Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na kole největším lužním lesem Česka

  8:41aktualizováno  8:41
Projeďte se na kole naším největším lužním lesem! Navštívíte přitom soutok Moravy a Dyje a nahlédnete i do Rakouska a na Slovensko. Uvidíte nádhernou přírodu bez zásahu civilizace a při troše štěstí spatříte některé z vzácných živočichů. Jediné, co potřebujete, je dobrá mapa a orientační schopnosti. Značky tady totiž nenajdete.

 

Království lužního lesa

Jeden z nejrozsáhlejších lužních lesů v Evropě se rozkládá v místě, kde se stýkají státní hranice Česka, Slovenska a Rakouska, jejichž průběh vytyčují největší moravské "veletoky" – Morava a Dyje. Jejich soutok je nejen historickým trojmezím, ale zároveň nejjižnějším místem na Moravě.

Území, sevřené v klínu mezi oběma řekami, tvoří tzv. tvrdý luh s převažujícími porosty dubu a jasanu, z nichž některé jsou staré 300 až 400 let.

Pro oblast je typická hustá síť meandrujících říčních ramen a periodicky zaplavovaných tůní. Domov a klid pro život tu nachází spousta vzácných živočichů – např. čáp černý, tesařík obrovský, orel královský, luňák červený a bobr. Přítomna je také bohatá flóra a pestrá škála dřevokazných hub, kterým se obzvláště daří na trouchnivějících kmenech.

Unikátní oblast byla v roce 1993 zapsána pod názvem Mokřady dolního toku Dyje do seznamu mezinárodní Ramsarské konvence. Nejcennější části jsou chráněny ve dvou národních přírodních rezervacích: Ranšpurk a Cahnov-soutok.

FOTKY SI PROHLÉDNĚTE ZDE

Pozvánka na lanžhotské hody



Přírodní rezervace Ranšpurk

Východiskem k dosažení soutoku Moravy a Dyje je Lanžhot – nejjižnější obec Moravy a zároveň poslední česká vlaková zastávka při cestě do Bratislavy. Lanžhot má příjemný vesnický ráz, přestože od roku 2001 se může pyšnit přídomkem "město".

Známé jsou především bohaté folklórní tradice, s nimiž se můžete seznámit v malém muzeu, které si v roce 1993 zřídili sami "Lanžhočané". Samozřejmě, že autentičtější způsob k nasátí místní lidové kultury je účast na nějaké folklórní akci přímo v terénu. Nejlepší a časově  nejbližší příležitost nabízejí tradiční krojované hody. Konají se vždy v neděli po svátku Povýšení svatého Kříže, což letos vychází na neděli 18. září.

K soutoku bez značek

Dosažení soutoku Moravy a Dyje má tak trochu objevitelský charakter. Celou výše popsanou oblastí, která je poměrně rozlehlá, totiž nevedou žádné turistické značky. Důvody jsou hned dva: jednak se tu nachází velká oplocená obora, jednak bývá velká část území pravidelně zaplavována, takže není vždy zaručen průchod. Na jaře a za vyššího vodního stavu sem proto raději nejezděte.


Louky okolo Dyje jsou hnízdištěm mnoha druhů ptáků

Absence značek tudíž vyžaduje podrobnou mapu a dobré orientační schopnosti. Za slunečného dne však k soutoku koneckonců trefíte i bez mapy: stačí jet pořád za slunkem a nejjižnější bod Moravy nakonec nemůžete minout!

Daleko od civilizace

Z Lanžhota se vydáte nejprve po staré silnici směrem na Bratislavu resp. Kúty. Asi po třech kilometrech, asi 0,5 km před hraničním přechodem (resp. dálničním mostem), odbočíte vpravo na asfaltovou lesní cestu se závorou. Vnoříte se do lesa a jedete neustále po rovině dál a dál směrem na jih.

Když narazíte na křižovatku a nevíte kudy dál, platí obvykle pravidlo, že buď rovně nebo vlevo. Pokud byste odbočili náhodou špatně, záhy poznáte, že jedete jiným směrem než doposud a snadno se vrátíte.

Asi po 12 km jízdy narazíte na protipovodňovou hráz, kde se cesta otáčí a míří zpět na sever. V tomto místě také spatříte cedulku, označující směr k soutoku. Projdete brankou v plotě obory a pokračujete pěšinou k cíli. Samotné místo soutoku je velmi hezké – stojíte na vysokém písečném břehu nad oběma řekami ve výspě českého území a v sevření dvou tichých řek, kolem šumí jen stromy a nejbližší civilizace je 16 km daleko!

MŮŽE SE HODIT

Jak se tam dostat

Rychlíkem Praha – Brno – Břeclav (trať 250) nebo Praha (resp. Ostrava) – Přerov – Břeclav (trať 270 a 330). Z Břeclavi osobákem do Lanžhota (1 zastávka).

Autem po dálnici Praha (resp. Olomouc) – Brno – Bratislava, na posledním exitu Břeclav sjet z dálnice a pokračovat buď přes Břeclav nebo Tvrdonice do Lanžhota.

Přibližný itinerář popisované trasy
Lanžhot – odbočka ze silnice (3 km) – odbočka k soutoku (15 km) – soutok moravy a Dyje (16 km) – odbočka k soutoku (17 km) – Pohansko (30 km) – Lanžhot (36 km) – Mikulčice (50 km).

Zámeček Pohansko
Otevřeno: Út - Ne od 9 do 17 hodin (duben až říjen)
Zavvřeno: pondělí
Vstupné: 20 Kč

Zpět přes Pohansko

Ke zpáteční cestě do Lanžhota zvolte trasu kopírující tok řeky Dyje. Vede sice po hrbolaté, později i panelové cestě, krajinářsky je však zajímavá. Prochází z velké části nivními loukami s typickými osamocenými stromy, na nichž s oblibou hnízdí ptáci. Mnohé z nich jistě spatříte na vlastní oči – především volavky a čápy.

Zhruba po 12 kilometrech narazíte na cyklotrasu č. 42, která vás zakrátko přivede k empírovému loveckému zámečku Pohansko. Začátkem 19. století jej nechali v empírovém slohu vystavět Lichtenštejnové, za totality byl z důvodu blízké rakouské hranice veřejnosti nepřístupný. Dnes sem chodí s oblibou na výlet obyvatelé Břeclavi.



Rekonstrukce pohanské svatyně na Pohansku

Od roku 1998 je v zámečku k vidění expozice Slovanský památník, která představuje výsledky archeologických výzkumů přilehlé velkomoravské lokality Pohansko. Na louce před zámečkem si můžete také prohlédnout rekonstrukci pohanské svatyně, slovanskou zemnici a studnu z 9. století.

Zpět do Lanžhota, odkud jste vyjeli, vás z Pohanska dovede cyklotrasa č. 43 (6 km). Blíže je to však do Břeclavi (4 km), kde se můžete osvěžit v městském koupališti.

Navštivte také Mikulčice

Pokud si popisovanou trasu prodloužíte o dalších 14 km, můžete navštívit další archeologickou lokalitu – velkomoravský areál v Mikulčicích, který je národní kulturní památkou. Z Lanžhota se do Mikulčic dostanete po pohodlné lesní cestě, která je značena zelenými turistickými značkami.

 

Velkomoravské vykopávky v Mikulčicích

Soutok Moravy (vlevo) a Dyje (vpravo). Vpředu nejjižnější výspa Moravy, na levém břehu Slovensko, na pravém Rakousko.

Nejjižnější hraniční patník České republiky na Moravě

Přírodní rezervace Ranšpurk

Louky okolo Dyje

Louky okolo Dyje jsou hnízdištěm mnoha druhů ptáků

Zámek a archeologický areál Pohansko

Rekonstrukce pohanské svatyně na Pohansku

Muzeum v Mikulčicích

Mezi Lanžhotem a Mikulčicemi

Autoři:




Nejčtenější

Etnograf, spisovatel, novinář a bývalý velvyslanec ČR v Kolumbii a Ekvádoru...
Islám nás zničí stejně jako kolonizátoři indiány, řekl v Rozstřelu etnograf

Západní civilizace se podle etnografa Mnislava Zeleného Atapany chová k indiánům stejně jako dobyvatelé v 16. století. Nedávná vražda deseti indiánů na...  celý článek

Hrad Sklabiňa. Někdejší sídlo Turčianské župy lehlo popelem až rukama...
Skromné a tiché Slovensko. Cyklovýlet po Turčianské magistrále

Turiec je malebná slovenská kotlina sevřená horami ze všech stran. Velice estetická krajina s pohádkovými přírodními scenériemi a absencí masového moderního...  celý článek

Solná poušť po dešti
Dotknout se nebe. Putování nádhernou Bolívií s bleskem za zády

Druhá půlka mého bolivijského pobytu byla stejně nabitá jako ta první. Vydáváme se na povedený trek do And, poté sestoupíme do Amazonské nížiny a nakonec...  celý článek

Microsoft Image Composite Editor - výběr zobrazení (projekce)
NÁVOD: Jak vyfotit a složit dechberoucí panorama? Zvládne to každý

Široké panoramatické fotografie dokážou na první pohled zaujmout. Lépe zachytí pohled na město nebo krajinu a zprostředkují tak zážitek, který běžná fotka 4:3...  celý článek

Barely ropy zkrátka k Dubaji patří. Snímek byl pořízen 4. srpna 1961.
Před padesáti lety bylo v Dubaji 13 aut. Neznámá fakta o ropné metropoli

Perla pouště. Marnotratná, krásná, fascinující. Ačkoli je Dubaj známá svým oslnivým luxusním životním stylem a světovými rekordy, její kořeny sahají do...  celý článek

Další z rubriky

Gepardí paterčata ve svém výběhu v pražské zoo (26. srpna 2017)
Pátá nejlepší zahrada světa. Pražská zoo boduje v žebříčku TripAdvisor

Zoo Praha se v konkurenci stovek špičkových zoologických zahrad celého světa umístila na pátém místě. Jde o hodnocení globálního cestovatelského portálu...  celý článek

Větrný mlýn v Přemyslovicích
Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky...  celý článek

Pekelné doly
VIDEO: S motorkáři nejsou žerty. Pekelné doly zná každé malé dítě

Největší pískovcové podzemí v Evropě v údolí Svitavky mezi obcemi Velenice a Svitava milují nejen motorkáři, ale také děti a běžní turisté. Jeskyně jsou totiž...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.