Nebavte se hlasitě. Nejezte. Nepijte. Nekuřte. Nedávejte si ruce do kapes. Sundejte čepice. Sundejte klobouky. Nevstupujte v krátkých kalhotách. Nepřicházejte s odhalenými rameny.
Když nebudete tyto příkazy dodržovat, tak nepočítejte, že někdy v klidu, bez toho, aby vás vyvedli, navštívíte mauzoleum Ho Či Mina ve vietnamském hlavním městě Hanoji. Kromě toho se zde nesmí fotografovat a natáčet. Nedoporučuje se ani zastavovat, ale jenom pomalu popocházet kolem sarkofágu s vystaveným nabalzamovaným vůdcem. Nesmíte také vstupovat s taškou či batohem. Neoslovujte ani nehybné členy čestné stráže. A hlavně se jich proboha neptejte,zdali je ten nabalzamovaný muž skutečně strýček Ho, jak mu Vietnamci říkají. Mysteriózní však může být i samo vkročení do místa posledního odpočinku Ho Či Mina. Poté, co odevzdáte tašky, si vás seřadí čestná stráž asi sto metrů od budovy. Čeká se jenom chvilku. Když přijde málo lidí, třeba jenom dva či čtyři, nevadí. "Udělejte dvojice," říká strážce i tehdy,když jste jenom dva. Pak naznačuje, že máte jít důstojně a pomalu za ním a jeho kolegy. "Bum, bum, bum," zní na rozlehlé dlažbě vysoké černé boty vojáků. To čestná stráž vyráží na pochod - směr vchod mauzolea. Doprovází vás jako nějakou státní návštěvu. Proč toho nevyužít. Vaše cesta za strýčkem Ho skutečně začíná. Návštěvníci se snaží sladit krok, když přece pochodují vojáci, budou pochodovat také. Pro zahraniční turisty je to často velká zábava, když napodobují vojáky. Občas se strážce při pochodu otočí a přísným okem zpraží rozverného jedince. "Vše musí být důstojné," říkají jeho tmavé (jak jinak, jsme ve Vietnamu) oči. "Bum, bum, bum," zní dál nad rozlehlou dlažbou. Stráž vás předává dalším kolegům u vchodu. A pak to konečně přijde. Pomalu vyjdete několik schodů. Vcházíte do velké a vysoké místnosti. Světla jsou tam tlumená a jenom uprostřed je více osvětlený sarkofág. V něm leží lesknoucí se Ho Či Min, jedna z nejvýznamnějších postav Asie dvacátého století. Někomu se zdá jako živý. Dalšímu připomíná pouze voskovou figurínu. Na podrobnější debatu zde však není čas, zde se hovořit nesmí, jenom popocházet a dívat se. A jak vlastně strýček Ho vypadá? No, zdá se o něco větší, než byl podle všeho ve skutečnosti. A také vypadá o něco mladší, protože když zemřel, bylo mu již 79 let. "To dělá to balzamování. Každý rok jej posílají do Ruska a modlí se, aby to vydržel. Ale kdoví jak to vlastně s jeho tělem je," říká již venku jeden Čech, který teď ve Vietnam u žije. Na koukání v mauzoleu ovšem nemáte moc času. Zvýšená pozornost proto neuškodí. Tak ještě jeden letmý pohled na bývalého vietnamského vůdce. Vaše cesta za strýčkem Ho končí. Doba prohlídky i s pochodem s čestnou stráží? Pouhých sedm či osm minut. Je to málo, ale většina návštěvníků vůbec nelituje. Vždyť podobné mauzoleum je v současnosti k vidění jenom v Moskvě (kde se ovšem již dlouho hovoří o tom, že "vůdce světového proletariátu" Vladimir Iljič Lenin bude pohřben do země) a v Pekingu (tam vám zase ukáží tělo Velkého kormidelníka Mao Ce-tunga). Pokud chcete ještě něco znát ze života Ho Či Mina, jděte pár stovek metrů dál, do jeho dřevěného domku, který stojí u jezírka. Zde žil strýček Ho od roku 1958 až do smrti v roce 1969. "Právě tady přijímal vojenské velitele, tady studoval, odtud vládl zemi," říká pyšně místní průvodce. Mnozí projdou domkem bez většího zájmu - ostatně mnoho zajímavého zde skutečně není. Jenže právě tady je to místo, ze kterého Ho ovlivnil svět. Zde vydával rozkazy svým velitelům, protože Severní Vietnam výrazně zasahoval do války s Američany na jihu. Právě odtud odcházely rozkazy, jejichž důsledky mnohdy tak hluboce otřásaly veřejností nejsilnější supervelmoci. "A tady Ho Či Min velmi rád krmil ryby," ukazuje průvodce na jezírko. Krátká návštěva u strýčka Ho je u konce. Byl celkem milý.
Může se hodit
Ho Či Minovo mauzoleum je v Hanoji nepřehlédnutelné.Najdete je poměrně snadno, protože ve městě snad neexistuje člověk, který by nevěděl, kde se nachází. Stačí vám najít na mapě ulici Duong Hung Vuong a tam to přesně je.Navíc je to jenom kousek od staré části metropole (přibližně dva kilometry). Pamatujte ovšem na to, že mu síte být přiměřeně oblečení a tašky či batohy musíte odevzdat v úschovně, která je poblíž mauzolea. Otevřeno je zde v úterý, středu, čtvrtek, sobotu a v neděli, vždy pouze od osmé ráno do jedenácté dopoledne. Pozor:mauzoleum je uzavřeno vždy od začátku září do počátku prosince. Na místě, kde odevzdáte tašky, se můžete také podívat na dva cetiminutový film o Ho Či Minovi.
Když nebudete tyto příkazy dodržovat, tak nepočítejte, že někdy v klidu, bez toho, aby vás vyvedli, navštívíte mauzoleum Ho Či Mina ve vietnamském hlavním městě Hanoji. Kromě toho se zde nesmí fotografovat a natáčet. Nedoporučuje se ani zastavovat, ale jenom pomalu popocházet kolem sarkofágu s vystaveným nabalzamovaným vůdcem. Nesmíte také vstupovat s taškou či batohem. Neoslovujte ani nehybné členy čestné stráže. A hlavně se jich proboha neptejte,zdali je ten nabalzamovaný muž skutečně strýček Ho, jak mu Vietnamci říkají. Mysteriózní však může být i samo vkročení do místa posledního odpočinku Ho Či Mina. Poté, co odevzdáte tašky, si vás seřadí čestná stráž asi sto metrů od budovy. Čeká se jenom chvilku. Když přijde málo lidí, třeba jenom dva či čtyři, nevadí. "Udělejte dvojice," říká strážce i tehdy,když jste jenom dva. Pak naznačuje, že máte jít důstojně a pomalu za ním a jeho kolegy. "Bum, bum, bum," zní na rozlehlé dlažbě vysoké černé boty vojáků. To čestná stráž vyráží na pochod - směr vchod mauzolea. Doprovází vás jako nějakou státní návštěvu. Proč toho nevyužít. Vaše cesta za strýčkem Ho skutečně začíná. Návštěvníci se snaží sladit krok, když přece pochodují vojáci, budou pochodovat také. Pro zahraniční turisty je to často velká zábava, když napodobují vojáky. Občas se strážce při pochodu otočí a přísným okem zpraží rozverného jedince. "Vše musí být důstojné," říkají jeho tmavé (jak jinak, jsme ve Vietnamu) oči. "Bum, bum, bum," zní dál nad rozlehlou dlažbou. Stráž vás předává dalším kolegům u vchodu. A pak to konečně přijde. Pomalu vyjdete několik schodů. Vcházíte do velké a vysoké místnosti. Světla jsou tam tlumená a jenom uprostřed je více osvětlený sarkofág. V něm leží lesknoucí se Ho Či Min, jedna z nejvýznamnějších postav Asie dvacátého století. Někomu se zdá jako živý. Dalšímu připomíná pouze voskovou figurínu. Na podrobnější debatu zde však není čas, zde se hovořit nesmí, jenom popocházet a dívat se. A jak vlastně strýček Ho vypadá? No, zdá se o něco větší, než byl podle všeho ve skutečnosti. A také vypadá o něco mladší, protože když zemřel, bylo mu již 79 let. "To dělá to balzamování. Každý rok jej posílají do Ruska a modlí se, aby to vydržel. Ale kdoví jak to vlastně s jeho tělem je," říká již venku jeden Čech, který teď ve Vietnam u žije. Na koukání v mauzoleu ovšem nemáte moc času. Zvýšená pozornost proto neuškodí. Tak ještě jeden letmý pohled na bývalého vietnamského vůdce. Vaše cesta za strýčkem Ho končí. Doba prohlídky i s pochodem s čestnou stráží? Pouhých sedm či osm minut. Je to málo, ale většina návštěvníků vůbec nelituje. Vždyť podobné mauzoleum je v současnosti k vidění jenom v Moskvě (kde se ovšem již dlouho hovoří o tom, že "vůdce světového proletariátu" Vladimir Iljič Lenin bude pohřben do země) a v Pekingu (tam vám zase ukáží tělo Velkého kormidelníka Mao Ce-tunga). Pokud chcete ještě něco znát ze života Ho Či Mina, jděte pár stovek metrů dál, do jeho dřevěného domku, který stojí u jezírka. Zde žil strýček Ho od roku 1958 až do smrti v roce 1969. "Právě tady přijímal vojenské velitele, tady studoval, odtud vládl zemi," říká pyšně místní průvodce. Mnozí projdou domkem bez většího zájmu - ostatně mnoho zajímavého zde skutečně není. Jenže právě tady je to místo, ze kterého Ho ovlivnil svět. Zde vydával rozkazy svým velitelům, protože Severní Vietnam výrazně zasahoval do války s Američany na jihu. Právě odtud odcházely rozkazy, jejichž důsledky mnohdy tak hluboce otřásaly veřejností nejsilnější supervelmoci. "A tady Ho Či Min velmi rád krmil ryby," ukazuje průvodce na jezírko. Krátká návštěva u strýčka Ho je u konce. Byl celkem milý.
Může se hodit
Ho Či Minovo mauzoleum je v Hanoji nepřehlédnutelné.Najdete je poměrně snadno, protože ve městě snad neexistuje člověk, který by nevěděl, kde se nachází. Stačí vám najít na mapě ulici Duong Hung Vuong a tam to přesně je.Navíc je to jenom kousek od staré části metropole (přibližně dva kilometry). Pamatujte ovšem na to, že mu síte být přiměřeně oblečení a tašky či batohy musíte odevzdat v úschovně, která je poblíž mauzolea. Otevřeno je zde v úterý, středu, čtvrtek, sobotu a v neděli, vždy pouze od osmé ráno do jedenácté dopoledne. Pozor:mauzoleum je uzavřeno vždy od začátku září do počátku prosince. Na místě, kde odevzdáte tašky, se můžete také podívat na dva cetiminutový film o Ho Či Minovi.
