Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na kole po Brněnském kolečku

aktualizováno 
Jihomoravská metropole se na rozdíl od většiny ostatních českých velkoměst pyšní ve svém bezprostředním okolí hezkou krajinou. Přitažlivá a zajímavá přitom může být nejenom pro Brňany, ale i pro přespolní, kteří životu ve velkoměstech neholdují.

Na kole kolem Brna - Krajina v okolí Brna | foto: Martin JanoškaiDNES.cz


Klikněte na mapu

Zatímco v ulicích Brna se na kole prakticky jezdit nedá, na konečných stanicích městské hromadné dopravy začínají  rozmanité cyklistické terény a množství značených cyklotras. Jednou z nich je také trasa číslo 5005, která nese přiléhavý název Brněnské kolečko, protože v délce okolo 70 km obkružuje kolem dokola celou brněnskou aglomeraci.

Cyklotrasa je značená žlutým pásem a vede pestrým terénem, v němž se střídají roviny, delší stoupání i sjezdy, lesy pole a louky, nechybí ani různé turistické zajímavosti, muzea a památníky. Až na pár kratších úseků vede po asfaltu a je tudíž vhodná pro všechny typy kol. V cykloturistické literatuře bývá uváděna jako středně těžká.

V kraji lesů, vod a strání

Za východisko k absolvování Brněnského kolečka zvolme například Bílovice nad Svitavou, ležící 8 km severně od brněnského centra, které mají dobré vlakové spojení i pro přespolní. Bílovice se rozkládají se v hlubokém údolí řeky Svitavy a pro svou malebnou polohu slouží již řadu desetiletí jako vyhledávané výletní místo Brňanů.

Mezi pravidelnými návštěvníky bychom v minulosti našli celou plejádu českých umělců, kteří většinou pobývali v honosných secesních vilách, jejichž architektura i umístění v příkrých stráních vytvářejí typické scenérie bílovického okolí. Často sem jezdíval a později i řadu let žil novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek, autor půvabných příběhů o lišce Bystroušce. Trvale tady pobýval i rudý básník Stanislav Kostka Neumann, kterého bílovický pobyt inspiroval k napsání básnické sbírky Kniha lesů, vod a strání. Jezdili sem také bratři Čapkové, sochař Franta Úprka a malířka Zdenka Braunerová.

Na kole kolem Brna
Památník S. K. Neumanna v Bílovicích nad Svitavou

Úvodní prověrka fyzičky

Hned úvod prověří naše síly, jelikož nás čeká skoro 4 km dlouhé stoupání s převýšením 200 m. Terén se začíná zvedat již u hájovny Lišky Bystroušky, zklidnění nastává u další Resslovy hájenky, která nese jméno slavného vynálezce lodního šroubu, který mimo jiné proslul jako lesní inženýr, což připomíná blízký památník. S touto lokalitou však neměl slavný vynálezce nic společného.

Táhlé stoupání ústí na silnici, po níž se dáme vlevo a na nejbližší křižovatce doprava. Následuje dlouhý sjezd do staré Líšně, což byla ještě za první republiky samostatná a velmi rázovitá vesnice. Dnes je již pohlcena rozrůstajícím se Brnem a mnoho někdejších půvabů již odvál čas. Přesto se tady zachovala pozoruhodná zákoutí úzkých uliček s drobnými domečky, udržuje se tu jako na jediném místě Brněnska původní folklór.

Ve staré Líšni stojí za návštěvu také muzeum dopravy, sídlící v bývalém nádraží, kam vedla z Brna dnes již zaniklá úzkorozchodná železnice (uvažuje se o obnově!). V muzeu jsou shromážděny především vysloužilé autobusy, trolejbusy a tramvaje – mnohé z nich si jistě z našich silnic ještě pamatujete.

Na kole kolem Brna
Resslův památník

Kde bojoval Napoleon

Vytrvalé klesání pokračuje do Mariánského, dříve Gottwaldova údolí. Vlevo od nás se nachází Brňany velmi vyhledávaný výletní areál, kde se v dobách socialismu pravidelně konávaly lidové veselice a manifestace. My však odbočujeme vpravo a podél potoka Říčky směřujeme přes Podolí stále mírně dolů do města Šlapanic.

Šlapanice ležící necelých deset kilometrů východně od Brna jsou ideálním výchozím bodem do oblasti slavkovského bojiště. Jednou z nejznámějších a pro nás zároveň nejbližších lokalit tohoto historického areálu je návrší Žuráň nad Šlapanicemi, kam si lze udělat krátkou zajížďku. Jedná se vlastně o uměle navršenou mohylu z období stěhování národů, z níž Napoleon řídil první fázi bitvy a vydal odtud povel k útoku na prateckou výšinu. Na kubistickém kamenném památníku, odhaleném v roce 1930, je plastická mapa znázorňující postavení jednotlivých armád před rozhodujícím střetem.

Další zajímavostí Šlapanic je budova bývalé scholasterie se starou farou, kde dnes sídli muzeum bývalého okresu Brno-venkov.

Na kole kolem Brna
Poutní kostelík nad Mariánským údolím

Kde zaniká venkov

Za Šlapanicemi vjíždíme do rovinaté zemědělské krajiny a cesta hned ubíhá rychleji. Kolem brněnského letiště vjíždíme do Tuřan s pěkným barokním poutním kostelem a pozvolna sjíždíme přes Holásky k nejnižšímu místu Brněnského kolečka při soutoku Svratky se Svitavou poblíž hypermarketu Olympia.

Následující úsek mezi Moravany a Popůvkami je asi nejméně zajímavý z celé trasy. Zprava k nám doléhá zvuk pražské dálnice, obzoru dominuje šeď panelákových sídlišť na blízkém Kamenném vrchu, všude okolo se něco buduje, kope a staví. Nedávno ještě venkovská krajina zde mizí doslova před očima a původní vesnice se mění v město, protože lidé z města chtějí žít na vesnici...

Na kole kolem Brna
Zámek v Líšni

Kdyby to viděl Mršrtík

Příjemná změna nastává za Popůvkami, kde vjíždíme do lesa a po žulových kostkách vytrvale nabíráme výšku. Vjíždíme do přírodního parku Podkomorské lesy, kde se odehrávala Mrštíkova Pohádka máje.

Než však dorazíme k Ríšově a Helenčině studánce, narazíme na hlučný automotodrom Masarykův okruh, který od roku 1987 přes marné protesty ochránců přírody nahrazuje 173 ha lesa. Ještě, že se toho Vilém Mrštík nedožil!

Poblíž Lipového vrchu (479 m) v Podkomorských lesích dosahujeme na trase Brněnského kolečka nejvyššího bodu a spouštíme se dolů k Brněnské přehradě neboli Prýglu. Krásný dlouhý sjezd ústí u břehu přehrady, kde Brněnské kolečko křižuje dálkovou cyklotrasu číslo 1.

Na kole kolem Brna
Hájovna Lišky Bystroušky

Následující osmikilometrový úsek naší trasy od přehrady do Mokré Hory patří opět k těm méně záživným. Jede se hodně ulicemi, dost příšerný je úsek po panelové cestě mezi Bystrcem a Medlánkami. V Mokré Hoře však vjíždíme znovu do lesa a jede se opět příjemně.

Stoupání do Soběšic silně připomíná to úvodní z Bílovic nad Svitavou – lesní cesta se podobně kroutí, les vypadá rovněž stejně, akorát kopec je poněkud příkřejší. V Soběšicích odbočíme doprava, za Soběšicemi vlevo a zbývá nám poslední sjezd.

Po sedmdesáti kilometrech se znovu ocitáme v Bílovicích nad Svitavou a uzavíráme tak zajímavý a cyklisticky hodnotný okruh okolo Brna.

Kde se napojit na trasu Brněnského kolečka

Brňané jistě využijí jako "přibližovadlo“ k žlutým značkám Brněnského kolečka některou z linek MHD. Za vhodná nástupní místa mohou posloužit například zastávky tramvají  č. 1 v Bystrci či Řečkovicích, konečná tramvaje č. 8 v Líšni anebo parkoviště u hypermarketu Olympia či v Mariánském údolí.

Pro přespolní, kterým labyrint brněnského MHD nic neříká, je nejvhodnější začít v Bílovicích nad Svitavou, kam se lze snadno dopravit vlakem a to buď osobákem z brněnského hlavního nádraží anebo od České Třebové. Druhou orientačně nenáročnou lokalitou je již výše zmiňované parkoviště u Olympie.

Kde si odpočinout a občerstvit se
Bílovice nad Svitavou – Restaurace Sokolovna
Líšeň, Mariánské údolí – Výletní areál Eldorádo
Brno, Bystrc – stánky a kiosky u Brněnské přehrady

Text a foto: MARTIN JANOŠKA

Autor:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Nejhezčí výstup na Praděd. Trasu z malebné osady moc lidí nevyužívá

Výstup na Praděd

Na Pradědu byl skoro každý, ale skutečně nejhezčí cestou se na nejvyšší kopec Jeseníků vydává jen málokdo. Řeč není o...

Do Pákistánu prý jezdí jen hlupáci, ale Žlutý cirkus si to stejně užil

Babu, trabant, který se nikdy nezastavil, se nám začal rozpadat. Čím dál jsme,...

Skoro čtvrt roku jsme cestovali Indií. Bylo to krásné, bylo to intenzivní, ale bylo toho dost. Před námi je Pákistán,...

Další z rubriky

Test cyklistických helem: splňují normy, při bočním pádu však neochrání

S helmou nebo bez?

Nová laboratorní metoda při testování 22 vzorků cyklistických helem odhalila, že sice splňují současnou zákonnou normu,...

GLOSA: Kolo Favorit je opravdu legenda. Ale ze zoufalství

Výstava Fenomén Favorit v Národním technickém muzeu

Není legenda jako legenda. Některé věci si připomínáme zaslouženě pro jejich výjimečnost. Jiné se staly legendárními z...

VIDEO: Na bambusovém kole objíždí svět. Okradli ho hned první den

Ricardo Martins objíždí svět na bambusovém kole.

Ricardo Martins tvrdí, že nikdy ve svém životě nebyl šťastnější. Důvodem jeho spokojenosti je bambusové kolo, na kterém...

Najdete na iDNES.cz