Záleží na věku, středisku, části sezony, skladbě návštěvníků. Dominují sice děti, ale vedle nejpokrokovějších mladých snowboardistů a lyžařských freestylistů se čím dál více objevují i dospělí.
Apel na lyžaře sice není zdaleka důsledný, ale přesto nesou ovoce i kampaně ve stylu "kdo má něco v hlavě, chrání si ji", zapojující nejznámější závodníky. V Rakousku například Stefana Eberhartera.
Také statistiky už dokážou doložit, jak používání helmy skutečně snižuje počet úrazů a závažnost jejich následků. Amerika má zase v povědomí několik smrtelných úrazů vemi známých osobností.
Dobrá, ale ne všemocná
Helma na hlavě ale neznamená imunitu. Její schopnost ochránit při přímém nárazu je dokonce omezená víc, než si asi většina lidí myslí. Podle normy ASTM 2040 jen do rychlosti 22 km/h. To je hodně málo: podle nejnovějšího švýcarského výzkumu (2002) jezdí lyžaři průměrem 20 až 55 km/h. Při běžných 43 km/h to znamená 3,6 krát větší pohybovou energii, než odpovídá oné normě. Při 54 km/h dokonce 6,3 krát. Jinak řečeno, helma, která by v takovém tempu dokázala ochránit při přímém nárazu třeba do stromu, by musela mít 18 cm tlusté stěny a vážit přes 5 kg.
Přímý náraz hlavou je ale výjimkou. Běžné jsou naopak pády, při nichž se hlava otlouká o tvrdý sníh. Při nichž naráží do lyží, bot, holí či kolen jiných lyžařů. To jsou přesně situace, v nichž je zásadní rozdíl helmu mít a nemít.
|
Jezdíte na sjezdovkách s helmou? Hlasujte v anketě! |
|
Co si myslíte o nošení helmy? Používáte ji, nebo uvažujete o její koupi? Podělte se o svůj názor v diskuzi! |
Co je k dispozici
V nedávné době, kdy helmy byly pouze pracovní pomůckou závodníků, stála v popředí účelnost. Otázky líbivosti, váhy, pohodlí, přizpůsobivosti, větrání se takřka neřešily. Teprve nyní, kdy helmy útočí na široké spektrum uživatelů, se s helmami zachází jako se skutečnou součástí lyžařova i snowboardistova vybavení.
"Pokud jde o bezpečnost, jsou dnešní helmy vyzrálé," konstatuje německý test helem, provedený renomovaným institutem ARGE. "Vývoj skutečně pohodlných je ale teprve na počátku."
Bezpečnost
Je dána příslušnými normami: směrnice 89/686 EWG třída 2 = EN 1078, americká ASTM 2040. Zatím nejsou informace o tom, že by se objevily nějaké padělky, a tak jsou všechny helmy na trhu z tohoto hlediska vyhovující.
V rámci této normy jsou nevelké rozdíly dané materiálem vnější skořepiny a konstrukce.
Nejpevnější jsou výjimečné a drahé helmy karbonové, malou výhodu mají helmy bez větracích systémů a pravé sjezdařské, tedy bez odnímatelných měkkých krytů uší (freeridové, freestylové). Klasický třívrstevný sendvič se samostatnou prostřední absorbční vrstvou je o něco tužší – avšak těžší – než lehčí typy zhotovené tzv. inmold-principem, při němž se střední vrstva "spéká" s vnější skořepinou.
Helma se sejmutými ušnicemi nechrání odhalená místa. Kromě toho vznikne v místě chybějícího dílu dost vystupující hrana. Ta může při pádu a následném drhnutí o sníh způsobit namožení krční páteře.
Velikost a pohodlí
Většinu helem je třeba vybírat podle velikosti a tvaru hlavy. Pozor, samotná "vojenská" míra obvodu hlavy nestačí! Jak hlavy, tak helmy - někdy i téže značky - jsou tvarované různě, a tak platí jediné: zkoušet.
Hygienickou výhodou je vyjímatelné a praním dobře udržovatelné vnitřní polstrování.
Přizpůsobivost
Je důležité u dětí. Objevují se první systémy, kdy je možno vnitřní prostor zvětšit či zmenšit, a tak uchovat helmu po delší dobu a pro mladšího sourozence.
Větrání
Poměrně nový prvek, daný mj. nedávným mírným změkčením evropské normy. Testy se přimlouvají za systémy stavitelné s možností větrací otvory uzavřít. Je ovšem vhodné zvážit si způsob vlastního lyžování a rozhodnout, zda vůbec větrání potřebuju. Freestylista pobíhající po snowparku, stejně jako freerider občas šplhající za sjezdy v terénu je využijí více než běžný rekreant pohodově sjíždějící upravené sjezdovky. Pot z helem po tréninku nevylévají ani závodníci v letní přípravě na ledovcích.
Naopak v ochraně proti chladu je helma bezkonkurenční. Připomeňme, že při 0°C způsobuje vítr (a tedy i rychlost jízdy) 18 km/h ekvivalent -8°C, ve 36 km/h už -15°C. Při sjíždění v nikterak výjimečných -10° je tedy lyžaři i jako při -30°C!
Váha
Nejtěžší, až přes kilogram, jsou efektní skicrossové integrálky. Ty jsou ale pro běžného lyžaře zcela zbytečné. Dokonce mohou být i nebezpečné: když by lyžař po pádu klouzal z prudkého kopce po břiše nohama napřed a bezpečnostní oblouk se zaryl do sněhu. Slyšel jsem vyprávění matky, jejjímuž závodnickému synkovi to takovou helmu doslova servalo z hlavy jen díky tomu, že ji měl příliš velikou. Naštěstí ho jen bolelo za krkem.
Klasické "plné" helmy váží většinou něco přes půl kila, ale, jak konstatuje jeden z odborníků, "kvalitní helma dnes nemusí vážit víc než 350 až 500 gramů." Důležité je to kvůli co nejmenšímu namáhání krční páteře u dětí. Hmotnost by měla být rozložená co nejníže k ramenům – to ale zákazník neovlivní ani nepozná.
Uzávěr
Vesměs plastový bajonetový. Pásek pod bradou by měl být alespoň 20 mm široký. Vůči tomuto prvku helem mají odborníci zatím výhrady. Koženka okolo pásku snadno popraská a pod bradou dře. Prosazují ráčnový uzávěr (jako u snowboardových vázání) a větší měkkost, opět hlavně pro děti.
Uchycení brýlí
Další slabší stránka některých helem. Klasické očko vzadu na helmě vystřídaly mnohdy plastové úchyty jen zasunuté pod skelet helmy. Pozor, snadno se ztratí, hlavně u dětí je třeba pohlídat si. Vývoj zřejmě směřuje ke dvěma postranním úchytům a klasickému zadnímu, které společně zabrání sklouznutí pásků brýlí po helmě přes její vršek.
Tipy pro výběr
V žádném případě se nehodí helma cyklistická nebo inlajnová. Místo sáhodlouhých argumentů: odpovídají jiné normě (EN 1078) coby „ochrana hlavy“, nikoliv plnohodnotná „helma“.
Helmu nakupujte s brýlemi a naopak. Zdaleka ne všechny brýle jsou určené do helmy. Základní orientace: symbol "helmet compatible". I tak ale sledujte, jak jdou k sobě dohromady. Úhel výhledu v helmě je sice také daný normou, i tak ale existuje malý prostor pro rozdíly, jak hluboko do čela helma sahá. Některé brýle s menšími zorníky tak mezi svým horním okrajem a hranou helmy ponechávají nekrytý kus čela. Ten pak v mraze za jízdy trpí (ev. odpomoc: speciální kukla do helmy).
| partner přílohy |
 |
Pruženka "helmových" brýlí má být připevněná na vnější straně rámečku, dále od obličeje, ne těsně u něj, aby brýle s helmou dobře seděly i na krajích. Padnoucí velikost, nedocpávejte čepicí a nečekejte, že do ní dítě doroste. Na hlavě musí držet i nezapnutá. Ideální je, když s nasazenými brýlemi drží tak, že jste si ani nevšimli, že není zapnutá.
Výrobci upozorňují, že po každém vážném nárazu – a to i bez viditelného poškození vně - se už nemá helma používat. Žádná norma pro velikost takového nárazu ale neexistuje.
Jakkoli skvělou pomůckou helma je, platí i nadále: zárukou bezpečnosti, nejlepší prevencí a současně i vizitkou každého slušného lyžaře je ohleduplnost a jízda přiměřená okolnostem a vlastním schopnostem.
 Lyžař s přilbou |
 Lyžař s přilbou |
