Mezi naší silnicí a státní hranicí je část luk patřící do Přírodního parku Východní Krušné hory - většinou jde o terén bez cest, jímž je možné projít kterýmkoliv směrem. Několik chalup tvoří osadu Větrov, kterou projdete a po mírném sestupu přijdete k nově opravenému kostelu v Krásném Lese. V jeho blízkém okolí je socha Jana Nepomuckého, zanedbaná výklenková kaple a památný strom - dub letní.
Posledním východním vrcholem Krušných hor je Špičák (723 metrů nad mořem). Vystupuje svojí zalesněnou kupou nad terén a jeho část je zahrnuta do přírodní rezervace o rozloze 74 hektarů. Od kostela se dáte vpravo silnicí až k restauraci a naznačenou cestou kolem kravína se dostanete na rovinatou lučinu. Po málo zřetelné pěšině dojdete na vrchol Špičáku, odkud je téměř kruhový rozhled.
Vlastní Špičák je zajímavý geologicky - setkávají se na něm prvohorní ruly, druhohorní pískovce a samotný vrchol je tvořen třetihorním čedičem, který prorazil podložní vrstvy. Ve vlhkých loukách se daří úpolínům, měsíčnici, omějům či vlčímu bobu. Nejvhodnější cesta zpátky je do Krásného Lesa a silnicí s výhledy pokračovat do Petrovic. Protáhlá obec Petrovice má velmi frekventovaný hraniční přechod do Saska, tržiště a několik restaurací, z nichž jedna je ve vyřazeném letadle. Z Petrovic je dobré autobusové spojení do Ústí nad Labem. V Petrovicích má svůj ateliér sochař Bílek, který vystavuje své sochy a plastiky ve volné přírodě u svého domu. Tam má i soukromou hvězdárnu.
 |
