Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejdelší hrad i největší termály v Evropě. Dovolená kousek od hranic

aktualizováno 
Nejdelší hrad v Evropě, jedny z největších termálních lázní na kontinentě i místo navštěvované každoročně miliony poutníků. To vše jen kousek za českými hranicemi v Německu, v povodí dolního toku řeky Innu. Prohlídku zajímavých míst můžete spojit i s relaxací v horkých bazénech nebo výletem na kole.

Historickým městem Passau (Pasov) na soutoku Dunaje a Innu zní o víkendech čeština docela často. O pár desítek kilometrů dál, proti proudu řeky Inn na německo-rakouském pomezí, už ale auto s českou poznávací značkou potkáte jen zřídka.

Krajina mezi Pasovem a Salzburgem leží tak trochu "ve stínu" - snad proto, že zdejší roviny a pahorkatiny postrádají výraznějších horizontů. Přesto je tu co objevovat a nudit se tu určitě nebudete třeba celý víkend.

Od selských statků k milionům návštěvníků

Když se těsně před vypuknutím 2. světové války v kraji jižně od Passau prováděl geologický průzkum, věřilo se, že země by mohla vydat zásoby ropy a zemního plynu. Jenže místo "černého zlata" z hlubin vytryskla termální voda a všechno bylo jinak.

Tip na dovolenou

Vybírejte z pestré nabídky zájezdů na dovolená.iDNES.cz.

Prvními, kdo mohli využít léčivých účinků hlubinných pramenů v okolí dnešního Bad Füssingu, byli záhy po skončení 2. světové války obyvatelé jednoho z okolních utečeneckých táborů. Jakmile se ale německé hospodářství trochu vzpamatovalo, rozvoj nabral nebývalé tempo.

Lázeňský byznys, založený na léčivých účincích vody s vysokým obsahem síry, sodíku, vápníku a dalších příměsí, se rozjel od poloviny 50. let. To na levém břehu Innu stále ještě stály hlavně osamocené zemědělské statky a malé osady, což dnes už zní skoro jako pohádka. Lázeňské komplexy v nově vybudovaném městě Bad Füssingu přivítají v současnosti každoročně několik milionů návštěvníků, místo disponuje skoro 15 tisíci hotelovými lůžky.

Voda je v Bad Füssingu svedena do tří velkých lázeňských komplexů pojmenovaných Therme I, Europa Therme a Johannesbad - každý z nich má plochu několika tisíc m². Užijete si tu venkovních i vnitřních bazénů, relativně chladných i těch velmi teplých. Ponořit se tu dá do vody až 42 °C teplé, původní teplota vody vyvěrající z hlubin je ale 56 °C.

Důležitou předností Bad Füssingu je kromě snadné přístupnosti z Čech také příjemná láce, jedná se o jeden z nejlevnějších lázeňských areálů v západní Evropě, například denní vstupenka vás tu vyjde jen na 9 až 12 eur.

Nezapomeňte ale, že Bad Füssing je v zásadě léčebným zařízením, nikoli aquaparkem. Zdejším heslem je daleko více relax, oddych a regenerace než divoké cákání. S adrenalinovými vodními atrakcemi typu dlouhých skluzavek nebo divoké vody tady nepočítejte.

Letecký pohled na Therme I v Bad Füssingu

Letecký pohled na Therme I v Bad Füssingu

Nejdelší hrad Evropy nad Salzachem

O pár desítek kilometrů dál jihozápadním směrem, na dnešní německo-rakouské hranici, kdysi řeka Salice (Salzach) vytvořila obří zakleslý meandr. Řeka si sice časem našla přímější cestu, ovšem strmý ostroh, dříve obtékaný ze tří stran dosti divokým tokem, zůstal. Ideální místo pro opevněné sídlo, které vlastně ani příliš opevněné být nemuselo.

Na skoro nedobytném útesu se před přelomem letopočtu usadili Keltové, od konce 11. století tu začal vznikat středověký hrad. Ten se postupně rozšiřoval v závislosti na terénní situaci tak, až vznikl nejdelší hrad v Evropě. Od předhradí, jediné snadno přístupné části komplexu, až na konec ostrohu měří podle různých pramenů 1 040 až 1 061 metrů.

Burghausen

Burghausen

Pokud přijedete do Burghausenu od severu, ničeho výjimečného si zprvu nevšimnete a při vstupu do prvního z celkem šesti hradních nádvoří si ani neuvědomíte, že jste dobrých 50 metrů nad úrovní řeky. Směrem k jihu se ale ostroh zužuje a za chvíli pod sebou uvidíte náměstí s malebnými městskými domy. Vlevo pak můžete pozorovat bystrý tok Salzachu a vpravo opuštěný meandr řeky, dnes vodní plochu Wöhrsee. Srázy jsou na obě strany téměř kolmé a konec ostrohu okupuje pevné jádro původního hradu.

Všechna nádvoří včetně toho posledního, jediného plně obestavěného, jsou volně přístupná. V interiérech hradu se dají po zaplacení vstupného vidět reprezentativní místnosti i menší galerie středověkých obrazů, ale nejzajímavější na burghausenském hradu jsou přece jen vyhlídky z různých míst hradního ostrohu. Nevšední jsou hlavně pohledy dolů na město, například špici věže městského kostela sv. Jakuba máte zhruba v úrovni očí, vzdálenou jen pár desítek metrů.

A pokud byste se naopak chtěli na hrad podívat z dálky, tak musíte buď přejet most na rakouskou stranu řeky nebo popojet asi kilometr ven z města po silnici č. 20 směr Salzburg a zastavit u prvního většího parkoviště po levé straně.

Pohled na 3. nádvoří hradu v Burghausenu a na bránu Georgtor

Pohled na 3. nádvoří hradu v Burghausenu a na bránu Georgtor

Náměstí v Burghausenu. Nahoře jižní část hradu

Náměstí v Burghausenu. Nahoře jižní část hradu

Altötting: kam chodíval papež

Jen asi 15 kilometrů od Burghausenu, v ploché krajině mezi Innem a Salzachem, stojí Altötting, jedno z nejnavštěvovanějších katolických poutních míst Německa i celé Evropy. Když byste to předem nevěděli, nejspíš vám to napoví ohromná plocha zdejšího hlavního náměstí Kapellplatz, která je v zjevném nepoměru s velikostí města (v Altöttingu dnes žije necelých 13 000 obyvatel). Kapellplatz je tak velký proto, aby pojal obrovské množství poutníků i světských návštěvníků, kterých do městečka ročně přijíždějí miliony.

Podle legendy přinesla v roce 1489 jedna ze zdejších žen tělo svého tříletého syna, kterého měli po pádu do potoka za utopeného, k oltáři mariánské kaple a chlapec pak zázračně obživl. Po této události začaly do Altöttingu proudit tisíce věřících a kaple (zvaná Gnadenkapelle, tedy milostná kaple) se rozšířila o ochoz, dnes pokrytý tisíci votivními tabulkami.

V moderní době dodaly na významu Altöttingu opakované návštěvy papežů. Ten současný, Benedikt XVI., se narodil v 10 kilometrů vzdálené obci Marktl a v mládí do města často docházel na poutě.

Kaple stojí excentricky na jinak volné ploše náměstí Kapellplatz a nelze ji minout už jen kvůli zástupu poutníků, kteří tu obvykle stojí frontu na vstup dovnitř. V interiéru spatříte mj. tmavou sošku madony z lipového dřeva, v lidové řeči označovanou jako "černou Pannu Marii z Öttingu".

Zatímco milostná kaple je docela malá, náměstí obklopují monumentální budovy, mezi nimiž vyniká skvostný pozdně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba. Chcete-li si oživit jednu z neslavných událostí českých novověkých dějin, zajděte do volně přístupné křížové chodby chrámu: v jedné z kaplí je tu pohřben bavorský hrabě Johann t’Serclaes von Tilly, který velel katolickým vojskům v kritické bitvě na Bílé Hoře roku 1620.

Kostel sv. Maří Magdalény v Altöttingu

Kostel sv. Maří Magdalény v Altöttingu

Za iluzí Svaté země

Poněkud stranou hlavního ruchu najdete v Altöttingu Jeruzalémské panorama (Das Jerusalem Panorama Kreuzigung Christi). Poté, co vstoupíte dovnitř budovy mnohoúhelníkovitého půdorysu a vyjdete po schodech na vyvýšenou platformu, ocitnete se uprostřed obří 360° malby znázorňující Jeruzalém v době Kristova ukřižování. Patetický komentář k jednotlivým scénám se čte v němčině, na výběr je překlad do několika jazyků do sluchátek, ovšem čeština zatím chybí.

Jeruzalémské panoráma v Altöttingu je jedinou originálně dochovanou panoramatickou malbou s náboženským tématem v Evropě. Budova se otevřela roku 1903 a jeden ze spolupracovníků hlavního autora díla, bavorského malíře Gebharda Fugela, předtím podnikl studijní cestu do Palestiny - zobrazené stavby i krajina v pozadí jsou proto dosti věrné.

A protože se při návštěvě Jeruzalémského panoramatu patrně nevyhnete myšlence na obdobné dílo Luďka Marolda v Praze, zobrazující bitvu u Lipan, tak zde je základní srovnání: pražské Maroldovo panoráma je nepatrně starší (1898), trochu menší (1 045 m² proti asi 1 200 m²) i nižší (11 metrů proti 12).

Může se hodit

Jak se tam dostat
Nejpraktičtější je doprava autem. Trasa z Prahy do Burghausenu přes Strakonice, Strážný a Passau měří 300 kilometrů, počítejte ale s pomalejším tempem (5 hodin). Celá oblast je protkaná cyklostezkami, na ty páteřní vedoucí podél Innu a Salzachu navazuje síť místních cyklostezek.

Užitečné weby
www.altoetting.de: webové stránky města Altötting (D, E, I)
www.burghausen.de: web města Burghausen (řada jazyků, ale bez češtiny)
www.bad-fuessing.de: informace o lázních Bad Füssing (i v češtině)

Bad Füssing

Bad Füssing

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Turisté si odvážejí z pláží Sardinie písek, úřady rozdávají vysoké pokuty

Ilustrační snímek

Úřady na Sardinii bojují proti turistům, kteří si z tamních pláží odnáší na památku písek, což poškozuje životní...

Další z rubriky

Bioplynka na Everestu. Nový projekt má odstranit tuny horolezeckých výkalů

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Mount Everest je výzva. Tisíce vášnivých horolezců se každým rokem snaží pokořit vrchol nejvyšší hory světa, ale jen...

Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Dolina Štiavnica od Štefánikovy chaty

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a...

Chcete vidět Černobyl na vlastní oči? Máme návod k použití

Před opuštěním zóny absolvují návštěvníci dozimetrickou kontrolu.

Pozůstatek černobylské tragédie dnes ukazuje následky společenského selhání i panenskou přírodu. Proč stojí za to...

Najdete na iDNES.cz