Na stavbě cyklostezek obce šetří

Kdo šlápl do pedálů a vydal se do práce na kole, ví, že jde často o život. Cyklistických stezek je stále málo. Přitom stačí vymezit pro cyklisty pruh na ulici či chodníku nebo položit asfaltový koberec vedle silnice. "Jenže kdo to zaplatí?" zní častá otázka lidí ze zastupitelstev. "Mediálně se obhajuje stavba dálnice, ale nikde jsem neviděl propagaci cyklistické dopravy," říká Petr Štěpánek, předseda organizace Oživení - Bohemian Greenways, která buduje cyklistické trasy se zahraniční podporou. "Zatímco metr dálnice přijde na jeden až dva miliony korun, za stejnou částku lze postavit kilometr luxusní cyklostezky."

Silnice ovšem staví stát a na stezky dávají peníze obce nebo okresní úřady. "Ministerstvo dopravy a spojů zpracovává technické normy. Výstavba stezek je výhradně v režii obcí," potvrzuje Evžen Prediger z odboru silniční dopravy ministerstva.

Nezájem obcí kritizuje liberecký zástupce Euroregionu Nisa Miroslav Těšina. "Když se zasazuji o to, aby tuzemské stezky odpovídaly standardu v Evropské unii, úředníci mi říkají, že je to plýtvání penězi," říká. "Nechápou, že je to investice do zdraví." Miroslav Králík z Regionální rozvojové agentury v Mladé Boleslavi zdůrazňuje, že přesvědčit o prospěšnosti cyklostezek musí svá obecní zastupitelstva sami občané.

Těžký život mají cyklisté zejména v Praze. Cyklostezky je nutí kličkovat mezi pěšími turisty v nejnavštěvovanějších uličkách Starého Města, bloudit po průmyslových periferiích nebo vymetat výmoly na rozbitých chodnících. Důvod objasňuje Hana Štichová z odboru dopravy pražského magistrátu: "Na dopravní značení a vyznačování cyklistických pásů, případně částí stezek, v loňském ani předloňském roce nezbyla v rozpočtu hlavního města ani koruna."

Podobně špatně je na tom například Brno nebo České Budějovice. Naopak příznivá je situace v Pardubicích nebo Hradci Králové. "Překvapivě dobře jsou na tom Ostrava né," říká Jaroslav Martinek z Centra dopravního výzkumu. "Jejich zastupitelstvo ví, kde získat peníze a na co je využít." Podle Martinka obvykle nejsou potřeba ke zkvalitnění cyklistické dopravy žádné velké peníze. "Například v Olomouci stačilo upravit dvě křižovatky a průjezd centrem je bez nebezpečí."