Cesta k moři
Do údajně jednoho z nejkrásnějších a nejpopulárnějších letovisek na světě mě doprovází moje mexická přítelkyně Pilar. Nechceme vstávat brzy ráno, a proto raději volíme noční spoj. Odjíždíme z Terminal del Norte, největšího autobusového nádraží v Mexico City, které už znám z předchozích cest do Teotihuacánu a Tuly.
Přicházíme k přepážce a vyzvedáváme si rezervované místenky. Na to, že cestujeme autobusem, probíhá jako už obvykle kontrola pasažérů nad rámec českých zvyků. Procházíme bezpečnostním rámem a na nástupiště není nikdo vpuštěn bez lístku.
Před nástupem do autobusu nám nejen znovu zkontrolují lístky, ale dokonce nás prošacují. Na cestu dostáváme malé občerstvení: sušenku a láhev vody. Ale už jsme v autobuse a vypadá to dobře - sedačky leteckého vzhledu, několik obrazovek a toaleta. A před námi 400 kilometrů.
Cesta uběhla relativně v klidu a brzy ráno už jsme v Acapulcu. Konečně!
Cenově příznivější ubytování
Teď ještě najít nějaké bydlení. Zkoušeli jsme to už před cestou - telefonicky i přes internet, ale potom jsme se rozhodli, že to riskneme až na místě. Nakonec stejně teď není sezona, takže o ubytování není nouze (hlavní sezona je v době amerických a mexických dovolených, přes Vánoce a na Nový rok).
Vím jediné, v oblíbeném letovisku chci určitě strávit jeden báječný týden.
Nakonec si rezervujeme 3 noci v hotelu s klimatizací kousek od pláže a obchodního centra, za cenu skoro 3x nižší než v sezoně. Pilar se potom bude muset vrátit kvůli škole zpět do Mexico City, a já ještě zůstanu - nejspíš se ubytuju v jednom hostelu, který jsem si našel na internetu.
Taxíkem (zdejší taxi mají na rozdíl od zelenobílých metropolitních modrobílou barvu) míříme rovnou do hotelu. Po krátkém občerstvení, únava-neúnava po noční cestě, pak hurá na pláž, kde strávíme nádherný den.
Adrenalinoví skokané
Den však ještě nekončí. Míříme za něčím zvláštním, čím je Acapulco společně s báječnými plážemi vyhlášené. Jedná se o slavné clavadistas, kteří se vrhají z mořského útesu Quebrada. Máme informace, že se skáče 5x denně. Rozhodli jsem se pro závěrečný program dne, který je prý nejpůsobivější, protože se skáče při umělém osvětlení.
Vystoupení, kterého by se měli zúčastnit čtyři skokani, se opožďuje. Jsme netrpěliví. Konečně už to začíná. Tři odvážlivci postupně skáčou z 25 metrů. Při jejich akrobatických výkonech se tají dech a běhá mráz po těle. To však není vše! Ještě se totiž schyluje k nejzajímavější části vystoupení.
Poslední skokan drží pár hořících pochodní a po krátkém soustředění se vrhá z maximální výšky do hloubky až 35 metrů! Následuje obrovský aplaus. Po chvilce hlavní aktéři vylézají z vody a postupně šplhají po skalnatém útesu až k divákům.
A čím je umění clavadistas, tak výjimečné a nebezpečné? Skok si musí načasovat tak, aby je zachytila přicházející vlna. Omyl může být smrtelný, protože v úzkém kanálu není dost vody. Ještě větší nebezpečí na ně ovšem číhá až ve chvíli, kdy se vynořují z vody. Divoký příboj je totiž může rozbít o skály. A skoky na hranici života a smrti byly ještě předvedeny v záři reflektorů!
Letovisko s významnou historií
Nejdůležitější tepnou Acapulca je jediná pobřežní silnice Costera Miguel Alemán, která spojuje vše důležité. Město je rozděleno na dvě poloviny, staré město a nová oblast letovisek. Místní nám poradí, že když se chceme dozvědět nějaké zajímavosti o historii města, měli bychom navštívit Museo Historico de Acapulco.
Muzeum nacházíme ve staré části města na kopci u hlavní silnice uvnitř impozantní restaurované pevnosti hvězdicovitého tvaru Fuerte de San Diego, která byla postavena v roce 1616.
Dozvídáme se, že město bylo od 16.století jedním z nejvýznamnějších mexických přístavů a zároveň cílovou stanicí slavné cesty Nao de China, po níž se z Manily dováželo hedvábí a koření, a lodě se pak vracely naplněné mexickým stříbrem.
Téměř 300 let byla cesta mezi Acapulcem a Dálným východem jednou z nejlépe střežených, a pro piráty nejlákavějších a strategicky nejvýznamnějších námořních tras na světě. Díky mexické nezávislosti, úpadku Španělska a přímé cestě kolem Afriky ztratilo město postupem času strategický význam a začalo upadat.
Nezadržitelný pád města se podařilo zvrátit až dokončením silnice do mexické metropole v roce 1928. Teprve pak překrásné pláže objevil turistický průmysl. V Acapulcu žije asi půl druhého milionu lidí. Navíc jej ročně navštíví statisíce turistů, díky jejimž penězům město opět prosperuje.
Jiný kraj, jiný mrav...
Jednoho rána jdu s Pilar nakoupit jídlo a pití do nedalekého obrovského obchodního centra. U regálů supermarketu mě z ticha vyruší nějaký hluk. Jdu po zvuku. Co se to asi děje?
Po chvilce spatřím ženy a muže. Všichni stojí v kruhu a jsou oblečeni ve stejnokroji. Každý z nich něco hlasitě po jednom pánovi opakuje. Později všichni zpívají a tleskají do rytmu! Dochází mi, že nejaktivnější muž je asi vedoucí supermarketu. A tímto způsobem se snaží zaměstnance motivovat do práce. Myslím si, že něco podobného se může odehrávat asi jen v supermarketu americké sítě...
Kouzelná zátoka
Máme namířeno na pláž. Největším pokladem Acapulca je totiž jeho fantastická zátoka. Jde o svažující se půlměsíc třpytivého zlatého písku s bílými věžemi výškových hotelů v pozadí. Do Acapulca se prostě nejezdí kvůli památkám, ale hlavně kvůli moři a plážím...
Na hlavní pláži, která se táhne pár kilometrů podél pobřeží, trávíme každý den vždy na jiném místě. A vůbec se nenudíme. Koupání je tady dokonalé, a když odpočíváte, jen tak můžete pozorovat vlny a poslouchat šumění moře.
Jeden den nás lenošení na pláži omrzelo a tak jsme se rozhodli vyzkoušet para-sailing, což obnáší tažení na padáku za člunem. Nejprve domlouváme cenu, abychom se později jeden po druhém vznášeli ve výšce nad pobřežím. Nabízejí se nám tak úžasné pohledy na zátoku.
Po sportovním vyžití jsme si uspořádali kokosový dýchánek. V tomhle vedru navíc člověk ani nemá zvláštní hlad, zato téměř v jednom kuse musíte doplňovat tekutiny.
Nejhorší den v Acapulcu
Na poslední společný večer s Pilar si zamlouváme noční výlet lodí po moři. Plavba byla opravdu kouzelná, až na "drobný" zádrhel. Nedlouho před plavbou jsme totiž absolvovali lukulské hody v jedné příjemné restauraci a já jsem to trochu přehnal s tacos (tenká kukuřičná placka s masovou náplní). Spořádal jsem jich víc než deset.
Kolébající paluba s výhledem na noční Acapulco a živý orchestr potom několik hodin nebylo zrovna to pravé...
Nakonec ještě hádka s Pilar a do hotelu se vracím sám... S taxikářem si předem domlouvám cenu. Podle přízvuku mu musí být jasné, že jsem cizinec. Před hotelem platím a nazpátek mi vrací v drobných. Zdá se mi, jako by tím něco sledoval. Peníze si proto nedůvěřivě přepočítávám. Chybí 20 pesos (cca 60 Kč). Když na to upozorňuju, dělá překvapeného, prý se zmýlil. Jednoduše mě chtěl ošidit. Nakonec ale dluh dorovnává a já naštvaně zavírám dveře auta.
Opravdu den D...
Na vlnách Pacifiku
Další ráno se ubytovávám v hostelu K3, který se nachází přímo na Costera Miguel Alemán. Zánovní vzhled mě vzhledem k ceně docela překvapil. Nakonec se dozvídám, že zařízení funguje jen půl roku. Platím za tři noci. V ceně je vydatná snídaně, nechybí klimatizace a navíc na pláž je to coby kamenem dohodil. Podle recepčního jsem u nich první Čech.
Přes den se válím na pláži. Jednou hraju i s místními kluky fotbal přímo u moře. Večery pak trávím v nočních klubech a diskotékách pod širým nebem. Z hlavního města vím, že v celém Mexiku existuje zákaz pití alkoholu na ulici. Kvůli zahraničním turistům má však Acapulco a všechna přímořská letoviska výjimku.
Na poslední dopoledne si pronajímám skútr. Z 300 pesos usmlouvám cenu na 220 pesos (cca 660 Kč). Půl hodiny pak kroužím kolem pobřeží, je to opravdu zážitek! Asi i proto, že tady půjčují slušné stroje - cena skútru se prý pohybuje kolem 10.000 dolarů.
Za několik hodin už ale sedím v autobuse do hlavního města. Uvědomuji si, že život v Acapulcu je pomalejší a daleko klidnější než v metropoli. Při odjezdu si všímám, že venkovní teplota se drží v 17 hodin na neuvěřitelných 34 stupních!
Sbohem báječné Acapulco! Už teď vím, že se mi po tobě bude stýskat...
 Acapulco |
 Adrenalinoví skokané, slavní mexičtí clavadistas, kteří se vrhají z mořského útesu Quebrada v Acapulcu. |
 Acapulco |
 Acapulco |
 Skalnaté útesy v Acapulcu |
 Acapulco - česká pohoda na pláži při pití osvěžující šťávy z kokosu s palmovým kloubkem na hlavě |
 Acapulco - jízda na vodním skútru kolem pobřeží na vlnách Tichého oceánu patří k největším zážitkům pro suchozemce |
 Acapulco - hotel s venkovním bazénem umístěný kousek od pláže a obchodního centra |
 Acapulco - nevšední sportovní vyžití jménem para-sailing |
 Acapulco - místní pláže ročně navštíví stovky tisíc turistů, díky jejímž penězům město prosperuje. |
 Acapulco - jediná pobřežní silnice, Costera Miguel Aleman, je zahlcena automobily. V popředí jedou modrobílí "brouci" taxislužby |
 Acapulco - hlavní náměstí města, ve kterém žije asi půl druhého milionu lidí |
 Acapulco - diskotéka pod širým nebem na ulici Costera Miguel Aleman. Přes den liduprázdná, večer pro změnu zcela zaplněna lidmi. |
 Acapulco - moderní Hostel K3 se nachází na Costera Miguel Aleman. V pozadí vyčnívá bílá věž jeřábu na bungee jumping |
