Násilí míří do bohatých koutů Paříže

Pařížané žili léta ve sladké iluzi, že při troše opatrnosti se člověk pouličním násilnostem může vyhnout. Bitky byly vyhrazeny periferii. Přistěhovalecká sídliště na kraji města, jako je Mantes-la-Jolie či Chanteloup-les-Vignes, se zdála být životu obyčejného Pařížana bezpečně vzdálená. Dnes se věci mění. Když si nedávno několik set členů gangů mladistvých vybralo jako místo své bitky supermoderní čtvrť La Défense, Francie byla v šoku.

"Dnes tu byli zranění, příště mohou být mrtví," varoval Nicolas Sarkozy, který je starostou sousedního Neuilly a čelným představitelem pravicové  opozice. Sobotní odpoledne změnilo prostranství La Défense k nepoznání. Výkladní skříně zvoucí k výhodným sezonním nákupům začaly během chvilky povolovat pod údery dlažebních kostek a baseballových pálek. Středisko Quatre Temps, vyhrazené zářivým trasám obchodu a zábavy, se stalo neobvyklou kulisou zuřivé bitky. "Chodíme sem s dětmi pravidelně, něco podobného jsem však v životě nezažila," řekla Veronique Leblancová, pařížská učitelka.

Vyděšení lidé uskakovali před skupinkami rozběsněných teenagerů, vyzbrojených noži a sekerkami. Policii trvalo přes dvě hodiny, než situaci zvládla. Zadrženy byly asi tři desítky aktérů. Kde vypukne násilí příště? To si troufá málokdo odhadovat.

Pařížany zneklidňuje, že tento druh kriminality zřejmě s konečnou platností přestal ctít hranice chudších čtvrtí. O důvod více k tomu zabývat se prevencí, říkají. Také policie konstatuje to, co každý vidí: podobný druh násilností podle všeho na dlouhou dobu opustil omezený prostor zanedbaných koutů měst. Kontakt s výtržníky navazuje jen s obtížemi.

"Nesnášíme policii. Nikdy jsme s ní neměli dobrou zkušenost," říká Ahmed Gurár, jeden z "problémových" mladíků. Nehovořme však v korektní Francii o mladých kriminálnících. "Les jeunes des banlieues", tedy předměstská mládež, zní jejich správné označení.

Současný ministr vnitra Daniel Vaillannt brání své muže z policejních sborů. Nemohli učinit v dané situaci více, míní. "Je to věc celé společnosti," uvedl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici France-Info. "Každý musí přijmout díl odpovědnosti, abychom tyto věci vyřešili," prohlásil. Někteří radí tvrdší postup. "Je to skandální případ, který se nesmí opakovat," tvrdí Charles Pasqua, předseda rady oblasti Hauts-de-Seine, pod kterou spadá La Défense. Jako bývalý šéf vnitra by rozhodně radil posílit policejní sbory. "Není možné, aby protagonisté bitek žili v pocitu beztrestnosti," souhlasí i Nicolas Sarkozy.

Sociální kurátoři však mají jiný názor. Policie nemůže být všude, domnívají se. Již dnes je navíc Francie jednou ze zemí, která má nejpočetnější policejní síly. "Tyto skupinky mladistvých mají jediný problém. Každý z těch kluků je nezaměstnaný a postrádá jasnější představu o své budoucnosti," říká Philippe Fortier, který se zabývá mladistvými delikventy. Připouští, že jasný recept v tuto chvíli neexistuje. "Je třeba trpělivě s těmi lidmi pracovat, jiné řešení není." Fortier soudí, že pro tyto lidi je nejpalčivějším problémem pocit frustrace a vykořenění. "Jistě, jsem Francouz podle papírů. To je vše," říká Ben Hamída, nezaměstnaný mladík severoafrických rodičů.

Postupné a pracné začleňování mladých "vykořeněnců" je podle všeho asi to jediné, co zbývá. Před časem přišel kabinet Lionela Jospina s ambiciózním plánem reorganizace policejních sil, které chtěl přesunout do konfliktní předměstských čtvrtí. Násilí však bylo rychlejší, stihlo změnit působiště dříve.
 
Čísla

Ačkoliv obecně kriminalita v průběhu devadesátých let ve Francii klesala, násilnosti gangů mladistvých se za posledních pět let zdvojnásobily. Přibližně čtvrtina těchto činů přitom spadá pod věkovou hranici osmnácti let, od které je přiznána ve Francii trestní odpovědnost.

Jen za loňský rok zaznamenaly úřady dva tisíce poškozených budov a osm tisíc zapálených aut. Případy závažného násilí již eviduje v zemi každá druhá střední škola. Stále častější případy ozbrojených střetů konkurenčních gangů šíří atmosféru nedůvěry a strachu.

Podle průzkumů citovaných francouzským tiskem se celkem osm občanů z deseti cítí fyzicky ohroženo. Dosud se zdály být skupiny frustrovaných mladíků bez práce relativně odloučeny na chudinských předměstích, která policie jen zřídka navštěvovala. Poslední dobou však kriminalita prorůstá do dříve bezpečných míst. Sociální centra mají dobře promyšlený program boje s těmito jevy, zůstává však potíž: podle průzkumů jen desetina mladých provinilců do nich nalezne cestu.