Na Krétu se nedá jet jen jednou

  • 32
"Na širém moři, kde pěna má barvu vína, leží země stejně krásná, jako bohatá. Země Krétská," pravil prý před takřka třemi tisíci lety řecký básník Homér. Ti, kdo Krétu někdy v nedávné době navštívili, mohou potvrdit, že na pravdivosti Homérova chvalozpěvu nad nejjižnějším a největším řeckým ostrovem se od těch dob příliš nezměnilo.

Centrum egejské kultury
Kréta je pátým největším ostrovem Středomoří s o něco více než půl milionem obyvatel. Od západu k východu měří 260, od jihu k severu pak od deseti do 56 kilometrů. Díky své poloze je od starověku přirozeným mostem mezi Orientem, Afrikou a Evropou.

V době mezi 3. a 2. tisíciletím před Kristem byla jedním z center egejské kultury. Z doby minojské civilizace pocházejí také paláce v krétských městech Knossos, Festos a Malia.

Někdy kolem roku 1. 400 př.n.l. ovšem došlo 120 kilometrů severně od břehů Kréty k hrozivé sopečné erupci na ostrově Théra. Výbuch ostrov doslova roztrhl a tlaková a mořská vlna společně s vulkanickým prachem velkou část Kréty zničily.

Ostrov byl během své existence mnohokrát pod cizí nadvládou. Zatímco turečtí a arabští vládci mu přinesli úpadek, během panování Benátčanů (13. – 17. století) došlo k jeho rozkvětu a vznikla zde vrcholná díla řeckého středověkého malířství, poezie a dramatu. Po autonomii v rámci osmanské říše na přelomu 19. a 20. století byl v roce 1913 ostrov připojen k Řecku.

Vzhůru za Minotaurem
Cestu po Krétě začneme v kulturním a hospodářském centru ostrova – Heraklionu -, kam směřují i letecké linky.

Město bylo od nepaměti významným přístavem nejprve knosských panovníků, posléze Turků a Benátčanů. Pozůstatky dávných kultur najdeme nejen v místním archeologickém muzeu, ale především v mohutném a důmyslně postaveném paláci Knossos, který byl vykopán a restaurován nedaleko Heraklionu. V jeho zdech a labyrintu chodeb ožívají starořecké legendy o králi Minoovi a jeho dceři Ariadně, která poradila Theseovi, aby cestou za Minotaurem za sebou odvíjel nit, která ho po boji přivede zpět.

Stejně tak je spojena s tímto místem pověst o Daidalovi a jeho synovi Ikarovi, kteří unikli z Minoova zajetí na křídlech z husích brků. Jak to nakonec s Ikarem dopadlo, není asi třeba dodávat.

Po stopách historie
Dalším významným městem je 80 kilometrů vzdálené Rethymno, které zažilo největší rozmach během mykénské nadvlády, ale v jeho uličkách se setkáme i s kulturou benátskou a tureckou.

Četné stopy po dávných civilizacích najdeme také v druhém největším a jednom z nejkrásnějších měst Kréty – v Chanii, které bylo za 2. světové války svědkem mohutné bitvy, během níž padlo na 40.000 britských vojáků.

Chania dnes nabízí rázovitá tržiště, pohostinné restaurace a kavárny, v okolí jsou dlouhé písčité pláže a zelené olivové a cypřišové zahrady.

Zájezdy na Krétu pořádá např. už 14 let cestovní kancelář Goldair Greece Tours

Letoviska na Krétě: pro každého něco 
Největším letoviskem na Krétě je Hersonissos – živé městečko s promenádou, řadou restaurací a kaváren, sportovním centrem a dětským vodním parkem. Najdeme zde spoustu hotelových komplexů, mezi nejluxusnější a nejoblíbenější patří například Knossos Royal Village. Podobně oblíbeným letoviskem je v posledních letech díky svým přírodním krásám i Elounda.

V klidném prázdninovém středisku Agia Pelagia s členitým pobřežím naopak najdou ráj milovníci podmořské fauny a flóry. Průhledné moře a skalnaté útesy najdete také ve středisku s názvem vonícím dálkami – Bali.

Malia se může představit nejen zbytky paláce z období minojské civilizace, ale i turistickým centrem vhodným i pro rodiny s dětmi.

Jednou z perel jižního pobřeží je romantické letovisko Matala, známé nejen úchvatnou mořskou zátokou, ale i pozoruhodným systémem prehistorických jeskyní, které svého času sloužily jako hrobky a o mnoho staletí později jako obydlí hippies.

Správním centrem východu ostrova je Agios Nikólaos, město s bohatou historií, ale i jistou přírodní zajímavostí. V samém centru města se spojuje sladkovodní jezero s mořem.

Za krásami vnitrozemí
Kréta ovšem není jen mořské pobřeží, ale také vnitrozemí, místy připomínající biblickou krajinu s olivovníky a velehorami, protkanými vlásečnicemi klikatých silnic, lemovanými zrádnými roklemi a srázy.

K rozhodně zajímavým zážitkům patří i návštěva dodnes fungujících klášterů, kde si najde čas na rozjímání člověk věřící i nevěřící.

Hledání bájné Atlantidy
A když už budete na Krétě, nenechejte si ujít příležitost vypravit se lodí na nejjižnější výspu někdejších krétských kolonií v oblasti kykladských ostrovů, na Santorini. Cesta trvá čtyři hodiny a rozhodně stojí za to, protože Santorini je snad nejpůvabnějším místem celého Středomoří. Pouhých 73 kilometrů čtverečních vulkanického původu je považováno za ztracenou Atlantidu.

Do hlavního města Thiry se dostanete z přístavu lanovkou nebo na zádech mulů. Výhled na tyrkysové Egejské moře, s bělostnými stavbami v popředí, zasazenými do černé sopečné skály patří mezi úchvatné zážitky. Zvláště při západu slunce. Pozoruhodně zachovalé je město Akrotiri, které více než tři tisíce let leželo pod vrstvou lávy a sopečného prachu.

Také Kamari má pohnutou historii, protože bylo v roce 1956 téměř zničeno zemětřesením. Obdiv patří místním obyvatelům, kterým se podařilo navrátit mu podobu v kykladském stylu.

Oblíbené turistické středisko Perissa je oddělené od Kamari horou Messa Vouno, na jejímž vrcholku najdete zbytky starobylého města Thira.

Víc už toho na Santorini nestihneme, abychom nepropásli odjezd lodi zpátky na Krétu, protože tam zbývá určitě spousta míst, která jsme ještě nestačili navštívit. I to je jeden z důvodů, proč se na Krétu znovu vrátit.

Malebné městečko Chania, kde se smísily turecké a křesťanské vlivy. Benátský přístav obklopují kavárničky, jen pár kroků odtud leží chanijská perla - čtvrť Topanás s úzkými uličkami, malými krámky a tavernami.

Každý bedekr turistům doporučuje návštěvu soutěsky Samaria. To je však v létě - vinou horka a množství turistů sebevražda. Vydejte se raději do soutěsky Imbros, je mnohem kratší a neokupují ji záplavy turistů. Soutěskou, která se v jednom místě zúží až na dva metry, vás bude provázet zvuk zvonečků koz kri-kri.

Zbytky paláce, který se stal centrem mínójské kultury, sahají do roku 2000 před naším letopočtem. O částečnou rekonstrukci paláce se pokusil britský archeolog sir Arthur Evans. Nápadité sloupy turistům umožňují popustit uzdu fantazii a představit si palác v celé jeho kráse.

Nedaleko kláštera Préveli leží jedna z nejkrásnějších pláží Kréty, kde je možné se koupat jak ve sladké, tak v mořské vodě. Koryto řeky lemují palmy, oleandry a eukalypty.

Hlavní dominantou města jsou hradby a pevnost ze 16. století. Jak Krétou kráčela historie, kostel svatého Mikuláše v pevnosti se změnil na mešitu sultána Ibrahima s velkou kupolí. Za návštěvu určitě stojí i benátský přístav, uličky Starého města s domy s dřevěnými balkony.

Pohled na oprýskané zdi kláštera a usměvavé mnichy, kteří si v benátské fontáně s postavami Adama a Evy chladí kýtu masa a soudek s vínem, potěší každého romantického snílka. Atmosféru umocňují pomerančovníky rostoucí na nádvoří.