Nad Nízkými Tatrami se vznáší několik paraglidů. U našich západních sousedů na ně většinou jen žárlivě koukáte. Na Chopku zaplatíte tisíc slovenských korun (asi 850 Kč) a tandemový let nad zasněženými horami je váš.
V dobách, kdy Alpy nekompromisně střežila železná opona, patřilo lyžování na Chopku k místům, které žádný pořádný český sjezdař nevynechal. Poté, co jsme spolkli hořkou pilulku rozdělení země, slýcháme o lyžování v Jasné už mnohem méně. Je to škoda, protože Nízké Tatry jsou pořád stejně krásné. A díky slovenštině jsou to hory, ve kterých se můžete cítit jako doma... Méně movití, kterým představu zimní dovolené v Alpách halí nová opona finanční nedostupnosti, mohou najít v T atrách balzám na duši i na rodinný rozpočet. Dokonce levněji než v Čechách si tu dopřejete večeři ve stylové restauraci, také ceny za permanentky či ubytování jsou proti Rakousku téměř třetinové. Na Chopku jsou dvě lyžařská centra - Jasná a ChopokJih. Nabízejí dvaadvacet vleků a lanovek. Osmnáct sjezdovek představuje sedmapadesát kilometrů tratí všech obtížností. Svahy sice nejsou vždy tak precizně upravené jako v Alpách, ale ve srovnání s minulostí i tady k večeru vyjíždí do kopců mnohem více ratraků než dřív. Chopok je dosažitelný z jihu z údolí Hronu přes Podbrezovou, Tále a Srdiečko. Dostanete se k němu i ze severu z Liptovského Mikuláše, kdy na cestě do Jasné minete v Demänovské dolině Dračí ledovou jeskyni a Demänovskou jeskyni Svobody. Podle nich se v Nízkých Tatrách už šedesát let pořádají mezinárodní závody V elká cena Demänovských jeskyní, jejichž součástí byly i soutěže světového poháru. Z panoramatické restaurace na vrcholu Chopku (2024 m), která je po celou zimu zarostlá dlouhými rampouchy, se lyžařům často nabízí neobvyklý pohled. Zatímco na jihu svítí slunce, severní svah je šlehán větrem a sloupy lanové dráhy se halí do tlustých vrstev námrazy. Na jih vedou po širokých pláních druhé nejvyšší hory Nízkých T ater převážně červené sjezdovky až k hranici kosodřeviny a lesa. Po hřebeni se dá traversem přejet na úbočí Dereše (2003 m). Vydaří-li se slunný den, objeví se tu lyžaři i v plavkách. V nižších polohách pod mezistanicí u hotelu Kosodrevina (1489 m) jsou nádherné sjezdy lesem. Vypadají divočejší než na severu, protože i tratě bývají méně upravované. Jasná na severu je větší a více navštěvované středisko, byť při pohledu z vrcholu Chopku vypadají první metry sjezdu velmi neutěšeně. Do obličeje bodá studený vítr, odkrývající na sněhu ledové plotny a občas i kameny, a po obou stranách uzoučké sjezdovky číhají hrozivé propasti. Od mezistanice Luková (1670 m) nebo na Koňském Grúni se však dá až do jara nádherně lyžovat. Průseky vedou lesem buď na Zahrádky (1025 m), nebo do Jasné (1234 m) a do Otupného (1142 m), kde je většina hotelů. Na Chopku funguje lyžařská škola, mají tu dětské ráje s pohádkovými postavami i mírné svahy a pomalé vleky pro začátečníky. Jen málokde na světě najdete takové levné lyžování »alpského typu«. Celodenní permanentka stojí 380 slovenských korun, týdenní 1800. Děti platí přibližně polovinu. Ubytování v penzionech se pohybuje asi od 200 do 300 korun za lůžko. Na Slovensku si určitě mnozí uskuteční i svůj sen o létání. Dokonce několik společností nabízí na sjezdovkách lyžařům své paraglidy a služby. Nejlevnější let nad Tatrami trvá kolem patnácti minut. Nepotřebujete k němu nic jiného než kuráž, onu výše zmíněnou tisícovku, pořádnou čepici a teplou bundu, protože »nahoře« bývá zima.
V dobách, kdy Alpy nekompromisně střežila železná opona, patřilo lyžování na Chopku k místům, které žádný pořádný český sjezdař nevynechal. Poté, co jsme spolkli hořkou pilulku rozdělení země, slýcháme o lyžování v Jasné už mnohem méně. Je to škoda, protože Nízké Tatry jsou pořád stejně krásné. A díky slovenštině jsou to hory, ve kterých se můžete cítit jako doma... Méně movití, kterým představu zimní dovolené v Alpách halí nová opona finanční nedostupnosti, mohou najít v T atrách balzám na duši i na rodinný rozpočet. Dokonce levněji než v Čechách si tu dopřejete večeři ve stylové restauraci, také ceny za permanentky či ubytování jsou proti Rakousku téměř třetinové. Na Chopku jsou dvě lyžařská centra - Jasná a ChopokJih. Nabízejí dvaadvacet vleků a lanovek. Osmnáct sjezdovek představuje sedmapadesát kilometrů tratí všech obtížností. Svahy sice nejsou vždy tak precizně upravené jako v Alpách, ale ve srovnání s minulostí i tady k večeru vyjíždí do kopců mnohem více ratraků než dřív. Chopok je dosažitelný z jihu z údolí Hronu přes Podbrezovou, Tále a Srdiečko. Dostanete se k němu i ze severu z Liptovského Mikuláše, kdy na cestě do Jasné minete v Demänovské dolině Dračí ledovou jeskyni a Demänovskou jeskyni Svobody. Podle nich se v Nízkých Tatrách už šedesát let pořádají mezinárodní závody V elká cena Demänovských jeskyní, jejichž součástí byly i soutěže světového poháru. Z panoramatické restaurace na vrcholu Chopku (2024 m), která je po celou zimu zarostlá dlouhými rampouchy, se lyžařům často nabízí neobvyklý pohled. Zatímco na jihu svítí slunce, severní svah je šlehán větrem a sloupy lanové dráhy se halí do tlustých vrstev námrazy. Na jih vedou po širokých pláních druhé nejvyšší hory Nízkých T ater převážně červené sjezdovky až k hranici kosodřeviny a lesa. Po hřebeni se dá traversem přejet na úbočí Dereše (2003 m). Vydaří-li se slunný den, objeví se tu lyžaři i v plavkách. V nižších polohách pod mezistanicí u hotelu Kosodrevina (1489 m) jsou nádherné sjezdy lesem. Vypadají divočejší než na severu, protože i tratě bývají méně upravované. Jasná na severu je větší a více navštěvované středisko, byť při pohledu z vrcholu Chopku vypadají první metry sjezdu velmi neutěšeně. Do obličeje bodá studený vítr, odkrývající na sněhu ledové plotny a občas i kameny, a po obou stranách uzoučké sjezdovky číhají hrozivé propasti. Od mezistanice Luková (1670 m) nebo na Koňském Grúni se však dá až do jara nádherně lyžovat. Průseky vedou lesem buď na Zahrádky (1025 m), nebo do Jasné (1234 m) a do Otupného (1142 m), kde je většina hotelů. Na Chopku funguje lyžařská škola, mají tu dětské ráje s pohádkovými postavami i mírné svahy a pomalé vleky pro začátečníky. Jen málokde na světě najdete takové levné lyžování »alpského typu«. Celodenní permanentka stojí 380 slovenských korun, týdenní 1800. Děti platí přibližně polovinu. Ubytování v penzionech se pohybuje asi od 200 do 300 korun za lůžko. Na Slovensku si určitě mnozí uskuteční i svůj sen o létání. Dokonce několik společností nabízí na sjezdovkách lyžařům své paraglidy a služby. Nejlevnější let nad Tatrami trvá kolem patnácti minut. Nepotřebujete k němu nic jiného než kuráž, onu výše zmíněnou tisícovku, pořádnou čepici a teplou bundu, protože »nahoře« bývá zima.
