Italové Katku milují. Zatímco Češi ji za loňský světový šampionát v Liberci zatracují, Italové to samé mistrovství chválí jako skvěle zorganizované. A dokonce z naší královny bílé stopy udělali tvář Trentina.
Passo Lavazè
Začalo to na Passo Lavazè. V lůně hor ve výšce 2 000 metrů najdete 85 km denně upravovaných běžeckých tratí. Vedou na lukách a uprostřed lesů na náhorní plošině pod hradbou horského masivu Latemar.
Tady si můžete vybrat trať podle svého gusta, trasy jsou označeny podle délky i obtížnosti. Za návštěvu areálu sice zaplatíte 6 eur, ale převléknout se můžete ve vyhřáté šatně a je tu i lyžárna pro voskování lyží.
Vypůjčili jsme si turistické běžky se šupinami a vydali se do stop. Katka se snažila držet s námi krok, ale moc jí to nešlo. Přece jen běhá asi třikrát tak rychleji než většina novinářů. V místech, kde jsme funivě stoupali stromečkem, ona klouzala přímo vzhůru, jako by kopce neexistovaly.
Byl to úžasný zážitek lyžovat s nejlepší běžkyní světa a vidět její dokonalé, ladné sportovní pohyby zblízka. Za normálních okolností by kolem nás profrčela jako raketa, za kterou se jen víří sníh. Tady kroužila mezi námi a vyprávěla o tom, jak o víkendu přijely děti z Česka do Trentina, aby se v rámci programu 'Hledá se nová Katka Neumannová' zúčastnily jednoho z největších dětských závodů na světě - Trofeo Topolino.
Přemýšlela jsem, jak bych se takovou Katkou stala, kdybych byla o čtyřicet let mladší. Nechala jsem si tedy zkouknout styl, co dělám na běžkách špatně. "Hlavně byste potřebovala pořádné lyže a dobře namazané, aby vám to tak nesmekalo," usoudila Kateřina, čímž mě potěšila, protože mi tím dala najevo, že za svůj lopotivý styl vděčím hlavně nevhodným běžkám.
Lago di Tesero
Val di FiemmePo horským masivem Latemar najdete pět lyžařských oblastí s více než 100 km sjezdovek. Největší je Ski Center Latemar. Díky běžeckému závodu Tour de Ski, který letos vyhrál Lukáš Bauer, jsou proslulé sjezdovky v zimním centru Alpe Cermis u městečka Cavalese. Krásná panoramata nabízejí i zimní střediska Alpe Luisa, Passo Rolle a Jochgrimm/Lavazè. Zdejší hotely nabízejí pravé gurmánské hody a zároveň siestu v saunách a bazénech. Příkladem je třeba rezidence Lagorai, která stojí jako jedna z dominant údolí zavěšená osaměle na vysoké skále u Cavalese, hotel Castelir Suite v městečku Panchià nebo hotel Alpino ve Vareně, vyhlášený jedinečnou kuchyní. |
Podél řeky Avisio a přes malebné vesničky na svazích hor se v Trentinu běhá také slavný běžkařský 70kilometrový závod Marcialonga, který zvládli poslední lednovou neděli i redaktor iDNES Petr Pravda a herec a architekt David Vávra (více ZDE.)
Val di Fiemme hostilo už dvakrát světový šampionát v klasickém lyžování. Naši italští hostitelé chválili liberecké mistrovství a říkali, že jako organizátoři jsme hned na poprvé obstáli. Vyprávěli, že v roce 2013 budou ve Val di Fiemme pořádat už třetí mistrovství světa a také kolik taková akce stojí. Ve srovnání s tím mi připadalo, že původní rozpočet na závody v Liberci byl možná naivně nízký...
Kateřina k tomu mlčela. Pak komusi vysvětlovala, že umístění sportovního areálu do Vesce nebyl její nápad, že peníze na dostavbu kontroverzního zimního střediska nekontrolovaně svištěly ještě dávno před tím, než do projektu vstoupila, a také to, že Liberec byla asi nejtvrdší zkušenost, jakou v životě měla.
Ski centrum Latemar
Pod mohutným masivem Latemaru, který se vypíná do výšky 2 842 metrů, leží jedno z nejmodernějších středisek v Itálii. Propojuje tři městečka Pampeago, Obereggen a Predazzo. Tady se na lyžařské 'houpačce' přes čtyři hřebeny točí 50 km sjezdovek všech obtížností. Je tu také nejvyšší procento prudkých černých tratí Trentina. Lanovky jsou pohodlné, rychlé a fronty minimální.
Tady jsme celý den lyžovali s Kateřinou Neumannovou. Když vyjela na červenou sjezdovku v Pampeagu, vytřela nám všem zrak. Ukázalo se, že v žákyňkách závodila. Měla jsem co dělat, abych ji udržela. Ale udržela. Ne nadarmo mám doma řadu medailí z dřívějších šampionátů pořádaných Mezinárodním klubem lyžujících novinářů.
Vyjeli jsme šestisedačkou směrem k Predazzu pod Passo Feudo a rozevřelo se pod námi široké a členité údolí, protkané hlavně červenými sjezdovkami a mnoha sedačkovými lanovkami. Letos tu otevřeli další novou sjezdovku Gardoné-Passo Feudo s převýšením 500 metrů.
Celé dopoledne jsme jezdily s Katkou společně. Celou trať většinou na jeden zátah, mužskou část delegace jsme s přehledem prohnaly. Ale Katka se nijak nevytahovala (to až teď já). Co chvíli jezdila i pomaleji s ostatními a všem při čekání dole u lanovky vyprávěla legrační historky ze závodění i o své šestileté dceři Lucce, se kterou ráda v Trentinu lyžuje.
Ze sjezdovky sanitkou do Cavalese
Středisku dominuje majestátní hora Pala di Santa (2500 m), ze které je nádherný výhled na rozeklané štíty italských Dolomit. Právě odtud, z nejvyššího bodu tohoto lyžařského ráje, padá téměř tříkilometrová stejnojmenná černá. Do dalšího údolí ke středisku Obereggen pak vedou hlavně perfektně upravené červené sjezdovky, na kterých se dá nádherně carvingovat.
Bylo krátce po poledni, už jsme se všichni těšili na bombardino, což je tradiční horský italský likér se šlehačkou, a na oběd ve stylové horské chatě Caserina u sjezdovky nad Predazzem.
Řítím se z Obereggenu širokou červenou za Katkou, užívám si dlouhé oblouky jako ona. A náhle zezadu rána jako z praku. Levá ruka mi vymrští držátko hůlky přímo do zubů a zastaví se o nos. Padám na zem. Kolem mě proletí stokilový šusař.
Sníh pode mnou se barví do červena. Krev mi teče z nosu na bundu i na kalhoty a nejde to zastavit. Přejíždím jazykem zuby. Mám všechny. Nos se také nezdá zlomený. Trochu se mi dělají mžitky před očima, kterými marně bloudím po tvářích nad sebou. Samí cizí lidé. Kdosi volá italskou horskou službu a podává mi zrcátko. Z něj se na mě dívá opuchlý ret černošské šamanky a obrovský rozpláclý červený nos. Je mi do breku.
Najednou vidím, že zespoda od lanovky někdo bruslí nejméně dvě stě metrů po sjezdovce vzhůru. Na pomoc mi jede olympijská vítězka z Turína Kateřina Neumannová. Anděl v bílorůžové kombinéze. Bere mi lyže, hůlky. Stará se o mě, dokud si mě nepřevezmou ošetřovatelé.
Do nemocnice v Cavalese jedu sanitkou. Lékařka zjišťuje, že až na ten šílený vzhled se mi vlastně nic vážného nestalo. Zuby mám v pořádku. Jen pod nosem mě trochu šijí. I když tenhle text místní nemocnice bych si byla ráda odpustila, musím uznat, že lékaři a sestry se chovají ohleduplně.
Večer v hotelu vedle sebe s Katkou vypadáme jak kráska a zvíře, Nastěnka a Marfuša. Směju se a děkuju naší V.I.P. za to, jaká je obětavá holka. A pak si spolu přiťukneme. Jak jinak, než na zdraví!
může se hoditCesta autem, pokud jedete z Prahy - přes Rozvadov, Regensburg, Mnichov, Innsbruck a Brennerský průsmyk po A22 za Bolzano: 710 km zhruba za 7 hodin. Cena skipasu Val di Fiemme: 37 € denně, 189 € za šest dní |