čeladné.

Autem je Ondřejník rovněž dobře přístupný. Z Frýdku-Místku vede až do Frýdlantu nad Ostravicí čtyřproudová silnice, z Frýdlantu lze po místní komunikaci vyjet až k chatě Ondřejník, kde je parkoviště.
* Nenáročné a vhodné pro všechny věkové kategorie!

Radhošť z OndřejníkuMapy

1:50 000 SHOCart č. 69 – Moravskoslezské Beskydy.

1:50 000 KČT č. 96 – Moravskoslezské Beskydy. 

Ondřejník na webu

http://www.ondrejnik.penzion.com/

http://www.arealsolarka.cz/

http://beskydy.org/ondrejnik/

http://www.ibeskydy.ic.cz/ondrejnik.htm


 

Památník Ferdiše Duši ve Frýdlantě

Až vás z Beskyd předčasně vyžene třeba špatné počasí, zastavte se ve Frýdlantě nad Ostravicí. Hned na vlakovém nádraží potkáte schematický plánek města s vyčerpávajícími informacemi o místní historii, současnosti i turistických zajímavostech. Dozvíte se, že první písemná zmínka o Frýdlantu pochází z roku 1300, kdy patřil k hukvaldskému panství olomouckých biskupů. V období třicetileté války se v okolí objevily první pece na výrobu železa, které založily bohatou průmyslovou tradici.

Nejcennější památkou Frýdlantu je klášter z roku 1871, jehož součástí je řeholní kaple v novorománském slohu s precizně provedeným dřevěným stropem. Kaple představuje kopii baziliky sv. Pavla v Římě. Za zmínku stojí také barokní kostel sv. Bartoloměje, socha Panny Marie Karmelské a sv. Jana Nepomuckého.

Největším turistickým magnetem je ovšem malý domek stojící ve vilové čtvrti, kterou prochází modrá turistická značka k chatě Ondřejník. Jedná se o rodný dům grafika a malíře Ferdiše Duši (1888 - 1958), nejslavnějšího rodáka města. Dům je upraven jako muzejní expozice věnovaná umělcově životu a dílu, konají se tady však i příležitostné výstavy. Památník Ferdiše Duši je otevřen ve středu, sobotu a neděli v době od 10 (ve St od 13) do 17 hodin



Kolem vyhořelé chaty

Lesní cesta vás po 5 kilometrech příjemného klesání přivede k chatě Ondřejník, která je přirozeným turistickým centrem v popisovaném horském masívu. Příjemný areál zdobí kamenná kaplička, na děti čekají kolotoče a houpačky, posezení za hezkých slunných dnů zajišťují dřevěné lavečky s překrásným pohledem na Lysou horu – nejvyšší vrchol Beskyd.

Až do roku 2002 stála v areálu jedna z nejhezčích a nejstarších beskydských chat – horský hotel Solárka. Před 4 lety však do základů shořela a zbyly po ní jenom nevzhledné ruiny, které se postupně odstraňují. Do výletního areálu u chaty Ondřejník vede asfaltová silnice, takže tu bývá velmi živo téměř každý den.

Po občerstvení v chatě se nabízejí v podstatě dvě trasy: po zelené zpátky východním úbočím Ondřejníku do Kunčic případně Čeladné (cca 8 km, resp. 6 km) anebo po modré strmě dolů do Frýdlantu nad Ostravicí.

Kaplička u turistické chaty Ondřejník

Kaplička u turistické chaty Ondřejník

Autoři:




Nejčtenější

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Další z rubriky

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.