Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na Luční boudu se vrátila zima

  16:24aktualizováno  16:24
Během Velikonoc napadlo v okolí krkonošské Sněžky třicet centimetrů sněhu. Rázem se tak z jarní lyžovačky na Luční boudě stala zase pravá zimní záležitost. Počasí už však není tak stálé jako v zimě, často se střídají horké slunečné dny se sněhovými vichřicemi, sníh není stabilní a na travnatých svazích hučí laviny. Na největší a zároveň nejopuštěnější boudu v Krkonoších je možné dojít jen na běžkách nebo sněžnicích. Na pláních v jejím okolí teď leží skoro metr a půl sněhu. Tři přístupové trasy sice obvykle projíždějí desítky lyžařů, ale strojově je upravovaná jen jedna.

Rolba pravidelně každý den přijíždí od Pece pod Sněžkou přes bufet Na rozcestí a Výrovku. Tato lyžařská dálnice v sobě ovšem ukrývá jeden háček v podobě nejvyššího krkonošského sedla mezi Studniční a Luční horou. "Tady skoro vždycky strašně fouká," připomíná Petr Pohůnková z podkrkonošských Martinic, která tudy s přáteli často projíždí na běžkách.  Ne nadarmo zde stojí kaplička jako vzpomínka na všechny oběti hor. O kousek níž, už jen pár desítek metrů před Luční boudou je možné najít mezi dřevěnými tyčemi značícími cestu nenápadný kovový křížek v kamenném podstavci, který připomíná smrt sedláka Jakuba Rennera. Ta si ho našla v jarní sněhové bouři, ačkoliv okolí dobře znal, protože byl tehdy v předminulém století nájemcem Luční boudy.

Druhý přístup na Luční boudu vede od Sněžky. Běžkaři v lehkých botách si při sestupu podél řetězů musejí dávat pozor hlavně na zledovatělou cestičku. Pokud se zřítí do skalnatých svahů, mohou mluvit o štěstí, jestliže se jen potlučou. Občas někdo takové štěstí nemá, a skončí na nosítkách Horské služby nebo dokonce v márnici nemocnice ve Vrchlabí. Že jde někdy opravdu o život, smutně dokazuje pomníček dvěma záchranářům asi v polovině sestupu. Při záchranné akci totiž sami zahynuli. Jejich fotografie jsou k vidění ve zvláštní vitríně na Luční boudě.

Třetí zimní cesta, kterou lze na boudu dorazit, vede od Špindlerovky. Za krásné výhledy ze Stříbrného hřebene do Polska a na Sněžku se ovšem často platí poryvy studeného severního větru z polských rovin přímo do obličeje. "Je to nejlehčí přístup, protože až na hlavní hřeben jezdí autobus," míní Petra Pohůnková. "Není tedy potřeba překonávat velké převýšení."

Kdo je ovšem na horské túry dobře připraven, může si právě teď na jaře užít romantického lyžování, dalekých rozhledů, zářícího sněhu a liduprázdných plání. ...a také divokých sjezdů. To ovšem už nemá s běžkami mnoho společného. Jde o skialpinismus, který krkonošští ochranáři zakázali, ale nikdy nevymýtili.
Kdo dobře odhadne lavinové nebezpečí, může zkusit v okolí Luční boudy oblíbené sjezdy ze Studniční hory do Obřího dolu (zatím je tam moc nového sněhu) nebo Modrého dolu (dá se s trochou opatrnosti sjet přes tak zvanou Mapu republiky). Z Luční hory se jezdí Červinkovou muldou (při oteplení velké nebezpečí lavin), která je pojmenovaná po lyžařském reprezentantovi, který tu zahynul v padesátých letech pod lavinou. Na neštěstí upomíná jeho mohyla v údolí. Přímo u boudy začíná úzké údolí Bílého Labe (pozor na svahy Bílé louky), které bývá zasněžené až do května. Poslední možností je sjet některou z lavinových drah z Kozích hřbetů na sever k Bílému Labi nebo na jih do Dlouhého dolu (stav sněhu je nutné obhlédnout přímo na místě).

 

Luční bouda
cena ubytování:
150 Kč/noc v turistickém pokoji pro 4 lidi (WC a sprchy na chodbě), 250 Kč v hotelovém pokoji (na pokoji je navíc umyvadlo)
stravování: restaurace, kiosek, z vlastních zásob ve vstupní hale 
telefon: 0439/896 356, 0439/796 144
příchod na běžkách nebo sněžnicích: od Špindlerovy  boudy (bus) 2-3 hodiny, ze Sněžky (lanovka) 2 hodiny, z Plání (lanovka) 3 hodiny, z Pece pod Sněžkou několika variantami 4 hodiny   

Luční bouda v nízkých sněhových mracích

Autor:




Nejčtenější

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Pekelné doly
VIDEO: S motorkáři nejsou žerty. Pekelné doly zná každé malé dítě

Největší pískovcové podzemí v Evropě v údolí Svitavky mezi obcemi Velenice a Svitava milují nejen motorkáři, ale také děti a běžní turisté. Jeskyně jsou totiž...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.