Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Luční boudu se vrátila zima

  16:24aktualizováno  16:24
Během Velikonoc napadlo v okolí krkonošské Sněžky třicet centimetrů sněhu. Rázem se tak z jarní lyžovačky na Luční boudě stala zase pravá zimní záležitost. Počasí už však není tak stálé jako v zimě, často se střídají horké slunečné dny se sněhovými vichřicemi, sníh není stabilní a na travnatých svazích hučí laviny. Na největší a zároveň nejopuštěnější boudu v Krkonoších je možné dojít jen na běžkách nebo sněžnicích. Na pláních v jejím okolí teď leží skoro metr a půl sněhu. Tři přístupové trasy sice obvykle projíždějí desítky lyžařů, ale strojově je upravovaná jen jedna.

Rolba pravidelně každý den přijíždí od Pece pod Sněžkou přes bufet Na rozcestí a Výrovku. Tato lyžařská dálnice v sobě ovšem ukrývá jeden háček v podobě nejvyššího krkonošského sedla mezi Studniční a Luční horou. "Tady skoro vždycky strašně fouká," připomíná Petr Pohůnková z podkrkonošských Martinic, která tudy s přáteli často projíždí na běžkách.  Ne nadarmo zde stojí kaplička jako vzpomínka na všechny oběti hor. O kousek níž, už jen pár desítek metrů před Luční boudou je možné najít mezi dřevěnými tyčemi značícími cestu nenápadný kovový křížek v kamenném podstavci, který připomíná smrt sedláka Jakuba Rennera. Ta si ho našla v jarní sněhové bouři, ačkoliv okolí dobře znal, protože byl tehdy v předminulém století nájemcem Luční boudy.

Druhý přístup na Luční boudu vede od Sněžky. Běžkaři v lehkých botách si při sestupu podél řetězů musejí dávat pozor hlavně na zledovatělou cestičku. Pokud se zřítí do skalnatých svahů, mohou mluvit o štěstí, jestliže se jen potlučou. Občas někdo takové štěstí nemá, a skončí na nosítkách Horské služby nebo dokonce v márnici nemocnice ve Vrchlabí. Že jde někdy opravdu o život, smutně dokazuje pomníček dvěma záchranářům asi v polovině sestupu. Při záchranné akci totiž sami zahynuli. Jejich fotografie jsou k vidění ve zvláštní vitríně na Luční boudě.

Třetí zimní cesta, kterou lze na boudu dorazit, vede od Špindlerovky. Za krásné výhledy ze Stříbrného hřebene do Polska a na Sněžku se ovšem často platí poryvy studeného severního větru z polských rovin přímo do obličeje. "Je to nejlehčí přístup, protože až na hlavní hřeben jezdí autobus," míní Petra Pohůnková. "Není tedy potřeba překonávat velké převýšení."

Kdo je ovšem na horské túry dobře připraven, může si právě teď na jaře užít romantického lyžování, dalekých rozhledů, zářícího sněhu a liduprázdných plání. ...a také divokých sjezdů. To ovšem už nemá s běžkami mnoho společného. Jde o skialpinismus, který krkonošští ochranáři zakázali, ale nikdy nevymýtili.
Kdo dobře odhadne lavinové nebezpečí, může zkusit v okolí Luční boudy oblíbené sjezdy ze Studniční hory do Obřího dolu (zatím je tam moc nového sněhu) nebo Modrého dolu (dá se s trochou opatrnosti sjet přes tak zvanou Mapu republiky). Z Luční hory se jezdí Červinkovou muldou (při oteplení velké nebezpečí lavin), která je pojmenovaná po lyžařském reprezentantovi, který tu zahynul v padesátých letech pod lavinou. Na neštěstí upomíná jeho mohyla v údolí. Přímo u boudy začíná úzké údolí Bílého Labe (pozor na svahy Bílé louky), které bývá zasněžené až do května. Poslední možností je sjet některou z lavinových drah z Kozích hřbetů na sever k Bílému Labi nebo na jih do Dlouhého dolu (stav sněhu je nutné obhlédnout přímo na místě).

 

Luční bouda
cena ubytování:
150 Kč/noc v turistickém pokoji pro 4 lidi (WC a sprchy na chodbě), 250 Kč v hotelovém pokoji (na pokoji je navíc umyvadlo)
stravování: restaurace, kiosek, z vlastních zásob ve vstupní hale 
telefon: 0439/896 356, 0439/796 144
příchod na běžkách nebo sněžnicích: od Špindlerovy  boudy (bus) 2-3 hodiny, ze Sněžky (lanovka) 2 hodiny, z Plání (lanovka) 3 hodiny, z Pece pod Sněžkou několika variantami 4 hodiny   

Luční bouda v nízkých sněhových mracích

Autor:


Nejčtenější

Ale je tady krásně. Místo ze slavného filmu dnes nepozná ani Zdeněk Svěrák

"Václave? Proč nejsi moje žena?" ptá se Zdeněk Svěrák Jana Třísky jako rekreant...

Idylická krajina a typická venkovská stavení z filmu Na samotě u lesa zůstávají dodnes symbolem poklidného života,...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Foťte si po svém. Hříchy fotografů, které profesionál nikdy neudělá

Tzv. „high key“ fotografie s převažujícími světlými tóny a malým kontrastem je...

Ve druhém dílu našeho seriálu o prohřešcích proti fotografické etiketě budeme stopovat hříchy fotografů během samotného...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Nejmenší skanzen a opuštěné lázně. Moravským krajem, který ani nemá jméno

Skanzen v Horním Smržově

Tento kraj nemá žádný zažitý zeměpisný ani národopisný název, a možná právě proto patří k nejhezčím venkovským oblastem...

Další z rubriky

S balonem do oblak. Výcvik pilota je tvrdý, byli jsme při něm

Pavel Štol, pilot začátečník

Výcvik pilota balonu musí být velmi precizní, vždyť jediná chyba ho může stát život. V pátém díle seriálu S balonem do...

Magický masiv Ondřejníku trápí kůrovec, přesto jde téměř o povinný výlet

Hřeben Ondřejníku z Palkovických hůrek

Panorama Beskyd si nelze představit bez masivu Ondřejníku, výrazně a izolovaně vystupujícího z podbeskydské krajiny....

VIDEO: Zaniklé tratě v Česku. Cukrovarská dráha rezignovala až před autobusy

Motorový vůz M131.1133 na vlaku 90705 opouští stanici Smidary, 29. 5. 1976,...

V jedenáctém díle Zaniklých tratí zamíříme do východních Čech. Ukážeme vám krátkou lokálku, která se 95 let proplétala...

Najdete na iDNES.cz