Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nedotčenou přírodou na nejzachovalejší sopku v Česku

  8:24aktualizováno  8:24
Takových míst už u nás moc není. Tato oblast na severu Moravy a Slezska je průmyslem nedotčená, se zachovalou přírodou, studeným klimatem a řídkým osídlením. Nízký Jeseník - kraj, který svou drsnou malebností a opuštěností potěší každého, kdo se rád vyhýbá hlučným a přeplněným turistickým centrům.

Nízký Jeseník: Velký Roudný v zimě | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Mírně zvlněnou krajinu rozsáhlé vrchoviny Nízkého Jeseníku tvoří hlavně mozaika lesů, luk, pastvin a neúrodných polí. V zimě tady bývá často nevlídně a o sníh obvykle nebývá nouze. Větrem bičované náhorní pláně vybízejí především k výletům na lyžích. Ty nejhezčí vedou do bezprostředního okolí nejvyšších vrcholů této kouzelné oblasti.

Na zimních pláních Nízkého Jeseníku

Velký Roudný

Nikoli nejvyšší, zato však nejvýraznější horou Nízkého Jeseníku je vyhaslá sopka Velký Roudný, která vystupuje nad okolní náhorní plošiny do výšky 780 m.

Kopec má status národní přírodní památky a představuje nejzachovalejší sopečný útvar na území České republiky. Rozhodnout se zdolat tuto vyhaslou sopku na lyžích znamená vybírat si z téměř "nekonečně mnoha" možností tras. Holé pláně nízkojesenické vrchoviny totiž lyžařům umožňují razit si stopu v podstatě, kudy je napadne.

Ideální dopravní prostředek pro zimní výlety kolem nejvyšších vrcholů Nízkého Jeseníku je vlak. Na Velký Roudný vyrazte z malé železniční zastávky Lomnice u Rýmařova na trati Olomouc – Opava.

Po neudržované a v zimě nesypané silničce pohodlně vystoupáte do mělkého sedla mezi kóty Kamenec a Rychtář. Po téže cestě pak vede asi 3 km dlouhý sjezd na křižovatku před Novými Valteřicemi, kde odbočíte vlevo směrem na 6 km vzdálené Roudno. Tato silnice se rovněž v zimě neudržuje, takže strach mít nemusíte ani z aut, ani o skluznici.

Z Roudna zbývá již jen strmý, avšak krátký výšlap na vrchol Velkého Roudného. Ve staré, v posledních letech zrekonstruované kapli je ukryta vrcholová kniha, informační tabule pojednává o přírodovědných zajímavostech vyhaslé sopky a z luk na úbočí je nádherně vidět Hrubý Jeseník s Pradědem.

Koncem října 2007 byla na vrcholu zprovozněna 22metrová rozhledna. 

Rozhledna na Velkém Roudném
Rozhledna na Velkém Roudném

Nízký Jeseník
Roudno a Hrubý Jeseník z Velkého Roudného

Nízký Jeseník
Hlubočky v údolí Bystřice

Slunečná

Výlet na Velký Roudný lze příjemně spojit s výšlapem na nedalekou, o 20 m vyšší Slunečnou, jež dosahuje rovných 800 m, což znamená nejvyšší kótu v oblasti Nízkého Jeseníku. Mezi plejádou našich nejvyšších vrcholů patří Slunečná spíše k těm méně navštěvovaným. Většině turistické veřejnosti zůstává prakticky neznámá.

Masiv Slunečné nedaleko Moravského Berouna tvoří zarovnaný, táhlý hřbet, který se podobně jako Velký Roudný klene nad okolní plochou krajinu. Původní německý název Slunečné byl Sonnenberg, v minulosti se také užívalo staršího českého pojmenování Rosutice.

Nízký Jeseník
Pod vrcholem Slunečné

Přestože na nejvyšší horu Nízkého Jeseníku směřuje řada značených turistických tras, které se ve vrcholových partiích hvězdicovitě spojují, potkat zde lyžaře nebývá ani o víkendech příliš pravděpodobné. Svou roli hraje jistě i fakt, že zalesněný vrchol Slunečné je prakticky bez výhledu. Nic na tom bohužel nemění ani veřejnosti nepřístupná telekomunikační věž, převyšující vršky stromů.

Nízký Jeseník
Na vrcholu Slunečné

Nejkratší výšlap na Slunečnou vede opět od železniční trati Olomouc – Opava: konkrétně po červené z Dětřichova nad Bystřicí (2,5 km). Po téže značce, avšak z opačné, východní strany vede na Slunečnou cesta z Nových Valteřic. Dalšími východisky se mohou stát železniční stanice Lomnice u Rýmařova (6 km) a Valšov (13 km) nebo město Moravský Beroun (6 km).

Celý masiv Slunečné představuje vyvýšený zalesněný hřbet protažený v délce téměř 10 km. Celý je protkán sítí lesních cest a dá se v něm na lyžích naběhat spousty kilometrů.

Nízký Jeseník
Slunečná od Dětřichova

Červená hora

Další významný vrchol Nízkého Jeseníku vystupuje mezi Budišovem nad Budišovkou a Moravským Berounem. Jedná se o rozsáhlou zalesněnou klenbu 749 m vysoké Červené hory, v jejímž podloží se podobně jako na Velkém Roudném vyskytují vulkanické horniny - čediče.

Červenou horu lze tedy považovat s trochou fantazie také za vyhaslou sopku. Veřejnosti je však tento kopec více známý jako místo, kde se nachází naše zřejmě nejopuštěnější meteorologická stanice.

Vrchol Červené hory, ležící na hranici vojenského výcvikového prostoru Libavá, je turisticky zpřístupněný jedinou modře značenou trasou. Začíná v 8 km vzdáleném Budišově nad Budišovkou a vede do Podlesí, odkud se stáčí obloukem kolem Červené hory do Horních a posléze Dolních Guntramovic (4 km).

Nízký Jeseník
Nad údolím Bystřice

K meteorologické stanici na vrcholu vede krátká významová odbočka, obdobné slepé značení směřuje i k nedalekému návrší Zlatá lípa s osamoceně stojícím chráněným stromem, pod nímž údajně odpočíval generál Laudon, když zde roku 1758 přepadl a zničil pruskou zásobovací kolonu, čímž nepříteli znemožnil obléhání Olomouce.

Zatímco hlavní vrchol Červené hory je prakticky bez výhledů, od Zlaté lípy se otevírá překrásný rozhled na Nízký i Hrubý Jeseník. Zajímavým místem je rovněž památný kříž, který stojí na místě hromadného hrobu rakouských a pruských vojáků. Ke kříži vede od Zlaté lípy neznačená polní cesta.

Může se hodit

Jak se tam dostat

Vlakem do Olomouce, zde přestoupit a pokračovat "osobákem" nebo "spěšňákem" směr Bruntál, Opava. Vhodnými východisky pro návštěvu popisovaných míst jsou zastávky Valšov, Lomnice, Dětřichov, Moravský Beroun a Jívová.

Z druhé strany vede do nitra Nízkého Jeseníku železniční lokálka Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou, vhodná pro nástup ke zdolání Červené hory.
Autem se do oblasti Nízkého Jeseníku dostanete také nejlépe přes Olomouc, kde odbočíte na Opavu. Zaparkovat auto je nejvhodnější v některé z obcí poblíž Moravského Berouna – např. v Nových Valteřicích nebo Křišťanovicích.

Tip na výlet
Valšov – Černý most (zelená), 2 km – Pod Rychtářem (modrá), 9 km – Vysoký kámen (modrá), 11 km – Slunečná (modrá), 13 km – Moravský Beroun (modrá), 20 km.
Další možnosti výletů formou okruhů či přechodů (přejezdů) závisí na aktuálně projetých lyžařských stopách a výšce sněhové pokrývky.

Údolí Bystřice
Pokud by bylo náhodou na nejvyšších kótách Nízkého Jeseníku příliš nevlídno, běžte se ukrýt před větrem a mlhou do údolí říčky Bystřice, které tvoří krajinářsky cennou a turisticky velmi vděčnou přírodní partii.

Řeka Bystřice pramení u obce Rýžoviště, zpočátku protéká jen mělkou sníženinou, avšak u Domašova se zařezává čím dále hlouběji do okolní lesnaté krajiiny. Postupně proměňuje své údolí v úzkou, místy i skalnatou rokli s četnými zákruty a meandry, která se táhne v délce 15 km až do Hluboček. Tato složitě přístupná část říčního údolí, kterou nevede žádná silnice, si zachovala svůj původní ráz a řadu přírodovědecky cenných jevů. Díky tomu bylo údolí Bystřice prohlášeno za přírodní park.
Nejhezčí zákoutí objevíte v čtyřkilometrovém úseku mezi železničními zastávkami Jívová a Hrubá Voda-Smilov (trať Olomouc – Opava). Údolí řeky je zde nejdivočejší, svahy porostlé přirozenými suťovými lesy zdobí četná skaliska a kolem hučící vody vede jen úzká lesní cesta. K zajímavostem, které dotvářejí osobité kouzlo říčního údolí, patří i vysoké mosty a tunely železniční trati, jež se vine vysoko nad řekou.

Mapy
1:50 000 KČT č. 56 Nízký Jeseník, Šternberk, Moravský Beroun, Budišov nad Budišovkou
1:50 000 SHOCart č. 66 Opavsko, Slezská Harta

Užitečný web
www.jeseniky.net - aktuální info z Jeseníků, fotogalerie, sněhové podmínky

Autoři:




Nejčtenější

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokáží ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Další z rubriky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.