Pravé Řecko, nebo turistický tahák
Řecko je považováno za kolébku civilizace, antické příběhy – ať ty mytologické nebo skutečné – jsou nabity opravdovými dramaty všech lidských citů, antické umění bez nadsázky dodnes ovlivňuje vše krásné, co se kolem sebe snažíme vytvořit.
A tak není divu, že právě do Řecka míří na dovolenou ročně miliony turistů z celého světa, podívat se, kde to vlastně všechno začalo.
Na historické památky tu narazíme doslova na každém kroku od zřícenin po zachovalé chrámy či celá antická města. S davy turistů se samozřejmě změnila i celá infrastruktura země a tak si často po dovolené říkáme – viděli jsme vlastně to pravé Řecko? Potkali jsme kromě číšníků či pokojských nějakého pravého Řeka?
A jak je to s proslulou řeckou pohostinností? Je to onen profesionální přístup v turistických letoviscích? Nebo jsme v podvědomí čekali něco jiného – usměvavé domorodce hrající na buzuki a popíjející rakiji, tmavooké dívky s barevnými šátky na hlavách a stařenky v černém, mířící do bílého, romanticky osamělého kostelíka...
Jenže naštěstí je v této zemi kromě proslulých turistických letovisek ještě téměř pět set ostrovů a ostrůvků. A tak není nic jednoduššího, než vyjet hledat to pravé a nefalšované Řecko právě sem, na polozapomenutá místa, turisty dosud objevená jen malounko.
Středověk na Naxu
Souostroví Kyklady v Egejském moři tvoří celkem 34 ostrovů a ostrůvků.
Kyklos znamená řecky "kruh" a název souostroví vychází z toho, že všechny ostrůvky jsou v jakémsi kruhu, za jehož centrum byl považován ostrov Delos, významné náboženské středisko antického Řecka.
Podle mytologické tradice byly do podoby ostrovů proměněny nymfy Kyklady, které takto potrestal bůh moře Poseidon, protože mu odmítly přinášet dary.
Největším ostrovem tohoto souostroví je Naxos, velký asi jako Praha. Tady vyrůstal nejvyšší řecký bůh Zeus a právě odsud se vydal na pevninu dobýt sídlo bohů – Olymp.
Připlouváte-li lodí ke stejnojmennému hlavnímu městu ostrova, které se nazývá také Hóra, první, co vás upoutá, je jakési obrovské okno, stojící osaměle na vrcholku nad přístavem. Modernímu člověku vytane na mysli, že tu kdosi možná chtěl začít stavět panelák a kus torza tu prostě zanechal. Jenže to by ten panelák musel být starý 2600 let.
"Portara" (brána), jak tento fragment nazývají Řekové, pochází z monumentálního Apolónova chrámu, který tu stál v 6. století před naším letopočtem. Z chrámu se nezachovalo nic jiného, nicméně právě "Portara" se stala neoddělitelným symbolem Naxu.
Benátčan bez auta
Na protilehlém vršku stojí benátská pevnost a kolem ní se rozprostírá staré město, které spolu s pevností nechal postavit benátský dobyvatel Marco Sanudo v roce 1207. Do strmých úzkých uliček starého města se dá jít pouze pěšky, protože Marco jaksi nepočítal s vynálezem automobilu.
Pitoreskní domy z kamenů jsou spojeny tajemnými průchody a malebnými patii. Pod arkádami se tísní malé krámky se zeleninou a ovocem, ale i nálevny rakije, řemeslnické dílny i miniaturní umělecké galerie. Všemu vévodí na vrcholku monumentální katedrála ze 13. století s františkánským klášterem.
Starým městem je možné se procházet celé hodiny a přitom nacházet stále nová a nová překvapení. Zvláště příjemné je to za horkých dnů, kdy silné kamenné zdi dýchají osvěžujícím chládkem. A když v podvečer zazní z kostela dunivé zvony, středověká atmosféra dosahuje svého vrcholu.
Za klidem lodí
S politikou to novověké Řecko nemělo nikdy jednoduché. Vojenská fašistická vláda, která byla u moci hezkých pár let po válce, si s antickým dědictvím nedělala žádné starosti a nebrala si žádné skrupule. A tak také úplatní úředníci rozdávali, co nebylo jejich.
Kus ostrova Naxos například za tučné "všimné" kterýsi z nich přiklepl obskurní nadnárodní firmě, která tu začátkem 70. let minulého století začala stavět obří hotel. Měl stát u jedné z nejkrásnějších řeckých pláží, měl mít kapacitu několika tisíc lůžek, heliport, jachetní přístav a kvůli tomuto monstru se mělo přestavovat i zdejší malé vnitrostátní letiště na vzdušný přístav, na němž by mohla přistávat velká letadla.
Fašistická vláda však padla a zjistilo se, že celý projekt se připravuje bez oficiálního povolení. Za to by museli zahraniční investoři zaplatit nové řecké vládě daleko více peněz a tak prostě staveniště opustili.
Za nějakých pětadvacet let, které od té doby uplynuly, zarostla stavba křovíčky a stromky, vedlejší pláž zůstala stále krásná a opuštěná, jen občas se tu zastaví nějaký zvědavý turista na kole. Letiště na ostrově zůstalo i nadále docela provinční a přistávají tu jen malá letadla vnitrostátních linek. Díky tomu si Naxos zachoval svou příjemnou atmosféru bez tisíců náročných turistů. Pokud se sem chcete dostat, račte použít lodní linky!
|
MŮŽE SE HODIT - NAXOS Jak se tam dostat *Z Athén na Naxos létají vnitrostátní linky dva až třikrát denně (podle sezony). Pravidelné lodní spojení je s Pireem, ale i s řadou ostrovů jako například s Iosem, Santorini, Kósem, Kalimnem nebo třikrát týdně s Krétou. Ubytování Na ostrově je asi šedesátka penzionů a menších hotelů zejména kolem hlavního města a v městečku Apólonas na severu Naxosu, široká je nabídka ubytování v soukromí po celém ostrově. Nejkrásnější pláže Ostrov Naxos je znám nejkrásnějšími plážemi z celých Kyklad a průzračnou tyrkysovou vodou. Příjemná je písečná pláž v Agios Georgiu jižně od hlavního města, stejně tak v malé vísce Agia Anna (asi pět kilometrů jižně od hlavního města), která je zároveň i rázovitou rybářskou osadou. V sezoně se ve zdejších tavernách dostanou nejlepší čerstvé ryby, plody moře a zvláště vyhlášené jsou chobotnice (buď grilované nebo na červeném víně). |
Romantika na kolech
Zahraniční návštěvníci přijíždějí nejčastěji pravidelnými lodními linkami z některého z vedlejších ostrovů (například z Mykonosu, kde je mezinárodní letiště). A protože většina turistů je pohodlných a nechtějí podstupovat takovou "štrapác", jakou je cesta lodí (i když se jedná o velice příjemný zážitek), tak na tomto ostrově není taková tlačenice, jakou známe například z Kréty či Rhodu.
Vzhledem k tomu, že na Naxu je krásně slunečno až do konce října, pak nejlepší je přijet právě koncem sezony. Podvečerní atmosféra zdejší přístavní promenády je téměř středověká, i když kolem moře je jedna kavárna a restaurace vedle druhé.
Ve vnitrozemí turisty potkáte skutečně jen zřídka.
Nejlepší způsob dopravy na Naxu je kolo. Takové poznávání zeleného ostrova, porostlého vinnou révou a olivovníky, je nejpříjemnější. I když právě na tomto ostrově je nejvyšší hora celých Kyklad - 1000 metrů vysoký Zeus - projížďky civilizací nedotčenou krajinou jsou na fyzičku nenáročné a na psychiku doslova léčivým balzámem.
Celý ostrov má asi 17.000 obyvatel, v hlavním městě jich žije 5.500. Navečer ožívá hlavně pobřežní kolonáda, na níž se scházejí v tavernách rybáři, aby si dali před večeří sklenku ouza nebo rakije.
Procházejí se tu ale i turisté, zvědavě vystupují po kamenné stezce nad přístav na vrcholek k "bráně" Portara, a zejména romantici si přijdou na své při 'kýčovitém' západu slunce do Egejského moře.
Ale nakonec se všichni přidají k místním rybaříkům a džbánek vína v řecké taverně s vůní slaného příboje je nezapomenutelným zážitkem.
 Vnitrozemí ostrova Naxos |
 Portara na ostrově Naxos |
 Typická úzká ulička ve městě Naxos na stejnojmenném ostrově |
 Ostrov Naxos |
 Typická brána Portara na ostrově Naxos, tyčící se nad přístavem stejnojmenného hlavního města |
