Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na střeše bývalého Československa

  15:15aktualizováno  15:15
Je sedm hodin ráno, nebe jako vymetené, ze skalních štítů jde chlad. Tibor Hromádka, slovenský horský vůdce a horolezec, který už zdolal i himálajskou osmitisícovku Čo Oju, balí lana, úvazky, karabiny a po očku si měří svého "klienta". "Máš náhradní ponožky?" ptá se tónem, jako by to byla nejdůležitější věc výstupu. "Uvidíš, budou se hodit," dodává spokojeně. Výstup může začít. Žádný Himálaj, "jen" Vysoké Tatry.

Na začátku betonová obluda Slezského domu (1670 metrů nad mořem) a na konci nejvyšší štít nejnižších velehor Evropy - Gerlach (2655 metrů).

Pro horolezce legrace, něco, čím by se sám nikdy neobtěžoval. Pro obyčejného turistu dost slušný "zářez", na který bude pyšný možná až do konce života. Tisíc výškových metrů krkolomným terénem nahoru a tisíc zase dolů.

Hranice mezi turistikou a horolezectvím
Ale hlavně, toto byla nejvyšší hora bývalého Československa. Gerlach je pro normálního smrtelníka přesně tím kritickým rozmezím. Je hranicí mezi obyčejnou horskou turistikou a horolezectvím. S horským vůdcem za krásného počasí je to skoro hračka, bez něj to může být hazard.

"Je tu nepřehledný terén a ty musíš pořád dávat pozor, kam šlapeš. Stačí jedna nepozornost, jedno škobrtnutí a skončil jsi. Proto tady nevede turistická značka, proto se tu vodí," říká Tibor. Nezapře zkušeného horolezce. Po úzké pěšině šlape strojovým, zdánlivě pomalým tempem. Po 20 minutách zjistíte, že stoupá pěkně svižně.

Okolo barevné louky a nad nimi štíty hor. Jako někde ve Švýcarsku. Cesta se klikatí kolem Velického plesa, pak pod Věčný déšť, skálu, z níž věčně a nádherně crčí voda, kVelickému vodopádu a pak až na okraj "alpské" louky s příznačným názvem Květnice. Tady je první krátká zastávka na výhledy. Napravo se tyčí Granátové věže (2317 m), Bradavice (2476 m), nalevo svahy Květnicové věže (2432 m).

Jen Gerlach pořád nikde. Zasut kdesi ve střední části Vysokých Tater není vidět odtud, ale ani od Slezského domu, ani z Popradu, ani z Tatranské Lomnice. Proto si také lidé v Tatrách dlouho mysleli, že nejvyšší jsou už z dálky viditelné štíty Kriváně či Lomnického štítu.

Kyslík? Ne, děkuji.
Tibor šlape jako stroj a přitom vypráví, jak před pár lety neúspěšně dobýval Mt. Everest. Chce se vám zavřít oči a představit si praskající ledovec Khum bu, metry sněhu a ledu, třeskutý mráz. A hlavně řídký vzduch a šerpy sípající kolem vás. "Kyslík, pane?" "Ne, mám přece svou čest!" Jste někde pod hranicí dvou tisíc, ale kyslík by se už skoro hodil. Brzy za loukou Květnicí navíc končí relativní pohoda.

Už po neznačkové cestě se stoupá prudce vzhůru až k Velické probě. Tady cesta končí a začíná žleb, opravdová "proba" - zkouška. Výstup vzhůru do stěny mají usnadnit řetězy, kramle a železa. Ale ruce i nohy tápají, kam sáhnout a stoupnout dřív. Vyleze se přímo pod Čertovou věží a do očí praští pohled na lůno velehor.

V Sedélku nad Kotlem se otevírá úžasný pohled dolů - na Gerlachovský kotel. Že jste do teď nepoznali, co to je závrať? Tak teď to víte. To už je Gerlach skoro na dosah. Ale pořád ho ještě nevidíte. Dává si na čas.

Zbývá zdolat traverz pod Kotlovým štítem (2601 m). Teprve tam nejvyšší hora Slovenska poprvé ukáže svou tvář. Řeknete si: nic moc, proč tolik povyku? Ale nic naplat, je prostě nejvyšší a s úžasnou scenérií stojí za ten hřích. Dole se krčí Batizovská dolina posetá vzácnými hořci. Kolem Popradský štít, Končistá, Vysoká... Už ho vidíte, už je skoro na dosah.

Konečně na vrcholu!
Ještě jeden krkolomný traverz do Batizovského žlebu a dál přímo vzhůru jako pavouk po skále. A najednou je tu - prostý železný dvojitý kříž - vrchol Gerlachu. Všude kolem strmé skály a stěny, žleby, kamenná pole a štíty. Tatry jako na dlani. Kriváň, Rysy, Vysoká, Lomnický štít, Ledový štít... Člověk nechápe, jak se sem mohl dostat bez pomoci nadpřirozených sil.

Zatímco se plni euforie kocháte, fotíte a pyšníte svým výkonem, Tibor se klidně usadí na skálu, obřadně sundá boty a vymění si ponožky. Ty použité připne na batoh, aby se pěkně provětraly a usušily. Připadá vám jako barbar. "Nohy si musíš hlídat. Musí být v suchu, jinak budeš mít puchýře," vysvětluje.

Ještě pár doušků vody, tatranka, chvilka odpočinku. Mysleli jste si, že je už v podstatě konec. Kdybyste tušili... Cesta nazpět je klopýtání přímo do propasti, naštěstí na laně, které nahoře jistí horský vůdce. Kdyby měl výstup na Gerlach začínat sestupem, asi by to polovina lidí vzdala. Co si však počít, když už jste jednou nahoře? Dolů prostě musíte. A máte vítr v zádech - pocit, že jste zdolali střechu malých velehor.


Může se hodit

Odkud vyrazit: Nejlépe z Tatranské Poljanky buď pěšky, nebo vlastním autem, ale je nutné předem dohodnout s hotelem parkování (asi 200 Sk). Cesta nahoru na vrchol a zpět pak trvá přibližně 8 až 10 hodin.

Kde se ubytovat: Ideální je hotel Slezský dům, cena za noc a osobu asi 280-350 Sk.

Kolik stojí výstup: Pětičlenná skupina zaplatí 5000 Sk, sami zaplatíte 3400 Sk, za dvě osoby 3800 Sk.

Spojení na horské vůdce: 00421 905 922 994, 00421 905 428 170

Výstup na Gerlach trvá osm až deset hodin

Po traverzu pod Kotlovým štítem si na vrcholu Gerlachu můžete konečně odpočinout

Autoři: ,




Nejčtenější

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Provoz na nejkratším letišti Evropy

Na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora Korfu...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Další z rubriky

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Ovšem typickým provensálským zákuskem jsou sýry. Většinou dostanete na výběr...
OBRAZEM: Nejlepší je zažít Provence na talíři. Jídla, na která nezapomenete

Když se rozhodnete vydat do Provence, asi se vás všichni budou ptát na víno a na levanduli. Přitom to nejlepší z této jižní části Francie se odehrává na...  celý článek

Pfaffenstein a königsteinská pevnost, tentokrát ze Spitzsteinu.
Liduprázdnou pustinou Labských pískovců do Saského Švýcarska

I v profláknutém Saském Švýcarsku se dají najít velice přitažlivá místa, kam masový turismus stále ještě nezatnul svůj drápek. Ba naopak. Na této dobrodružné...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.