Když se zhmotní smrt. Podzemí muzea skrývá tváře velikánů

aktualizováno 
Za dvě staletí od založení v roce 1818 se v pražském Národním muzeu nashromáždily miliony exponátů. Drtivá většina z nich je očím návštěvníků skryta v depozitářích. Mezi unikátní a přitom nepříliš známé poklady patří posmrtné masky slavných osobností či sbírka nemocí, které trápily naše předky.

Odlévání posmrtných masek bylo výrazem úcty k zemřelému. (ilustrační snímek) | foto: Michal Fanta

Sbírka Národního muzea by se dala přirovnat k ledovci plujícímu v moři. Nad hladinou je vidět pouze její malá část, zbytek je očím běžných návštěvníků skrytý. V depozitářích muzea jsou uloženy miliony exponátů. Bez přehánění. „Máme asi dvacet milionů sbírkových předmětů,“ potvrzuje rozsah sbírek mluvčí muzea Kristýna Kvapilová.

Reportér týdeníku 5plus2 se vydal do sklepů antropologického oddělení prozkoumat jeden z tamních nejzajímavějších „pokladů“ – největší sbírku posmrtných masek v Česku.

Najdeme zde masku T. G. Masaryka, Karla Čapka, ale třeba i posmrtný odlitek obličeje ženy, o kterém panovala domněnka, že patří spisovatelce Boženě Němcové.

„Móda odlévání posmrtných masek se v českých zemích rozšířila v 19. století. Byl to projev úcty a piety. Nejdříve se masky odlévaly v okruhu umělců, například sochařů nebo malířů, později se odlévaly i tváře významných osobností,“ vysvětluje Vítězslav Kuželka, kurátor Antropologické sbírky Národního muzea.

Posmrtné masky zhotovovali zejména sochaři. „Třeba prezidenta Masaryka odléval český akademický sochař Vincenc Makovský,“ vysvětluje Kuželka. Umělec přijel masku vyrobit v den Masarykovy smrti, tedy 14. září 1937, na zámek do Lán v brzkých ranních hodinách.

Fotogalerie

Nebo třeba posmrtná maska Jana Palacha, který se na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa upálil v lednu 1969. Tu zase odlil nedávno zesnulý český sochař Olbram Zoubek. Palachova smrt s ním tehdy velice pohnula.

„Když zemřel, měl jsem pocit, že se stalo něco tak velkého a nezměřitelného, že to nelze nechat jen tak. Běhal jsem po bytě a řešil, jak budu žít dál,“ řekl před dvěma lety umělec pro iDNES.cz.

„Přemýšlel jsem udělat to samé jako Palach, ale neměl jsem na to kuráž. Nakonec jsem se rozhodl poskytnout Palachovi službu, kterou umí málokdo – odlít mu posmrtnou masku obličeje,“ vzpomínal.

Vydal se do Ústavu soudního lékařství na Albertově, kde s kamarádem lékařem přemluvil vrátného, aby je pustil dovnitř. Následně s pomocí špachtle, sádry, lžíce a Indulony (pleť na obličeji se prý musí nejdříve namastit, aby se sádra nepřichytila) pořídil posmrtnou podobu Palachovy tváře, která dnes zdobí průčelí Filozofické fakulty v Praze.

Ale zpět do útrob Národního muzea. „Máme zde uložené i posmrtné masky, potažmo jejich kopie, ruských spisovatelů Tolstého a Dostojevského nebo britské královny Viktorie či Napoleona Bonaparta,“ komentuje antropolog Kuželka.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

Kromě masek pořízených po smrti člověka čítá sbírka i masky odlité živým lidem. Zejména domorodcům z různých částí světa, které pořídili významní čeští antropologové.

„Obličeje Inuitů odlil Vojtěch Suk na Labradoru v Kanadě, Křováky v Africe zase profesor Pavel Šebesta. Tyto masky se používaly ke studiu lidských plemen,“ podotýká Kuželka. Posmrtné masky Národní muzeum čas od času vystaví. Nejbližší expozice se plánuje po rozsáhlé opravě historické budovy na Václavském náměstí, tedy letos 28. října.

Víte, co je vozhřivka?

Hned ve vedlejší místnosti antropologického oddělení jsou ve vitrínách uchovány exponáty se složitým názvem Sbírka patologických změn a odchylek na kostrách i měkkých částech lidského těla.

„Zde jsou zachyceny choroby, které se dnes už nevyskytují, ale trápily naše předky. Část jich bude vystavena v říjnu v nové expozici,“ říká Kuželka.

Jednou z nemocí byla například takzvaná vozhřivka, která byla na našem území vymýcena v roce 1950. Přenášela se z kopytníků na lidí a kočky, postižený člověk vykašlával krvavý hlen a na kůži se mu tvořily vředy, po kterých zůstaly hluboké jizvy.

Pokladů skrývá Národní muzeum hodně. „Zejména starší oddělení mají ve svých depozitářích velké množství exponátů, u nichž ještě nebyl čas je zhodnotit. Je pravděpodobné, že se v budoucnu dočkáme vzácných nálezů,“ uzavírá vědec.

Morbidní exponáty: Palackého mozek i lidská kůže

Součástí pro veřejnost obvykle schovaných sbírek Národního muzea je i mozek „otce národa“ Františka Palackého. Když v květnu 1876 Palacký zemřel na zápal plic, byl jeho mozek těsně před pohřbem vyjmut, aby se zkoumalo, zda se nějak liší od ostatních lidí.

Od roku 1958 byl téměř 60 let ukrytý ve stěně slavnostní síně panteonu historické budovy Národního muzea. Zakonzervovaný orgán se během rekonstrukce objektu přesunul o několik ulic dál, do Památníku Františka Palackého v Palackého ulici.

Muzeum dokonce vyhlásilo anketu, co s mozkem dál. To se ale setkalo s určitou kontroverzí ze strany géniových potomků. Exponát se tak může vrátit zpět na své místo na Václavském náměstí, variantou je i uložení do rodinné hrobky slavného Čecha v Lobkovicích.

Mozek je zakonzervován ve válcové skleněné nádobě s fixační tekutinou z glycerolu a pětiprocentního formaldehydu, vše je uzavřeno do černě mořené dřevěné skříňky.

Ve sklepení antropologického oddělení mají ještě jednu kuriozitu. Dokladem lidské krutosti a zvrácenosti je vysušená kůže stažená z člověka. Nebožákem byl jistý mongolský kníže Chaisan, jehož nechal zaživa stáhnout mongolský láma Dambídžana. Exponát pochází z majetku Václava Kopeckého, vojenského šikovatele, který jej přivezl roku 1920 z Irkutska do Prahy.

Vysušená kůže stažená z člověka. Nebožákem byl jistý mongolský kníže Chaisan.

Vysušená kůže stažená z člověka. Nebožákem byl jistý mongolský kníže Chaisan.

Český historik, politik a spisovatel František Palacký

Český historik, politik a spisovatel František Palacký, jehož mozek je součástí sbírky Národního muzea.

Autor:

Nejčtenější

VIDEO: Na španělském ostrově Tenerife vlny zničily balkony hotelu

Vlny na Tenerife zničily balkóny hotelu (20.11.2018)

Obrovské vlny na španělském ostrově Tenerife poničily o víkendu přímořské hotely, ze kterých musela policie evakuovat...

VIDEO: Kyslík jen za příplatek. Vtipná instruktáž rozesmála cestující v letadle

Vtipná palubní posádka bavila celé letadlo

Bezpečnostní instrukce patří k nejnudnější části cestování před vzletem letadla. Zpříjemnit pasažérům dlouhou chvíli se...

Sova nic neuloví, tetřívek nepřeběhne. Nové sjezdovky škodí Krkonoším

Ilustrační snímek

Rok po vzniku Krkonošského národního parku se tam lyžovalo na 65 hektarech sjezdových tratí. Po více než padesáti...

Nejnebezpečnějšími zeměmi pro turisty jsou Afghánistán, Somálsko a Libye

Označení zemí z hlediska bezpečnosti. Nejbezpečnější země jsou označeny zelenou...

Organizace International SOS Control Risks aktualizovala světovou mapu zemí, kde hrozí cestovatelům největší nebezpečí,...

Blesk nepotřebujete. Zaručené tipy jak udělat parádní fotografii v noci

Poměrně ojedinělý záběr na zasněžený Karlův most je fotografován časně ráno,...

Noční fotografování má mnoho kategorií, disciplín a podob. I když jde o poměrně náročnou disciplínu, o to více budeme...

Další z rubriky

Blesk nepotřebujete. Zaručené tipy jak udělat parádní fotografii v noci

Poměrně ojedinělý záběr na zasněžený Karlův most je fotografován časně ráno,...

Noční fotografování má mnoho kategorií, disciplín a podob. I když jde o poměrně náročnou disciplínu, o to více budeme...

Poslední šance. Hotely jsou na Silvestra a Vánoce téměř vyprodány

Brádlerovy boudy v Krkonoších

Ubytování v mnoha hotelech, penzionech či chatách v Česku je na období Vánoc a Silvestra již teď téměř vyprodáno....

Nejkrásnější nádraží roku 2018 mají podle čtenářů iDNES.cz Blíževedly

Blíževedly jsou finalisty v soutěži Nejkrásnější nádraží roku 2018.

Největší počet hlasů mezi našimi čtenáři získala v anketě o Nejkrásnější nádraží roku 2018 nově zrekonstruovaná stanice...

Najdete na iDNES.cz