Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Život na moři nedovolí lhát, říká český námořník a hledač pokladů

  7:11aktualizováno  7:11
Osmačtyřicetiletý námořník Bohumil Kafka dohlíží na výzkumnou loď a s týmem nadace Hilti Foundation hledá ve Středozemním moři u egyptských břehů poklady. Sám už na plachetnici procestoval spoustu míst, ale do srdce se mu zapsal černohorský přístav Kotor. Je to nejkrásnější zátoka na světě, tvrdí.

Bohumil Kafka při cestě přes Altantik | foto: Archiv Bohumila Kafky

Bohumil Kafka se z poslední expedice vrátil v půlce listopadu. V rodných Letech tráví pár měsíců a 15. února opět odjíždí na moře. Je prvním důstojníkem na lodi Princess Duda, která patří nadaci Hilti Foundation. A jeho tým brázdí Středozemní moře u egyptské Alexandrie a v deltě řeky Nilu u Abúkiru. Expedice monitoruje a vyzvedává artefakty dávno potopených měst.

V únoru jej čeká cesta na Maltu, kde Princess Duda kotví, a pak na Sicílii do Augusty. „Loď je ze šedesátých let, tak vyžaduje údržbu. Na Sicílii ji vytáhneme z moře a čeká nás dvou až tříměsíční příprava, přelakování a opravy. Poté volno a pak ve vhodnou dobu vyrazíme opět do Egypta. Přesný termín závisí na Egypťanech a na ramadánu,“ popisuje své plány na příští rok Bohumil Kafka. Jeho tým čeká výzkum v deltě Nilu, protože loni jim potápění v Abúkiru znemožnilo cvičení tamní armády. Podle průzkumu, který tam v minulosti jeho posádka udělala, to vypadá to na slibné objevy.

Fotogalerie

Jak jste se dostal na expediční loď a k podmořské archeologii?
Pracoval jsem na Maltě, v té době jako hlavní inženýr u soukromníka na jeho super jachtě, kterou jsem udržoval. To trvalo asi dva měsíce, ale pak se ukázalo, že nemá ani cent a za práci mi nezaplatí. S tehdejším manažerem z Hilti jsem se potkal náhodou v jedné maltské hospůdce. Postěžoval jsem si, bavili jsme se a on mi nabídl práci technika na Princess Duda. Na přípravu před expedicí mi dal sedm dní. Bylo to drsné, protože tu loď jsem vůbec neznal a nebyla technicky zcela v pořádku, doslova zkouška ohněm.

Bohumil Kafka

  • Narodil se 14. 9. 1969 v pražském Podolí.
  • Pochází z obce Lety u Řevnic.
  • Vystudoval Smíchovskou střední průmyslovou školu.
  • Je podruhé ženatý, z prvního manželství má dvě děti.
  • Živil se pokrývačstvím a klempířinou.
  • V roce 2005 prodal firmu, rozvedl se a odjel s kamarádem plachtit do Karibiku.
  • Od roku 2007 žil v Černé Hoře, kde pracoval jako instruktor jachtingu a technik na lodích.
  • V roce 2008 pobýval na Lefkadě v Řecku.
  • V lednu 2009 se s manželkou přesunuli na Maltu, kde se usadili a začali pracovat.
  • V roce 2011 jej na Maltě oslovila Hilti Foundation.
  • Na lodi Princess Duda pracoval jako lodní technik, nyní zastává pozici prvního důstojníka.

Kam vedla první expedice?
Do Egypta. A když jsme vypluli, začaly se ukazovat různé problémy, takže jsem měl od začátku spoustu práce. Navíc první expedice nebyla úplně bezpečná, protože nás v Alexandrii v přístavu Eastern Harbour dvakrát přepadli piráti. Připluli na dřevěných lodích, jeden z nich na mě namířil pistolí, tak jsme se zamkli v kabině a oni nám mezitím vykradli loď – veškerou techniku, potápěčské vybavení. A to se stalo dvakrát za sebou. Přišlo dobrodružství, které nikdo z nás nechtěl. Byl jsem mezi těmi, kteří chtěli po druhém přepadení expedici ukončit a vrátit se na Maltu. Přesto jsme v expedici pokračovali a misi dokončili.

Jaké úkoly má vaše expedice v Egyptě?
Máme dva – jeden z nich je průzkum Kleopatřina paláce v Eastern Harbour v Alexandrii (o jeho objevení jsme psali zde) a druhý je potopené město Hérakleion v Abúkiru v deltě Nilu. Jsou to tak ohromné plochy, že se do nich každoročně pravidelně vracíme. Je tam spousta artefaktů a naším úkolem je zmonitorovat je, zapsat a případně vyzvednout a předat tamním archeologům. Za ta léta, co tam pracujeme, vzniká na základě sonarových skenů, monitoringu a fotodokumentace potápěčů mapa naleziště. Vedoucí expedice je známý archeolog Franck Goddio, který se v těch místech poprvé potápěl a toto potopené město objevil. Pracuje se tam už dvacet let, pořád je co objevovat. Při poslední expedici jsme našli dost významné objevy. Rád bych o nich mluvil, ale zatím to nejde.

Kam vyzvednuté artefakty putují?
Není to jen o vytažení věcí z vody. Bagrujeme i třímetrové díry, odsáváme speciální technikou bahno, čistíme oblast. Některé artefakty zaevidujeme, očíslujeme a vracíme je na stejné místo. Oblast se takto zachovává po budoucí generace. Nejcennější a zachovalé artefakty putují do muzea do Káhiry, ale posílají se i do Britského muzea a na výstavy po celém světě. Hilti Foundation vylovila z Hérakleionu například slavnou černou stélu, která je vystavená v muzeu v Londýně. O tom, co se vrací do moře a co zůstává ve sbírkách, rozhodují Franck Goddio a egyptští archeologové.

Bohumil Kafka

Expediční loď Hilti Foundation Princess Duda

Na Princess Duda jste nastupoval jako lodní inženýr, ale nyní jste prvním důstojníkem lodi. Co je vaším úkolem?
Mám na starosti jak zásobování, tak technické věci, posádku, zastupuji kapitána. O loď se stará pět lidí: kapitán, první důstojník - tedy já, lodní inženýr, kuchař a deckhand - námořník, holka pro všechno. Hlavní inženýr, já a kapitán na lodi sloužíme a střídáme se nonstop po čtyřech hodinách. Loď musí být neustále pod kontrolou, i zakotvená – dohlíží se na její chod, generátory, technické věci, výrobu pitné vody.

Hilti Foundation

Nadace Hilti byla založena v roce 1996 jako rodinná charitativní organizace Martin Hilti Family Trust. Podporuje aktivity a projekty po celém světě, které se zaměřují na sociální rozvoj, vzdělávání a vědu.

Monaragola, Srí Lanka - Hilti financovala odbornou školu na Srí Lance, která pomohla rozvinout oblast po zásahu tsunami.
Mpanshya, Zambie - Hilti spolu se SolidarMed a místními institucemi rozjeli projekt zdravotní péče, který pro mladé vytváří nové pracovní příležitosti a pomáhá jim potýkat se s pastí chudoby.
Přístav Alexandrie, Egypt - starodávná města Thonis - Hérakleion a Canopus zmizela z historických záznamů před mnoha lety, stejně jako legendární Kleopatřin palác. Objeveny byly až podvodním archeologem Franckem Goddiem. Nadace Hilti provází a podporuje Goddia od roku 1996.
Manila, Filipíny - Hilti pomáhá s cenově dostupným bydlením, které na Filipínách chybí 1,5 milionu domácností. V roce 2013 zde založili základnu Base Bahay, kterou tvoří domky s lehkou, ale odolnou bambusovou konstrukcí.

Všechny projekty najdete na webových stránkách nadace.

Jak vypadá váš běžný den během expedice?
Každé ráno máme brífink, pak se jde posádka v čele s Franckem Goddiem potopit pod hladinu. Pracuje tu celkem šest archeologů, filmový tým v čele s profesionálním kameramanem a spousta dalších potápěčů. Občas se k nám přidá i externí filmový štáb například ze CNN nebo BBC či National Geographic, který natáčí dokumenty. Tým se potápí dvakrát denně, takže po obědě jdou kluci do vody znova. Po večeři se pak znovu sejdeme a plánujeme další den. Celková posádka čítá mezi 30 až 40 lidmi - máme ještě spoustu pomocníků z řad místních lidí, se kterými spolupracujeme léta. Každé dva dny loď zásobujeme jídlem, někteří lidé nespí na lodi a dojíždějí na ni denně ze břehu.

Jste na lodi jediný Čech?
Už ne. Mimo kapitána, který je Angličan, jsme tam čtyři Češi. Ale nebylo to tak vždycky. Posádku lodi tvořili dřív jen samí Angličani. Já si ale myslím, že my Češi jsme tak desetkrát lepší - jsme svědomitější, nejsme líní a jsme také mistři improvizace. Nejprve jsme tedy získali českého kuchaře, který vystřídal maltského. Byl to výborný člověk, ale jídlo mu nešlo. Když jsem povýšil z hlavního inženýra na manažera neboli prvního důstojníka, musel jsem za sebe najít náhradu, tak jsem sehnal Jáchyma. A nakonec jsem vyměnil i deckhanda, kterého teď dělá můj spolužák ze základky. Máme skvělou posádku.

Než jste začal pracovat pro Hilti Foundation, křižoval jste moře na plachetnici. Jak jste se dostal z Letů na vlny?
V té době jsem podnikal: měl jsem firmu na klempířské práce a dělal jsem střechy. V roce 2005 už firma nefungovala dobře, tak jsem se rozhodl, že ji prodám. Současně s tím přišel rozvod. A tak jsem se rozhodl, že změním svůj život. Zvedl jsem telefon a zavolal kamarádovi, se kterým jsem už dříve jezdil na plachetnici, a ten mi nabídl přeplavbu Atlantského oceánu z Karibiku do Evropy, do italského Piombina.

Ale na cestu jste nevyrážel jako laik, kde jste sbíral zkušenosti?
S jachtingem jsem začal v Chorvatsku někdy v roce 2000 - tehdy jako rekreační jachtaři jsme si půjčili loď i s kapitánem. Zalíbilo se mi to, a tak jsem si udělal kapitánské zkoušky a s partou kluků z Řevnic jsme jezdili na plachetnici.

A po této cestě začal váš život námořníka?
Poté jsem chvíli učil jachting v Chorvatsku a na jaře v roce 2007 jsem si v Černé Hoře koupil vlastní plachetnici a už tam zůstal. Živil jsem se kurzy na své lodi. Z jachtingu jsem měl známé a ti, když zjistili, že mám loď, přišli a chtěli plachtit se mnou. Běžné kurzy s kapitánem, které si zaplatíte, jsou totiž takové umělé: není to žádné dobrodružství. Já s nimi dělal delší přeplavby - jezdili jsme z Černé hory do Řecka, Itálie... chtěl jsem je přitáhnout k tomu sportu.

Franck Goddio

  • Francouzský podvodní archeolog se narodil v roce 1947 v Casablance v Maroku.
  • Získal diplom z matematiky a statistiky z École Nationale de la Statistique et l'Administration e Economique v Paříži.
  • Jako poradce národních a mezinárodních organizací a různých vlád pracoval 15 let.
  • Na počátku 80.let se zaměřil na podvodní archeologii a v roce 1987 založil v Paříži Institut Européen d'Archéologie Sous-Marine (IEASM).
  • V rámci podmořské archeologie zavedl systematický přístup a je známý dodržováním přísných archeologických norem. Během výzkumu i vyzvedávání artefaktů spolupracuje s místními orgány, dalšími archeology a odbornými institucemi.
  • Nalezl a prozkoumal více než tucet potopených lodí - španělskou galéru San Diego, admirálskou loď Napoleona Bonaparteho Orient nebo východoindické lodě Griffin a Royal Captain (potopené v letech 1761 a 1773).
  • V roce 2000 objevil město Thonis-Hérakleion sedm kilometrů od egyptského pobřeží v zálivu Abúkir
  • V roce 2003 zakládal ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou Oxfordské centrum pro námořní archeologii.
  • V roce 2009 získal francouzský národní Řád čestné legie (Légion d'Honneur).
  • Hilti Foundation financuje jeho výzkumné projekty v Egyptě od roku 1996.
Francouzský archeolog Franck Goddio ukazuje bronzovou sošku - jeden z artefaktů...

Francouzský archeolog Franck Goddio

Zdroj: www.franckgoddio.org, www.hiltifoundation.org

V té době jsem se také seznámil se svou současnou ženou. Kurzy mě ale nenaplňovaly a začalo mi vadit, jak se lidé chovají k mé lodi. Tak jsme se rozhodli, že proplujeme Středozemní moře ve dvou. Na podzim roku 2008 jsme z Černé Hory odjeli do Řecka. Chtěli jsme přes zimní sezonu proplout řecké ostrovy, ale počasí nám nepřálo, bylo hodně bouřek a strašná zima. Dva měsíce jsme tedy zůstali na Lefkadě a v lednu 2009 jsme se odtud přesunuli na Maltu. A tam už jsme museli začít pracovat, protože nám docházely peníze. Právě na Maltě jsem se později dostal k posádce z Hilti Foundation.

Jak jste své cestování a jachtaření vlastně financoval?
Částečně ho pokrývaly peníze vydělané kurzy jachtingu a částečně to byly mé úspory. Někdo by se asi divil, ale život na lodi je podle mě jedním z nejlevnějších na světě. Záleží samozřejmě, jak se k tomu člověk postaví, ale na palubě žije mnohem skromněji. Nechodí do hospod, nemá velkou lednici, takže neprobíhají obří nákupy jídla v supermarketu. A když kotví někde v zátokách a neplatí marinu (kotviště pro jachty - poz. red.), tak to má kromě Chorvatska zadarmo. My jsme dost chytali ryby a třeba v Řecku jsme měli i ovoce zadarmo, protože to roste všude i v zimě.

Ale je třeba nějak udržovat loď. Tam už to bez peněz nejde.
Údržba je drahá. Speciálně pokud je loď zakotvená někde v marině. Jednou za dva roky pak musí jít na břeh a je potřeba ji pořádně zkontrolovat a natřít. Ušetřil jsem dost peněz za služby, protože jsem se o loď staral sám. Vystudoval jsem strojní školu, tak jsem si na spoustu věcí přišel.

Obeplul jste už hodně míst. Které z nich se vám vrylo do srdce?
Já mám rád Černou Horu, Kotor je podle mě nejkrásnější zátoka na světě. Černá Hora, to je jeden z posledních přírodních států v Evropě. Černohorci jsou navíc dobří lidé s úžasnou mentalitou. Pohodáři, nerozčilují se, neradi vydělávají spousty peněz, neženou se za nimi. Samozřejmě je vydělávat musí, ale když už jim to stačí, řeknou: Dost, já už pracovat nechci. Umí se bavit a žít.

Líbí se mi i Chorvatsko. Mě totiž zajímá spíše historie, kamenná města. Fantastická příroda je na Azorských ostrovech - ty jsou pro mě jako ohromná botanická zahrada. Naopak Karibik mě tolik nezaujal. Vnímám ho jako ráj kontrastů: na jednu stranu drahé resorty pro turisty, na druhou stranu plechové boudy.

Je místo, které byste ještě chtěl navštívit?
Vždycky jsem si myslel, že objedu zeměkouli. Ale postupem času jsem zjistil, že je to nákladná, zdlouhavá a ne vždy bezpečná záležitost, tak se mi ten sen jeví jako nereálný. Kam se ale dlouho s mým kamarádem chystáme, je Mys Horn (v nejjižnější části Chile). Ale stále je to u plánů, nejlépe se nám totiž plánuje v hospodě po pěti kořalkách, to už máme ten Mys Horn projetý asi stokrát a jsme nejlepší námořníci. Kdy na to dojde, to nevím.

Z toho, co si povídáme, mi přijde, že absolutně nejste vázaný k místu, je to tak?
Bylo to tak jednu dobu a bylo to zřejmě potřeba, ale teď už to tak nemám. Řevnice, Lety a místo, kde bydlíme, mám moc rád. Jsem Čech jako poleno a mám tu kamarády, mám rád i to okolí, Brdy a tak. Na druhou stranu si myslím, že cestování je strašně důležitá věc. Lidé, kteří sedí na místě a nikdy nic nepoznají, nemají podle mého moc co říci. Dlouhé cesty mi dávají dobrý pocit. Moc rád poznávám nová místa a nové lidi. Fascinuje mě ta odlišnost.

Váš život se převrátil vzhůru nohama. Kam vás to posunulo?
Potkal jsem super holku, se kterou se mi strašně dobře žije, což je pro mě nejdůležitější. Ukázalo mi to taky mou zodpovědnost, starost o druhého: i 14 dní na moři ve dvou bez další živé duše je zkouška partnerského vztahu. Hezky se to vypráví, ale zlých dnů a hrůz jsme zažili dost. Při jedné z cest na Maltu nás přepadla asi šestidenní bouře. Přišli jsme o pitnou vodu, dorazili jsme jako sněhuláci - celí bílí od soli. To si pak člověk říká, že bouře na moři je fascinující. Ale nejlíp se na ni dívá s okna přístavní hospody. Párkrát jsme se se ženou samozřejmě pohádali. Jednou jsem jí dokonce ukázal na člun a řekl: Tak ok, tady máš člun a čtyři kilometry odsud tímto směrem je břeh, můžeš pádlovat, já jedu sám. O to více si toho vztahu cením.

Bohumil Kafka
Bohumil Kafka

Oba za kormidlem. Na prvním snímku Bohumil Kafka, na druhém jeho žena Radka.

A druhá věc: čím víc toho objedete, tím víc toho poznáte. A čím víc cestujete, tím blíž se dostanete k sobě samému. Každodenní rutina vás ubije a odpoutá od sebe sama. Na moři jste sám se svými myšlenkami. Život na moři nedovolí lhát, námořníka prověří. Tam se ukáže, jak zvládá, jak umí vyřešit spoustu těžkých situací.

Změnil byste na své cestě životem i mořem něco?
Myslím, že sem měl můj život vést. Jsem moc rád, že to tak dopadlo, Nic bych na tom neměnil. S týmem Hilti je to práce, která se trefila do mé povahy. Já nejsem byznysmen, to mi nešlo. Bavilo mě lezení, projížděl jsem hory – vlastně jsem byl vždycky dobrodruh.

Za kolik se dá život obrátit vzhůru nohama.

Když odjížděl Bohumil Kafka do Karibiku přeplout Atlantský oceán, měl v kapse 300 eur. Na účtu byl samozřejmě „polštář“ pro případ nouze, ale Bohumil se bez něj obešel. V Karibiku si přivydělával občasnou prací.

„Pohled, že cestování je drahé, je špatný. Lidé si myslí, že na každé cestování je potřeba hromada peněz, ale je to výmluva. Nemám rád cestovatele, kteří jezdí za velké peníze a prezentují to jako  dobrodružství,“ míní námořník.

Člověk, který se s lodí vydá na velkou cestu, by však podle něj měl mít vždy úspory pro strýčka příhodu. Minimálně na nečekané opravy lodi a kotvení.

„Jsou lidé - říká se jim námořní cikáni - kteří tyto jistoty nemají, ale plují a riskují to. Jezdí od přístavu k přístavu od země k zemi a tam pracují. Z toho mála žijí a zase někam odcestují. Ale modlí se, aby se nestalo něco vážného,“ popsal Kafka. Sám by tak cestovat nemohl. „Čím víc jezdím po moři, tím více chápu, že je to nebezpečné,“ řekl.




Nejčtenější

Hádanka pro zarputilé lyžaře. Kolikrát za den se dá objet Sella Ronda?

Sasso Lungo

Přiznávám, byla to magořina, ale nádherná. Za necelých sedm hodin jsme ujeli 73 kilometrů sjezdovek po oranžovém...

S dcerkou zažila únos, přesto spolu cestují dál. Dítě boří bariéry, říká

Cestovatelka Ilona Bittnerová navázala v Tanzanii řadu přátelství, zde pózuje s...

Vydat se s malým potomkem do Afriky? Cestovatelka Ilona Bittnerová si nemůže podobné výlety vynachválit - navzdory...



Byla rájem na zemi, teď ji ničí turisté. Maya Bay bude část roku zavřená

Na pláži Maya Bay se natáčel film Pláž s Leonardem DiCapriem v hlavní roli....

Je to neustálý koloběh. Cestovatelé tělem i duší hledají uprostřed autentické přírody ráj na zemi, a když ho najdou, za...

Nová spojení i výhodnější ceny. Kam cestovat železnicí ve střední Evropě

Moc pěkné svezení. Německý Intercity Express třetí generace na rychlotrati...

Železniční cestování nejen po střední Evropě je již několik let na vzestupu. Tratě se postupně zrychlují, objevují se...

Nejlepší hi-tech novinky pro rok 2018. Co nás čeká příští rok na svahu

Sportovní veletrh ISPO 2018 se konal poslední lednový týden v Mnichově.

Speciální stahovací rukavice na běžky, revoluční freeridové boty s možností připnout mačky nebo nepromokavá péřovka...

Další z rubriky

S dcerkou zažila únos, přesto spolu cestují dál. Dítě boří bariéry, říká

Cestovatelka Ilona Bittnerová navázala v Tanzanii řadu přátelství, zde pózuje s...

Vydat se s malým potomkem do Afriky? Cestovatelka Ilona Bittnerová si nemůže podobné výlety vynachválit - navzdory...

Nová spojení i výhodnější ceny. Kam cestovat železnicí ve střední Evropě

Moc pěkné svezení. Německý Intercity Express třetí generace na rychlotrati...

Železniční cestování nejen po střední Evropě je již několik let na vzestupu. Tratě se postupně zrychlují, objevují se...

VIDEO: Ponořte se do nejdelší zatopené jeskyně světa

Potápěči při měření nejdelšího podvodního jeskynního systému Sac Actun u...

V polovině ledna se potápěčům na poloostrově Yucatán podařilo najít propojení dvou velkých zatopených jeskyní, které...

Najdete na iDNES.cz