Na kole z kopce dolů: jak na to?

Bezmozci – tak titulují cyklisté své kolegy, kteří se specializují na sjezd na horských kolech. Ti jim to vracejí a poněkud drsně je označují za "poblitá řídítka". Tato přirovnání bez ohledu na jejich pichlavost sedí. Pokud si chcete "downhill" vyzkoušet, je dobré vědět, co obnáší.

Zatímco většina cyklistických disciplín vyžaduje velkou námahu, kyslíkový dluh a dlouhodobou zátěž na organismus, sjezd je orientován na pár minut adrenalinového vypětí a přesnou spolupráci těla s hlavou.

Jestli si něco takového chcete vyzkoušet, budete potřebovat dobré vybavení, nejde totiž jen tak se spustit z kopce a doufat, že to přežijete. Rozjet se totiž můžete, ale zabrzdit musíte. Jestli se vám to nepovede, tak pán bůh s vámi. Stromy podél trati a kamení na cestě udělají s vaším tělem krátký proces.

V Česku sice neexistuje půjčovna sjezdařského vybavení, ale v sousedním Rakousku si klidně můžete půjčit celoodpružené kolo, narazíte si helmu na hlavu a tradá na lanovku. Nikdo vás nenutí do závodů, ale prudký sjezd z kopce je zážitek sám o sobě.

Kola za čtvrt milionu 
Jezdci si hlavu si chrání integrální motocyklistickou přilbou, pod kombinézou nosí motokrosové chrániče na ramena, kolena, lokty i páteř. Rukavice a kalhoty mají vycpané tlustými vrstvami umělé hmoty. Boty si nazouvají kotníkové. Brýle připomínají lyžařské.

MAXIMÁLNÍ RYCHLOST

Nejvyšší rychlost dosažená na kole nebyla v terénu ani na silnici, ale na sněhu! Světový rekord 222 km/h byl totiž překonán na sněhu při rychlostních závodech na speciální sjezdovce v Les Arcs. Závodní kola tam připomínají horské vzory, ale jsou vybavena pneumatikami s ocelovými hřeby a jezdci v aerodynamických overalech a přilbách vypadají jako z jiné planety.

Pro srovnání uvádíme, že silničáři při profesionálních závodech jezdí až stotřicítkou, lyžaři se řítí v Les Arcs rychlostí těsně přes 250 km/h, běžný parašutista dosahuje rychlosti volného pádu okolo 200 kilometrů za hodinu a skok ze stratosféry pomůže nejrychlejším "bezmotorovým" mužům planety k rychlosti pádu až mezi 400-500 kilometry za hodinu.

A kolo? To už není jednoduchý bicykl, ale strojovna. Mohutný rám odpružuje vidlice nad předním kolem a tlumiče před zadním. Brzdy jsou kotoučové a hydraulické. Blatníky a pneumatiky připomínají šířkou a dezénem své motokrosové vzory.

Kolo na závodní sjezdy stojí nejméně sto tisíc korun, ale profesionálové sedlají až čtvrtmilionové kousky. Amatéři jezdící pro radost si však mohou užít na tak zvaných freeridových modelech, jejichž ceny začínají na pětadvaceti tisících korun. Chrániče a přilba je přijdou na dalších deset tisíc korun.

Nejezděte sami
V závodech se nejvíce uplatňují přeběhlíci z jiných disciplín jako je motokros, bikros nebo dokonce skateboarding a snowboarding. V amatérském pojetí není na škodu zvládnout trochu gymnastické průpravy, najet co nejvíce kilometrů na obyčejném kole v terénu a posilovat ruce a záda.

A na závěr dvě doporučení: 1) Nejezděte nikdy sami. Když se vám něco stane, měl by vám pomoci kamarád nebo aspoň zavolá sanitku. 2) Vždy někomu řekněte, kam jedete. Jestli nevrátíte, budou záchranáři vědět kde vás hledat.

Tipy, kde si zajezdit

ŠPINDLERŮV MLÝN
Krkonošské středisko je zaslíbenou oblastí pro cyklisty, kteří se raději spouštějí z kopce, než by šlapali nahoru. Lanovky na Medvědín a na Pláně berou bicykly. Obsluha je pomůže zavěsit vedle sedaček ať jste rodič s malým dítětem na výletě nebo tvrdý sjezdař.

Smí se ovšem jezdit jen po vyznačených trasách, které najdete v každé cykloturistické mapě, nebo po speciální sjezdové trati. Ta vede po modré sjezdovce od nájezdové věže na Pláních dolů do Svatého Petra. Jedná se o trať mistrovství Evropy, které se tu před pár lety konalo, a tak to není nic jednoduchého.

JÁCHYMOV
Sjezdová trať, na které se jelo mistrovství republiky, vede po červené sjezdovce z Klínovce dolů do Jáchymova. Nahoru se vyvezete autem nebo rozhrkanou lanovkou. Trať má pověst nebezpečného sjezdu, kde cyklistu může potkat všechno – stromy, vývraty, kořeny, brod i kluzký asfalt.

VŠENORY
Úzká lesní pěšina a několik skoků na závěr charakterizují technickou trať, která sice nemá příliš velké převýšení, ale dobře se na ní piluje technika. Stačí malá chybička a jezdec končí v kotrmelcích na stráni.

BEROUN
Jezdí se z městského vrchu Děd a trasa má klasické české parametry: střídá se na ní lesní cesta, úvoz a louka.    

KITZBÜHEL
Největší rakouské středisko, kde se po sjezdovkách jezdí v zimě na lyžích a v létě na kolech.

Když se řekne

DH (downhill) – sjezd na horských kolech

XC (cross country) – okruhové závody na horských kolech

BMX (bicross) – kombinace krátkého sjezdu a skoků na speciální dráze ve které startuje mnoho závodníků najednou

Dual – závodní disciplína, kde na dvou stejných slalomových tratích vedle sebe bojují vyřazovacím způsobem dva jezdci

4cross – sjezd více závodníků najednou

Freeride – jízda pro radost kombinující sjezdy a překonávání překážek

Bikepark – speciálně upravený terén podobně jako snowpark pro snowboardisty

Trail – nezávodní sjezdová trať s mnoha umělými nebo přírodními překážkami

Dirt bike – akrobatické jízdy na speciálních kolech ve městě, které připomínají triky na skateboardu

Sjezdová trať ve Špindlerově Mlýně

Sjezdová trať ve Špindlerově Mlýně

Sjezdová trať ve Špindlerově Mlýně