Na Luční boudu se vrátila zima

  16:24aktualizováno  16:24
Během Velikonoc napadlo v okolí krkonošské Sněžky třicet centimetrů sněhu. Rázem se tak z jarní lyžovačky na Luční boudě stala zase pravá zimní záležitost. Počasí už však není tak stálé jako v zimě, často se střídají horké slunečné dny se sněhovými vichřicemi, sníh není stabilní a na travnatých svazích hučí laviny. Na největší a zároveň nejopuštěnější boudu v Krkonoších je možné dojít jen na běžkách nebo sněžnicích. Na pláních v jejím okolí teď leží skoro metr a půl sněhu. Tři přístupové trasy sice obvykle projíždějí desítky lyžařů, ale strojově je upravovaná jen jedna.

Rolba pravidelně každý den přijíždí od Pece pod Sněžkou přes bufet Na rozcestí a Výrovku. Tato lyžařská dálnice v sobě ovšem ukrývá jeden háček v podobě nejvyššího krkonošského sedla mezi Studniční a Luční horou. "Tady skoro vždycky strašně fouká," připomíná Petr Pohůnková z podkrkonošských Martinic, která tudy s přáteli často projíždí na běžkách.  Ne nadarmo zde stojí kaplička jako vzpomínka na všechny oběti hor. O kousek níž, už jen pár desítek metrů před Luční boudou je možné najít mezi dřevěnými tyčemi značícími cestu nenápadný kovový křížek v kamenném podstavci, který připomíná smrt sedláka Jakuba Rennera. Ta si ho našla v jarní sněhové bouři, ačkoliv okolí dobře znal, protože byl tehdy v předminulém století nájemcem Luční boudy.

Druhý přístup na Luční boudu vede od Sněžky. Běžkaři v lehkých botách si při sestupu podél řetězů musejí dávat pozor hlavně na zledovatělou cestičku. Pokud se zřítí do skalnatých svahů, mohou mluvit o štěstí, jestliže se jen potlučou. Občas někdo takové štěstí nemá, a skončí na nosítkách Horské služby nebo dokonce v márnici nemocnice ve Vrchlabí. Že jde někdy opravdu o život, smutně dokazuje pomníček dvěma záchranářům asi v polovině sestupu. Při záchranné akci totiž sami zahynuli. Jejich fotografie jsou k vidění ve zvláštní vitríně na Luční boudě.

Třetí zimní cesta, kterou lze na boudu dorazit, vede od Špindlerovky. Za krásné výhledy ze Stříbrného hřebene do Polska a na Sněžku se ovšem často platí poryvy studeného severního větru z polských rovin přímo do obličeje. "Je to nejlehčí přístup, protože až na hlavní hřeben jezdí autobus," míní Petra Pohůnková. "Není tedy potřeba překonávat velké převýšení."

Kdo je ovšem na horské túry dobře připraven, může si právě teď na jaře užít romantického lyžování, dalekých rozhledů, zářícího sněhu a liduprázdných plání. ...a také divokých sjezdů. To ovšem už nemá s běžkami mnoho společného. Jde o skialpinismus, který krkonošští ochranáři zakázali, ale nikdy nevymýtili.
Kdo dobře odhadne lavinové nebezpečí, může zkusit v okolí Luční boudy oblíbené sjezdy ze Studniční hory do Obřího dolu (zatím je tam moc nového sněhu) nebo Modrého dolu (dá se s trochou opatrnosti sjet přes tak zvanou Mapu republiky). Z Luční hory se jezdí Červinkovou muldou (při oteplení velké nebezpečí lavin), která je pojmenovaná po lyžařském reprezentantovi, který tu zahynul v padesátých letech pod lavinou. Na neštěstí upomíná jeho mohyla v údolí. Přímo u boudy začíná úzké údolí Bílého Labe (pozor na svahy Bílé louky), které bývá zasněžené až do května. Poslední možností je sjet některou z lavinových drah z Kozích hřbetů na sever k Bílému Labi nebo na jih do Dlouhého dolu (stav sněhu je nutné obhlédnout přímo na místě).

 

Luční bouda
cena ubytování:
150 Kč/noc v turistickém pokoji pro 4 lidi (WC a sprchy na chodbě), 250 Kč v hotelovém pokoji (na pokoji je navíc umyvadlo)
stravování: restaurace, kiosek, z vlastních zásob ve vstupní hale 
telefon: 0439/896 356, 0439/796 144
příchod na běžkách nebo sněžnicích: od Špindlerovy  boudy (bus) 2-3 hodiny, ze Sněžky (lanovka) 2 hodiny, z Plání (lanovka) 3 hodiny, z Pece pod Sněžkou několika variantami 4 hodiny   

Luční bouda v nízkých sněhových mracích

Autor:

Nejčtenější

Otužilci se vydali na Sněžku ve spodním prádle, dolů je snášeli záchranáři

Sněžka (ilustrační snímek)

Sedm lidí, kteří se rozhodli zdolat Sněžku jen ve spodním prádle, snesli zpět dolů polští záchranáři. Otužilci se na...

Lidé zámek nechtěli, obec ale odolala milionům z prodeje a vítá turisty

Obyvatelé Police zámek nejdříve v majetku obce nechtěli. Památka se však...

Referendum v polovině 90. let dopadlo v Polici na Třebíčsku jasně. Více než osmdesát procent obyvatel obce rozhodlo,...

Jeskyně i podzemní továrny. Výlet do zapomenutého Moravského Švýcarska

Františčina huť v Josefově

Nejenom nejhlubší, ale zřejmě i nejhezčí v celém Moravském krasu je údolí mezi Křtinami a Adamovem. Krása zdejší...

Zachraňte si zadek, posviťte si do tmy. Vánoční dárky pro cestovatele

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Některé dárky pro cestovatele, milovníky lyžování a outdooru nemusí okouzlit cenou, naopak jejich největší předností...

VIDEO: Na co zírá mašinfíra. Dráhou přes údolí a hřebeny Krušných hor

Motorový vůz M 131.1513 ve stanici Vejprty na trati 137

Dnes po železnici projedeme trať 137 z Vejprt do Chomutova. Čeká nás 58 kilometrů dlouhá jízda liduprázdnou krajinou,...

Další z rubriky

Na internetu se až příliš kopíruje, říká autor největší encyklopedie o Česku

Ukázka z dílu Severní Morava a Slezsko encyklopedie Český atlas

Ucelený soubor Český atlas je dosud nejrozsáhlejším obrazovým vlastivědným průvodcem o České republice. Detailní...

VIDEO: Na co zírá mašinfíra. Projeďte se klášterní železnicí pod Lipnem

Lokomotiva 210.045-1 čeká ve stanici Lipno nad Vltavou na trati 195 na jízdu do...

Další díl seriálu Na co zírá mašinfíra nás zavede do jižních Čech, do kaňonu řeky Vltavy. Jedna z nejromantičtějších...

Přes Sněžník až za medvědy. Krásný výlet v Tiských stěnách pro tuláky

Jižní hrana Tiských stěn

Děčínský Sněžník patří k nejvýraznějším českým kopcům, jehož zdolání si dříve či později nemůže nechat ujít žádný...

Najdete na iDNES.cz