Praděd

Praděd | foto: Petr Žižka, iDNES.cz

Na kole na Praděd: vodorovně ani metr

  • 45
Zdolat nejvyšší horu Moravy, Praděd v Jeseníkách, je v každém případě "etapa" vhodná pro trénované cyklisty. Námaha však stojí za to – čekají nás nádherné výhledy na hřebeny hor. V Jeseníkách jsou hlavně dlouhá stoupání a prudké sjezdy, cesty vedou jen nahoru, nebo dolů. Vodorovně ani metr.

Začneme ve známých lázních Karlova Studánka. Je to dobré místo pro start – dá se tady zaparkovat auto, a kdo sem přijíždí na delší dobu, najde zde i ubytování. V místních lázeňských domech je dokonce možné domluvit si masáže či různé koupele. Takže si po dojezdu může každý připadat jako profesionální cyklista, na nějž se v cíli vrhnou maséři.

Karlova Studánka stojí za návštěvu. Dodnes si zachovala původní ráz lázeňského města s léčivou vodou. Ta se dá nabrat v altánku u silnice, jen se člověk musí obrnit trpělivostí, protože někteří lidé napouštějí minerálku do kanystrů a návštěvníci s kelímky pak mají smůlu. „Prý to pak prodávají,“ zlobí se jedna pacientka, která čeká na vodu.

Ještě jednu výhodu pro nadšence cyklistiky Karlova Studánka má – najdete tady informační centrum, kde dostanete letáčky s místními cyklotrasami. My však máme pro dnešek jasno – chceme vyjet na nejvyšší bod Moravy.

V podstatě hned za Karlovou Studánkou se vydáme do kopce směrem k parkovišti Hvězda. Po kilometru odbočíme doprava, k závoře a semaforu. Kdo chce nahoru autem nebo na motorce, musí zde požádat o povolení, za které se platí. Jejich počet je však omezen.

Cyklisté nemusí. Od závory je to až na vrchol Pradědu devět kilometrů. „Devět tisíc a sto metrů,“ říká muž u závory. „Cyklisti to mají přesně změřeno.“

Prvních šest kilometrů až na Ovčárnu vede do kopce. Asfalt je skvělý, do takového kopce se jede dobře. Cesta vede typicky jesenickým lesem. Vpravo pod sebou vidím údolí Bílé Opavy, které stojí za návštěvu, avšak s pohorkami a bez kola. Aut jezdí málo. Občas kolem prosupí stará karosa, která na vrchol vyváží turisty od parkoviště na Hvězdě.

Pravé horské lázně. Karlova Studánka je ospalým lázeňským městečkem, kde se léčí především dýchací cesty.
VÍCE FOTEK Z CYKLOVÝLETU NA PRADĚD -
ZDE

Ovčárna a Praděd

Jestli může být stoupání příjemné, o výšlapu na Praděd to lze říci. Sklon silnice je pravidelný, a když si zvolíte správný převod a najdete „svůj“ rytmus šlapání, jede se dobře. Kdo zná druhý známý moravský vrchol – beskydskou Lysou horu – musí potvrdit, že Praděd, přestože je vyšší, není tak náročný. Po šesti kilometrech přichází první odpočinková část – parkoviště na Ovčárně.

Je tu několik restaurací a stánků. A také odtud vede krátký výlet na Petrovy kameny, k místu známému z pověstí a ze zfilmované knihy Kladivo na čarodějnice. Právě na Petrových kamenech měly ježibaby pořádat své reje. Kdo chce místo navštívit, musí nechat kolo dole. Na Petrovy kameny se smí jen pěšky.

Z Ovčárny je to na Praděd už jen tři kilometry. Cesta dokonce chvíli klesá k odbočce na chatu Barborka. Pak už však zbývá jen stoupání. Mineme odbočku na Švýcárnu a směřujeme k impozantní stavbě vysílače. Jedu pomalu, kochám se výhledy. Vlevo je známý technický unikát v podobě vodorovně zarovnané horní hrany nádrže vodní elektrárny Dlouhé stráně.

A jsem tady - na nejvyšším místě Moravy! Výš už to na Moravě prostě nejde. Vlastně jde – komu nestačí výška 1491 metrů nad mořem, může nastoupit do výtahu a za poplatek vyjet na vyhlídkovou terasu. Ale i z vrcholu hory jsou při dobrém počasí zajímavé výhledy do okolí. I Ovčárna, která leží výše než dvanáct set metrů nad mořem, je odtud pod vámi, a jak se říká, „jako na dlani“.

Stoupání na vrchol Pradědu

Může se hodit

* V Jeseníkách jsou hlavně dlouhá stoupání a prudké sjezdy, neměl by proto nikdo podcenit stav kola. Bez přilby snad už jezdí jen sebevrah.

* Na Praděd se dá vyjet i na silničním kole, kdo hodlá absolvovat celý okruh, musí počítat s horským kolem. Dobré brzdy a fungující přehazovačka jsou podmínkou pro to, aby výlet skončil šťastně.

* Budeme se pohybovat v nadmořské výšce nad tisíc metrů a v horách, kde se rychle mění počasí. Větrovka, vesta nebo návleky na ruce si vezměte s sebou.

* Pokud můžete, jeďte ve všední den. O víkendu to na vrcholu Pradědu vypadá jako na Václavském náměstí.

Na Červenohorské sedlo

Náš výlet však sotva začal. Jsme na střeše Moravy, čeká nás příjemnější část – sjezd. Ten, kdo nechce absolvovat celý okruh, musí zpět stejnou trasou. Je to prudký sešup a kolo se lehce rozjede rychlostí přes 60 kilometrů v hodině. Pozor na to. Především od parkoviště na Ovčárně dolů ke Hvězdě jsou ostré zatáčky.

Náš okruh však pokračuje na Švýcárnu. Odbočku najdeme pár stovek metrů pod vrcholem, kde se dáme doprava. Odtud už se bez horského kola neobejdeme. Po parádním sjezdu po štěrkové cestě jsme za pár minut na Švýcárně, což je další známý bod Jeseníků. Najdete zde horskou chatu, jezírko se pstruhy (nápis žádá: nekrmit) a krásné horské louky.

Následuje nádherný, několikakilometrový sjezd po cestě, kde se hliněný povrch mění ve štěrk a kameny. Jen pro pěší je určena odbočka k rašeliništi na Velkém Jezerníku.

Z Kamzíku vede turistická odbočka po modré, ale my pokračujme dále po cyklotrase. Kousek za odbočkou pro pěší totiž číhají prudké kamenité srázy a jízda na kole by byla nebezpečná. Navíc by pod plášti úpěla místní květena.

Ovčárna

Nechutné stoupání k Jeřábu

Až na Červenohorské sedlo se sjíždí po krásné cestě plné výhledů na okolní vrchy. Komu došlo pití nebo už nechce chroustat další cereální tyčinku, může doplnit zásoby kalorií zde. A je to potřeba, protože v další části trasy nás čeká nenápadné, nicméně táhlé a vyčerpávající stoupání po lesní cestě. To už opět mimo civilizaci, tedy v nitru jesenických lesů. Ani pěších turistů tady mnoho nepotkáte, protože od Červenohorského sedla jich ubývá geometrickou řadou.

Stoupání k Jeřábu je opravdu „nechutné“. Když už to vypadá, že nikdy neskončí, zlomí se cesta k parádnímu sjezdu po asfaltové lesní cestě.

Doporučuji pořádně brzdit. Následují ostré zatáčky plné drobného štěrku a především budeme míjet vodopády, u kterých stojí za to zastavit. Tři a půl kilometru dlouhý sjezd končí u Sedlovidelského kříže, kde se napojíme na silnici do horské osady Vidly.

Do místa startu, tedy do Karlovy Studánky, je to už jen šest kilometrů. Bohužel, musíme zdolat ještě jedno stoupání. Měří „pouhé“ tři kilometry, ale dokáže potrápit. Do Karlovy Studánky však vede stejně dlouhý sjezd. První chalupou v Karlově Studánce je příjemný rodinný penzion U Peterků. Doporučuji dát si tady Pradědovu čokoládu, což je horká čokoláda s rumem. Myslím, že po takovém výkonu si ji každý (dospělý) zaslouží.

Máme za sebou padesátikilometrovou trasu, jednu z nejkrásnějších v Jeseníkách. Vyjeli jsme na nejvyšší horu Moravy a navštívili několik známých jesenických letovisek. Cesta se dá zvládnou za čtyři hodiny, kdo však dává přednost pohodě před „závoděním“, zdolá ji za šest až sedm hodin klidné jízdy.

, pro iDNES.cz