Rozhledna Štěpánka

Rozhledna Štěpánka | foto: Jan HocekiDNES.cz

Na nejhezčí vyhlídky Jizerských hor

  • 5
Málokde u nás najdeme takovou koncentraci rozhleden jako v Jizerkách. Snad je to tím, že oblé kopce typické pro tento kraj neposkytovaly tolik přirozených výhledů jako třeba sousední Krkonoše. Dnes se vydáme na nejstarší rozhlednu Jizerek - Štěpánku, a nedalekou vyhlídku na Bílé skále.


Mapa © PLANstudio s.r.o. 

Loukami největší horské obce v Česku

Plnohodnotný celodenní výšlap můžeme zahájit u nádraží v Kořenově a výlet tak spojit se zajímavou jízdou zubačkou na trase Tanvald – Harrachov. Odtud až k rozhledně půjdeme celou trasu po modré značce.

Na kratší variantu výletu můžeme nastoupit v Kořenovském sedle, kudy prochází hlavní silnice Tanvald – Harrachov. Komu se nechce zdolat přes 200 metrů převýšení, může dojet autem až k chatě Hvězda vzdálené od rozhledny pouhých 300 metrů.

Cesta od kořenovského nádraží se záhy noří do lesa a stoupá mírně úbočím k poněkud zašlému hotelu a restauraci Lesní chata. Už na loukách u chaty se otevírají první výhledy na sousední Krkonoše a náš cíl – z lesa naproti vykukující siluetu rozhledy.

Obec Kořenov vznikla v roce 1960 sloučením částí dosud samostatných obcí Polubný a Příchovice s osadou Rejdice a Jizerky, patřící obci Bílý Potok v okrese Frýdlant. S rozlohou 55,67km² je tak Kořenov největší horskou obcí v České republice. 

V centru obce si všimneme zdaleka viditelného symbolu této oblasti - osmiboké Tesařovské kaple, postavené zdejšími evangelíky.

Jizerské hory

V kořenovském sedle přejdeme silnici a po travnatém úbočí hory Hvězda dojdeme až k lesu pod vrcholem. U chaty Hvězda dojdeme na rozcestí turistických tras, odkud je to ke Štěpánce posledních pár kroků.

Historie nejstarší rozhledny Jizerek a legenda o cikánce

Nejstarší rozhledna Jizerských hor stojí na vrchu Hvězda v nadmořské výšce 958 m. Stavbu zahájil roku 1847 kníže Camill Rohan a rozhlednu pojmenoval na počest arcivévody Štěpána. V tomtéž roce probíhala dole v údolích stavba císařské Krkonošské silnice, jejímž nejvyšším patronem byl právě arcivévoda Štěpán.

Kníže Rohan kopec na jeho počest přejmenoval na Štěpánovu výšinu a zahájil zde stavbu rozhledny. Byla však postavena pouze základna věže se vchodem. Kníže práce pozastavil a torzo věže poté stálo nad Tesařovem celých 40 let. Rozhlednu od knížete převzal Horský spolek a o 4 roky později, v srpnu 1892, byla otevřena pro veřejnost.

Pravým důvodem nedokončení stavby byl fakt, že arcivévoda se přestal těšit přízni vídeňského dvora a odešel do Uher. Jinou verzi však předkládá zajímavá pověst:

Kníže Rohan si prý nechal od jedné cikánky věštit budoucnost. Dozvěděl se, že jeho život je spojen s právě budovanou vyhlídkovou věží – až bude dostavěna, kníže zemře. Rohan prý tehdy nechal ze strachu o život stavbu zastavit.

Ať to bylo jakkoli a ať si báchorku lidé vymysleli jako vysvětlení zastavení stavby na dlouhé roky, nebo se skutečně stalo něco mezi nebem a zemí, kníže Rohan skutečně zemřel brzy po dokončení a slavnostním otevření Štěpánky – ovšem v úctyhodném věku 92 let...

Může se hodit

Otevírací doba rozhledny

  • duben, listopad a prosinec - každý den 10:30-17:00
  • květen, červen, září a říjen denně kromě pondělí 10:30-17:30
  • červenec a srpen denně 10:30-18:00 hodin

Vstupné
20 Kč

Parkování

u chaty Hvězda, cena 30 Kč

Užitečné weby
www.jizerky.cz – informační server o Jizerských horách
www.korenov.cz/webkamera.html - aktuální obrázky z rozhledny Štěpánka
www.zubacka.cz – informace o ozubnicové trati

Kruhový rozhled

Poblíž rozhledny stojí dřevěný stánek se suvenýry, najdeme tu několik stolů s lavicemi a děti jistě potěší houpačka i poněkud zašlé pískoviště. Kousek za věží můžeme navštívit skalní výhled s troskami kamenného válečného kříže, který měl být údajně symbolickým místem zdejších nacistů za 2. světové války.

Když vystoupáme na vrcholový ochoz rozhledny, naskytne se nám úchvatné kruhové panoráma. Začneme od východu, protože tady se zvedají nejvyšší kopce: zde dominuje Lysá hora a k ní přiléhající Kotel. O něco blíže můžeme vidět vrcholek harrachovského Čerťáku, a naopak v dálce jasně patrný pohraniční hřeben Tvarožníku, Sokolníku a Vysokého Kola. Za dobré viditelnosti odtud spatříme i malou špičku naší nejvyšší hory – Sněžky.

Jizerské hory

Pohled ze Štěpánky na Krkonoše

Směrem na sever zaujme kuželovitý masiv Bukovce (jediné hory Jizerek, která je vulkanického původu), roztroušené chalupy Kořenova a Polubného i hladinu přehradní nádrže Souš s horou Jizerou v pozadí. Na západě potom můžeme spatřit masiv Ještědu a táhnoucí se ještědský hřeben.

Jizerské hory

Pohled ze Štěpánky na část Kořenova, vodní nádrž Souš a vrchol Bukovec (zcela vpravo)

Vyhlídka na Bílé skále

Směrem na jih padá krajina do podhůří – tímto směrem se můžeme dále vydat po žluté turistické značce k další vyhlídce. Po zhruba kilometru chůze po pohodlné lesní cestě přijdeme k Hutterově kříži, který zde vybudoval pasecký nadlesní Václav Hutter.

Odtud musíme vystoupat do prudké stráně přímo vzhůru, na nejvyšší bod příchovického hřbetu. Cesta se místy ztrácí a není značená, přesto by nemělo být problémem po nějakých 100 metrech dosáhnout prvních skalek.

Hlavní vrchol je osazen dřevěným křížem a najdeme jej na západní straně kopce. Když tomuto místu věnujeme čas, objevíme další kouzelná zákoutí – nad jizerskohorské lesy tu vystupuje několik běloskvoucích křemencových skalek, ze kterých se otevírají výhledy všemi směry.

Jizerské hory
Pohled z Bílé skály na Ještěd

Jizerské hory

Dopravní spojení - odkaz vede pryč z tohoto webu