Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na kole mezi stolové hory

  14:10aktualizováno  14:10
Nejbližší stolové hory nevypadají jako z americké reklamy na cigarety. Nebyly by pravděpodobně ani skvělým dějištěm pro western. Zato v nich můžete vidět černé čápy, kmeny stromů vybělené počasím a kameny, které připomínají obrovské houby.

Další příjemné zjištění: ze středu Čech se do národního parku Góry Stolowe v Kladsku autem dá dojet za jediný den. Ideálním výchozím bodem pro jejich návštěvu je Machov, poslední vesnice před česko - polskou hranicí, klidné místo, o němž si možná nechávají zdát ti, kteří chtějí uniknout od ruchu městského života. Na podzim mají chaty zabedněná okna a hlavní událostí nedělního dopoledne je mše, při níž znějí z barokního kostela zpěv a varhany. Do hor otamtud vede modrá značka. Zatímco například v Německu je turistické značení značně nepřehledné a matoucí, v Polsku nemějte obavy. Barevné trasy souhlasí bez výjimek s mapou a jsou vlastně stejné, jako u nás. Jediný rozdíl je v rozcestníkách, vypadají jako dřevěné šipky a některé z nich jsou téměř nečitelné.

Cyklista, který projede za Machovem přes státní hranici, pasovou ani celní kontrolou neprojde. Hranice totiž v těch místech vypadá jako opuštěná dřevěná budka, kovová závora a několik cedulí. Z kopce, který začíná hned za ní, budou mít radost všichni, kteří rádi poslouchají, jak jim tluče srdce a pulsuje krev ve spáncích. Měří asi dva kilometry a dá se jet pohodlně i na silničním kole, cesta lesem je vyasfaltovaná. Dovede vás do vesničky Karlow, která leží pod nejvyšší horou Gór Stolowych, Hejšovinou. Měří 919 metrů a je to největší pískovcová hora v Polsku. Hejšovina (polsky Szczeliniec Wielki) je masiv, který vás o své příbuznosti s dramatickými siluetami amerických stolových hor nenechá vůbec pochybovat. Je to opravdu plochá tabule, kterou ohraničují strmé skalní stěny. Obvykle v nich visí horolezci, kteří vypadají z dálky jako malí barevní brouci. Ti ale vědí jen málo o rozlehlosti a kráse okolních lesů. Roste v nich kapradí vyšší než dospělý člověk a stromy, které jsou od kořenů po korunu porostlé choroši, které připomínají malé a velké talíře.

Historie parku:
Národní park Góry Stolowe byl zřízen rozhodnutím Rady ministrů Polské republiky v roce 1993 na ploše 63 čtverečních kilometrů. Administrativně spadá pod valbiřské vojvodství. Charakteristický tvar nejvyšších vrcholů připomínajících stůl byl motivem k polskému pojmenování hor. Vznikly sedimentací na dně mělkého křídového moře v období před asi sto padesáti až sto sedmdesáti miliony let. Skládají se z různě tvrdých vodorovných vrstev horniny, takže zvětrávání a tepelné změny daly vzniknout skálám, které mají zvláštní tvary, skalním útesům, hřibům a štěrbinám. Podobná unikátní geologická stavba s bohatstvím skalních forem není na Zemi častá. Mimo střední Evropu se objevuje ještě například v Africe nebo v Kanadě. Ve Stolových horách je hlavním důvodem pro zákonnou ochranu území.

Karlow má přes léto charakter malého turistického střediska a typickými návštěvníky je polská rodina, která si v neděli vyrazí na výlet do přírody. Když ale prázdniny skončí, je tam klid. Stánky, kde se prodávají upomínkové předměty; hlavně obroušené polodrahokamy, korálky a dřevěné fafjky, jsou ještě otevřené, nemají ale velké tržby. "Teď tady není problém sehnat ubytování. Většina lidí tu chce bydlet přes léto. Není třeba ani telefonovat," říká prodavačka v potravinách v centru městečka, kam lidé rádi chodí pro velké sladké croissanty z listového těsta a pro pohledy. Na zápraží malé kavárny, kterou zapadalo žluté listí, stojí ramenatý kluk oblečený do severského svetru. Je to majitel podniku, zrovna nemá co dělat, a tak nastavuje tvář záři odpoledního sluníčka. Později odpoledne sedí s kamarády pod stromy, povídají si a popíjejí.

Hory ale nejsou prázdné. Na mnoha místech lze potkat Poláky, kteří přijeli z okolí autem a teď piknikují na dřevěných stolcích a lavičkách nebo se jen tak procházejí po lese. Čechů je překvapivě málo. Rodiny s dětmi láká nenáročný výlet na Hejšovinu: zaparkují v Karlově a vystoupí po kamenných schodech až na vrchol, kde je chata s občerstvením a několik vyhlídek. Z té hlavní jsou vidět v mlžném oparu obrysy hřbetů Krkonoš a Broumovsko. Malá blonďatá holčička hází polské kovové mince do žlutého dalekohledu. "Tak co vidíš," ptá se jí polsky tatínek. "Nic, jen mlhu," otáčí hlavu dítě a míří dalekohledem někam nad obzor. Čtyři zloté stojí vstup do skalního bludiště a na další vyhlídky. V bludišti se zabloudit sice nedá, všude vedou dřevěné chodníčky, můžete si ale zase zaviklat s šestnáctitunovým viklanem, kamenem, který má tvar lodi a je nestabilní. Cyklista, který se chce podívat na vrchol stolové hory Hejšovina, nemá šanci vzít tam svoje kolo s sebou. Musí ho buďto nechat zamčené bez dohledu pod stezkou nahoru nebo přesvědčit jednoho z kamarádů, aby u kol počkal. Cesta nahoru a dolů pěšky trvá méně než půl hodiny.

Pověst o soše Sibylly, jak jí zachytila Božena Němcová v Babičce:
...Babička, ukazujíc přes Hejšovinu, říkala dětem: "Tam znám každou stezku, tam v těch horách leží Kladsko, kde se vaše matka narodila, tam jsou Vambeřice a Varta, tam v těch krajinách jsem strávila několik šťastných let." Zamyslila se, ale Barunka ji vytrhla otázkou: "Tam ve Vartě sedí ta Sibylla na mramorovém koni, viďte?" "Povídá se, že u Varty na jednom vrchu. Sedí prý na mramorovém koni, sama též z mramoru vytesána, a drží ruku zdviženou k nebesům. Až se celá do země propadne, že nebude vidět ani konce prstů, pak se její proroctví vyplní. Můj otec vyprávěl, že jí viděl a to že byl již kůň po prsa v zemi," odpověděla babička....

Z Karlowa pod Hejšovinou vede další asfaltová cesta do oblasti skalních hřibů. Ačkoli turistický průvodce mluví o "pohádkové krajině obrovských skalních hřibů", pravdou je, že tyto útvary rozeseté po lese a po loukách působí spíše legračně. Nepotkáváte je totiž jen v místech, kde jsou nakreslené na mapě, ale úplně všude. Jedete rychlý sjezd po kořenech a kamenech, máte plné ruce práce s řízením kola a najednou  málem nabouráte do malé skály, která vypadá jako kdyby ji někdo vymodeloval. A kousek výš v lese stojí další, větší, porostlá tmavě zeleným mechem. Všichni jim říkají hřiby, ale vypadají spíš jako hlízy houby hadovky, některé zase jako bedly. A další nepřipomínají vůbec nic, co jste kdy viděli a marně vymýšlíte, jak byste skálu pojmenovali.

Další tipy na výlety v Górach Stolowych a okolí:
- broumovské stěny: skalní  město, které se svou geologickou stavbou i morfologií podobá skalám v Górách Stolowych
- Broumov: dominantou širokého okolí je benediktinský klášter, který byl založen už v polovině 13.století, nyní je v něm mimo jiné muzeum Broumovska.
- Vambeřice (Wambierzyce): poutní místo s kostelem Navštívení Panny Marie, který ukrývá podle pověsti zázračnou sošku Panny Marie Vambeřické
- Bludné skály (Bledne skaly): skalní město podobné tomu na vrcholu Hejšoviny, dá se ale navštívit na kole

Doporučené vybavení:
rukavice, oblečení pro nenadálé změny počasí. Výlet do Gór stolowych není náročný, zvládnou ho i rodiče s většími dětmi. Napříč národním parkem se dá projet i na silničním kole, horské není podmínkou. Ti, kteří budou jezdit po turistických cestách, potřebují přilbu.

Může se hodit (nouzová volání v Polsku):
999 - záchranka
998 - hasiči
997 - policie

Orientaní přehled cen:
Chata na vrcholu Hejšoviny: káva 3 zloté, horká čokoláda 3 zloté, gulášová polévka 3 zloté, bramborák s cibulí a se šunkou 4 zloté, půllitrová limonáda 5 zlotých,
Smíšené zboží v Karlově: pohledy za 1 zlotý, známka do České republiky stojí méně než jeden zlotý


Skály na vrcholu Hejšoviny.

Mamut - dominanta Stolových hor.

Kachní rodina, skály na Hejšovině.

Autor:




Nejčtenější

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Provoz na nejkratším letišti Evropy

Na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora Korfu...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Další z rubriky

Celý svět i Peruánci tradičně spojují "objevení" skalního města Machu Picchu se...
Panika mezi cestovateli: Povolení na Machu Picchu budou do Vánoc pryč

Pokud plánujete cestu na Machu Picchu cestou Inků, zarezervujte si ihned povolení. Letos se totiž vydávají o tři měsíce dřív než obvykle a předpokládá se, že...  celý článek

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Baťůžkář v Maroku
Z fabriky do světa. Šampón a lunchmeat jsem hned zahodil, říká cestovatel

Jsou to dva roky, co tehdy jednadvacetiletý Vojtěch Kadera z Touškova na Plzeňsku seděl v kuřárně pro zaměstnance firmy, kde pracoval, a koukal přes plot. „Tam...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.