Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na Putně straší duch hledačů pokladů

  11:31aktualizováno  11:31
První věc, která vás při pohledu na zříceninu hradu Michalovice zarazí, je vychýlená, puklá věž Putna. Za tuto puklinu prý mohou hledači pokladu, který byl podle pověstí pod věží ukryt. Za časů Rudolfa II. se k němu snažili hledači drahých kamenů probourat. Mohutný výbuch prý ale věž naklonil a pohřbil pod ní poklad i s jeho hledači.

Z historie hradu
"Jan, syn Beneše Pyšného, byl slavný rytíř, který patřil ke dvoru Václava II. Král ho pověřil diplomatickou misí, při níž měl získat české politice podporu Francie. Jan byl reprezentativní osobnost a uchvátil francouzský dvůr. Vystoupil v turnaji před mladým Filipem IV. Sličným. ...Na štítě nesl znamení lva. Bez váhání pobil všechny soupeře z Kapetovy družiny a minesengři o tom léta zpívali..."

Úryvek pověsti z publikace nakladatelství Olympia naznačuje, že Jan z Michalovic, původně příslušník větve Markvarticů, byl muž udatný a znalý.

K ochraně svého panství v povodí řeky Jizery, které sahalo od Mladé Boleslavi k Železnému Brodu, Jan vybudoval obranný systém, jehož součástí byl po roce 1270 hrad Michalovice. Dvojitá hradba chránila palác i ostatní stavby tvořící jádro hradu, které od předhradí dělil do skály vylámaný příkop.

Obranná válcová věž zvaná Putna stojí na nejvyšším místě ostrohu. Nyní nepřístupná věž je vychýlená, jakoby zlomená údajně další činností hledačů pokladu, který měl být pod věží ukryt. Za časů Rudolfa II. byl hledán Vlachy i alchymisty, kteří se k němu snažili probourat.

Mohutný výbuch provázený obrovským sloupem zeleného kouře věž naklonil a pohřbil pod ní poklad i s jeho hledači. Dodnes je prý hlídán duchy mrtvých hledačů. Ještě více se věž naklonila a částečně zřítila v 19. století díky činnosti dalších hledačů pokladů.

V kraji kolovaly pověsti spojované s výbuchem na Putně o zeleném čertovi, zobrazeném v románském kostelíku v Nudvojovicích (Turnov), který na obraze Posledního soudu, epitafu rodiny Jiřího Reinolta ze Stiřína, hejtmana na Rohozci (z roku 1570), sráží vidlemi odsouzence do pekla.

Jak se tam dostat: Vlakem či autobusem do Mladé Boleslavi. Odtud je to na zříceninu hradu Michalovice asi 4 km po značené trase.

Hrad je dobře viditelný z radniční věže v Mladé Boleslavi, která je také významnou historickou dominantou města. Byla postavena podle návrhu Mattea Borgorelliho v polovině 16. století.

Hrad si oblíbil i Mácha
Častým návštěvníkem hradu býval také Karel Hynek Mácha, který jej zpodobil na svých kresbách.

Jako zajímavá shoda náhod se jeví vyprávění J. V. Grohmanna, který uvádí, že poblíž Mladé Boleslavi ležel loupežnický hrad Buttna. Z něj vycházely dvě podzemní chodby, z nichž jedna vedla do mladoboleslavské lékárny a druhá do kasáren. Jiná chodba prý zase ústila v městské radnici. Uprostřed chodeb má být veliké podzemní jezero, u kterého se zjevuje přízrak bílého rytíře s ohnivým koněm. Ten je snad posledním majitelem starého boleslavského hradu a každého příchozího oloupí.

Michalovice - jméno hradu vzniklo podle jména patrona rytířů, archanděla Michaela

Zřícenina hradu Michalovice stojí na strmém ostrohu nad Jizerou nedaleko Mladé Boleslavi.

Puklé věži hradu Michalovice se říká Putna. Její zdivo bylo narušeno kvůli hledání pokladů.

Autoři: ,




Nejčtenější

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Další z rubriky

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Hřbitov sovětských zajatců
Na moravském konci světa. Putování kolem nejvyššího kopce Malé Hané

Na tomto výletě davy určitě nepotkáte. Budete se totiž pohybovat po jednom z našich vnitrozemských „konců světa“, kde nevedou žádné hlavní silnice ani...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.