Na šišky balónem

aktualizováno 
Proutěný koš zlehýnka načechrává špičky smrků. Pluje po vršku lesa jako po vlnách klidného oceánu. Hořáky občas vyplivnou krátkou dávku plamenů do nitra horkovzdušného balónu, aby se nepotopil mezi stromy a nepolámal větvičky.
Je příjemné, uvolněné ráno. Rekreanti se v teplácích rozespale trousí na snídani. Slunce vychází nad jezero Sečské pře hrady a trochu se přitom přetahuje s mraky. Ale na déšť to nevypadá. Prostě ideální čas na vzduchoplavbu. "Chceš šišku," ptá se z ničeho nic pilot František Švihlík. "Jak šišku? To budeme přistávat?" zní ne příliš ducha plná otázka. "Ne, šišku ze stromu, třeba z támhle toho." Balón klesne o chloupek níž a pomaloučku se přibližuje ke špičičce smrku ověšené voňavými šiškami. Je to tak filigránský manévr, že to vypadá, jako by zkušený vzduchoplavec ta hal za neviditelné nitky balónu. Netahá za nic. Vyhlíží do dálky, spokojeně se usmívá, nasává čerstvý ranní dech lesa a občas pšoukne dračí plamen do balónu. "Jo tohleto miluju," říká požitkářsky František Švihlík a podává šišku. Vidíte první šišku utrženou lidskou rukou bez zemské opory. Mysleli jste si, že balónisti jsou hazardéři, kteří se po startu vznesou vysoko do oblak a čekají, kam je osudu zanese? Omyl. S balónem se dá za letu téměř zastavit, zrychlit, zatočit doprava, doleva, přistát a zase se vznést. Nebo trhat šišky a koukat houbařům do košíků. Když se to umí. "Rostou, rostou?" rozléhá se lesem a překvapení sběratelé zaklánějí ve stínu balónu hlavy dozadu, mávají kapesními noži a ukazují úlovky. "Dalo by se tře ba, kdybyste najednou musel, přistát hned tady na té mýtině pod námi, nebo je už pozdě?" zní další "duchaplný" dotaz. A je tu poučení druhé. Ne klaďte vzduchoplavcům otázky, co se dá a co ne. Dokáží vám, že se dá skoro všechno. "Tak jo, jdem dolů," usmívá se František Švihlík. Odpouští vzduch, balón najednou klesá nezvykle rychle, země se kvaltem přibližuje. Pilot naštěstí na poslední chvíli zažíhá "draky" a monstr um na plněné horkým vzduchem jemně dosedá do trávy. Z okna chalupy u lesa vyjeveně vykukuje postav a v pyžamu. "Dobrý ráno, nezlobte se, nechtěli jsme vás vystrašit. A dlouho nezůstaneme ," volá směrem k chalupě František Švihlík, teď v roli diplomata. "Dobrý, nic se neděje," směje se chalupář a volá do ložnice: "Mářo vstávej, pojď se podívat koho tu máme na zahradě!" Balón znovu stoupá vzhůru a lesní mýtina se zmenšuje. P o hled do kraje je nádherný. "Tak to jsou Železné hory ," ukazuje pilot. "Támhle je Chrudim, za námi Seč, tady ta vesnička Bojanov ." Balón se motá kotlinou říčky Chrudimky. Občas se nechá vtáhnout vlnou studeného vzduchu do nitra údolí. To najednou cítíte ten chlad, propadáte se a zrychlujete let. Ale když pilot pořádně prožene hořáky, balón se znovu zvedne a v různých vrstvách může nabrat úplně jiný kurz. Pohled na ostat ní dokazuje, že co pilot, to jiná výška, jiný směr. Barevné koule jsou rozsety po obloze, jako by každá startovala z jiného místa. "Vypadá to jako idyla, ale na co si musíme opravdu dávat pozor, to je termika. Balónisti potřeb ují opak toho, co letci, termika je pro ně nebezpečná," říká František Švihlík. Slov o termika zní mezi vzduchoplavci jako zaklínadlo a v souvislosti s ní kolují děsivé historky o balónech nasátých z ničeho nic do výšky dvou a půl kilometru, odkud pak k zemi zchlazeny padají jak o kámen. "Létáme většinou jen ráno a večer, kdy termika ještě, respektive už, nepůsobí." Na každém ranním briefingu před startem proto kromě informací o počasí a letovém prostor u nesmí chybět ani nejzažší čas, do kdy by všechny balóny kvůli termice měly sednout zpátky na zem. Balón se pomalu sune ke Křižanovicím a pilot začíná hledat místo na přistání. "Co támhle na tu louku?" "To by šlo, ale pozor na dráty vysokého napětí, musíme ještě dál," ukazuje vzduchoplavec na téměř neviditelnou, ale nebezpečnou překážku. "Zkusíme to tady ." Balón se zvolna přibližuje zemi a pak dosedá na kraj pole. Proutěný koš chvíli kličkuje po zemi, než se zastaví, nakloněn na stranu jako pře vržená nůše. "Nic nedělej, musíme počkat, až se uklidní," říká František Švihlík téměř v poloze ležmo a pomalu upouští vzduch. Balón splaskává a pilot vysílačkou přivolává doprovodné vozidlo, a by přijelo pro trosečníky. "Tak co? Dobrý?" ptá se vzduchoplavec. "Nezapomeň si nabrat trochu hroudy z tohoto místa, čeká tě křest."

Může se hodit

CO K LETU POTŘEBUJETE

Prakticky nic. S padákem se nelétá. Vemte si pracovní oděv, z balónu při letu kapou drobné kapičky, které z oděvu nejdou vyprat. A rukavice pro rozbalování a skládání.

KOLIK TO STOJÍ

Let balónem je drahý špás.Hodina letu na osobu stojí zhruba od 3000 Kč výše podle počtu cestujících. Velcí zájemci o létání však mohou přijít a pomáhat při různých akcích - dobrovolníci jsou kolem létání vždy zapotřebí. Pak je velká šance dostat se brzy i do balónu.

KDY A KDE LÉTAT

Létat se dá téměř v kteroukoli roční dobu. Ale hlavně ráno a večer a ne při dešti a silném větru. U nás je přes deset balónových klubů, s nimiž se lze dohodnout na letu (je to otázka i dvou, tří dní, zaleží na místě a na počasí). Jedním z nich je například Česká vzduchoplavební společnost z Chrudimi, která létá právě hodně nad Sečí a každoročně organizuje v kraji týdenní Balónovou show .(tel: 0455620268-9, email: balloon-show@eunet.cz)

Balóny před startem

Důležitou součástí každého balónu je řízení na vrcholu koše.

Na Sečskou přehradu se mohou zájemci podívat i z výšky.

Ke stratu nad Sečskou přehradu všechno připraveno.

Autor:


Nejčtenější

Světová hvězda Instagramu fotila na Lipensku. Chce si tu koupit dům

Hvězda Instagramu Christina Tan z Indonésie fotila v okolí Lipna.

Její fotografie mají na sociálních sítích miliony zhlédnutí. Christina Tan z Indonésie patří na Instagramu k...

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...



Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Trendy nejlepších restaurací světa. Co objevili čeští kuchaři na cestách?

Kachní prsa s kachními játry foie gras v La Verandě – inspirace ze Singapuru

Návštěva nejlepších restaurací světa je zážitek, na který se nezapomíná. Co všechno v nich hosty čeká, prozradí...

Další z rubriky

Jak dostat mrtvého blíž k nebi. V Sagadě dávají rakve na skálu

Tradice zavěšování rakví na skály je v Sagadě stará až dva tisíce let.

Filipínská Sagada je jedním z míst, kde stále můžete zahlédnout rituální pohřbívání z dob dávno minulých. Odlehlé...

Tady se víno sklízí i helikoptérou. Švýcarské vinice Lavaux chrání UNESCO

Přeprava hroznů helikoptérou je často jediné řešení.

Švýcarsko jako vinařská země? Přiznejme si, že už jen toto spojení zní exoticky. Po Albánii je však Švýcarsko druhá...

Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...



Najdete na iDNES.cz