Na západě Čech bublají sopky

  16:01aktualizováno  16:01
Chcete na jednom místě vidět bublající sopky, mokřiny, gejzíry, močály - nefalšovanou čarovnou divočinu? Nemusíte kvůli tomu jezdit na Island, nebo dokonce do amerického Yellowstonu či na Nový Zéland. Takový kus přírody, kde jako by se kdysi dávno zastavil čas, najdete i v českých luzích a hájích. Jmenuje se SOOS a leží kousek od Františkových Lázní. Fotogalerie

Největší atrakce Státní přírodní rezervace SOOS je slyšet už zdálky. Bublání bahenních sopek se nedá přeslechnout.

Abychom však byli přesní, expertům se označení bahenní sopky moc nelíbí, správně se jim říká mofety. Bahenních sopek jsou v SOOS desítky, ale některé jsou tak malé, že je snadno přehlédnete.

U těch největších, které mají v průměru skoro metr, se většina lidí zastaví a dívá se, co se to tady děje. Ten přírodní výtvor skutečně vypadá jako minisopka. Kráter, uvnitř kterého to především na jaře vře jako při opravdové erupci vulkánu. Bahenní sopky jsou podle odborného jazyka výdechy oxidu uhličitého skrz křemelinové pukliny.

Jako by tam dole v podzemí někdo neustále topil pod kotlem a pára si hledala cestu ven na povrch. Na počátku čtvrtohor tady bylo poslední místo, kde na území dnešního Česka soptily sopky. Jenže od té doby podzemí pořádně vychladlo, i když si stále udržuje dost vysokou teplotu. Jak se teplota snižuje, uvolňuje se oxid uhličitý, postupuje vzhůru a rozbublává vodu.

Nejchutnější pramen

Na povrch země se tu nedere jen plyn, ale také nefalšovaná minerálka. Můžete ochutnat. Třeba Císařský pramen. Je nejvydatnější ze všech pramenů v SOOS a v současnosti je zachycován do keramické vázy. Rozhodně se nemusíte obávat, že byste se při pití opařili.

O Císařském prameni se říká, že je nejchutnějším ze všech pramenů v okolí Františkových Lázní.

Císařský pramen je sice nejteplejší ze všech místních pramenů, stačí do něj strčit prst, abyste se přesvědčili, že nejteplejší ještě neznamená horký...

A ještě jedna zajímavost - nebýt minerálních pramenů, západočeské lázně by se nikdy nestaly vyhledávanými místy, které lidem z celého světa vracejí zdraví.

Největší koncentraci přírodních léčivých zdrojů najdete právě v přírodní rezervaci SOOS. Jenže tady nikdy žádné sanatorium nevzniklo. Je to možná tím, že zdejší příroda není pro nějaké lázně uzpůsobena.

Rašeliniště, bažiny a mokřiny tvoří podstatnou část současné rezervace. Přes nejatraktivnější místa vede asi kilometr dlouhá naučná stezka, povětšinou dřevěný, dobře udržovaný bezbariérový chodník.

Pro zachování nedotknutelnosti tamní přírody i pro vlastní bezpečí se nedoporučuje z chodníku sestupovat. Nemusíte se bát, že byste o něco přišli. Stezka se samozřejmě nevyhýbá ani bahenním sopkám, které teď přes léto povětšinou syčí, jako by pod zemí bylo klubko hadů.

Rostliny, které milují sůl
Ani bahenní sopky nejsou nijak horké. Bublání a pískání sice vyvolává dojem, že se voda vaří, ve skutečnosti to způsobuje plyn. A také je ho místy pěkně cítit. Někde vás přes nos praští "vůně" zkažených vajec, jinde zase vůně soli jako od moře. Nesmíme zapomenout na vzácné živočichy a na svérázné rostlinstvo, které byste v Evropě jen těžko hledali.

Je to dáno tamními neobyčejnými přírodními podmínkami. V rezervaci rostou například velmi vzácné takzvané slanomilné rostliny, ze vzácného ptactva v SOOS hnízdí například vodouš rudonohý nebo kulík říční. A když už jste z divoké přírody venku a pomalu se okružní cestou vracíte ke vstupu do rezervace, nemůžete si nevšimnout úzkokolejky.

Kdysi se tady těžila rašelina, která se používala na topení. Do Karlových Varů se zase vozila pro lázeňské účely koupelová sůl. Pokud toho ještě nemáte dost, můžete si zajít aspoň na chvilku do muzea věnovaného vývoji přírody na Chebsku. Zvláště pro děti to bude velký zážitek, protože v muzeu jsou i modely pravěkých zvířat a stojí tu i jeden prapračlověk.

"Žádné kosti dinosaurů se sice na Chebsku nikdy nenašly, ale jejich druhohorní výskyt v této oblasti je možný. Modely jsme zde instalovali hlavně proto, abychom vtáhli mládež do tématu geologie, což se daří," říká ředitel františkolázeňského muzea Stanislav Macek. Vedle muzea je ještě stanice pro záchranu živočichů. Několik ptáků, kteří se už nemohou vrátit do volné přírody, je ve voliérách v miniaturním zoo.

JAK SE TAM DOSTAT 

Autem odbočíte ze silnice mezi Chebem a Františkovými Lázněmi, cesta je značena cedulemi. Vlakem můžete jet z Chebu nebo Františkových Lázní do stanice Nový Drahov, vchod do rezervace je asi sto metrů od zastávky. Pěšky je to z Františkových Lázní po červené značce asi osm kilometrů.
KOLIK ZAPLATÍTE?

Vstup pro dospělé je 50 korun, děti zaplatí 30 a důchodci 40 korun. Kromě Státní přírodní rezervace SOOS je v ceně vstupného i muzeum o přírodě Chebska a malé zoo ve stanici pro záchranu živočichů. Otevřeno je od 10 do 18 hodin.



Jak se tam dostat:

Kolik zaplatíte:

.


Muzeum v rezervaci nabízí řadu zajímavých exponátů, například masožravého Tyrannosaura rexe.

Císařský pramen v rezervaci SOOS je nejchutnější a nejteplejší.

Bahenní sopka

Bahenní sopka

Autoři:

Nejčtenější

Therme Erding. Největší termály na světě máme u sousedů

Therme Erding

Pokud existují lázně, kde mají nejvíc netradičních nápadů, pak jsou to bezesporu Therme Erding. Lokalita, kterou zatím...

Znáte Česko? Vyzkoušejte si kvíz a soutěžte o atlas

Pražský hrad - chrám sv. Víta. Ukázka z encyklopedie Český atlas

Atlasy a encyklopedie se v knihovnách nikdy neztratí. Zkuste si náš vědomostní kvíz o památkách a zajímavostech Česka....

Ztroskotání na ostrově. Češi radí Čechům, jak si zachránit život

V 1.díle seriálu CESTUJ BEZPEČNĚ se dozvíte, jak přežít na opuštěném ostrově

Stačí málo a vaše romantická dovolená v jihovýchodní Asii se může změnit v menší hororový film. Ztroskotání na...

Zachraňte si zadek, posviťte si do tmy. Vánoční dárky pro cestovatele

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Některé dárky pro cestovatele, milovníky lyžování a outdooru nemusí okouzlit cenou, naopak jejich největší předností...

Pražský hrad otevře Dům sokolníka, utajenou budovu u jízdárny

Dům sokolníka na Pražském hradě pochází z druhé poloviny 16. století.

I na Pražském hradě, nejnavštěvovanějším místě v celém Česku, jsou místa skrytá očím běžných turistů. Jedním z nich je...

Další z rubriky

VIDEO: Na co zírá mašinfíra. Projeďte se klášterní železnicí pod Lipnem

Lokomotiva 210.045-1 čeká ve stanici Lipno nad Vltavou na trati 195 na jízdu do...

Další díl seriálu Na co zírá mašinfíra nás zavede do jižních Čech, do kaňonu řeky Vltavy. Jedna z nejromantičtějších...

S balonem do oblak. Vyvracíme nejčastější mýty o balonovém létání

Horkovzdušný balon nad Českým krasem

Balony se na nebi objevují už 200 let, přesto o balonovém létání panuje mezi neznalou veřejností nespočet mýtů a pověr,...

Na Lipno budou jezdit turisté z Indie a Blízkého východu, tvrdí odbornice

Tajvan na Lipně

Okolí lipenské přehrady je podle expertů na turistiku ideální pro turisty z Blízkého východu, Indie nebo jihovýchodní...

Najdete na iDNES.cz