Nová naučná stezka mezi Modravou a Filipovou Hutí vede z velké části po levém

Nová naučná stezka mezi Modravou a Filipovou Hutí vede z velké části po levém břehu Filipohuťského potoka. Trasa je osazena informačními tabulemi. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Na kole k pramenům Vltavy: za velikonočním ležákem na Modravu

  • 3
Na Velikonoce jsme se vydali přes šumavské vyhlídky k prameni národní řeky Vltavy. Proč zrovna sem, se dozvíte až na konci výletu... Cyklotoulky ve zdejší krajině nejsou překvapivě nijak náročné, protože se budeme pohybovat na jakési šumavské náhorní plošině, takže cestu zvládnou i začátečníci nebo děti.

Modrava je výjimečně kouzelné místo, vždyť jedno ze svých sídel si tu nechal postavit i Zdeněk Bakala. Kromě tak trochu utajeného miliardářova domu je lákadlem půvabné šumavské vísky třeba Dřevák alias pozoruhodné muzeum řemesel a dřeva, kde se mimo jiné dozvíte, jak lze dřevem štípat kámen.

Dřevo je vůbec podivuhodný materiál a zvláště to modravské je přímo zázračné. Vždyť je od nepaměti vyhledávané pro své nevšední vlastnosti třeba k výrobě hudebních nástrojů, tak návštěvu zdejší expozice rozhodně nevynechejte. Navíc ve Dřeváku – na rozdíl od Bakalovy vily - můžete i přenocovat.

Za světem lesních samot

Z Modravy se vydáme podél Modravského potoka a mírným stoupáním pokračujeme po asfalto-šotolinové cestě skrze zůstatky kůrovcové kalamity a vznikajícím novým lesem. Je to vskutku zvláštní pohled, který vyvolává emoce, ale skutečně to vypadá, že si nový les statečně razí cestu ke světlým zítřkům. Inu Šumava jako podle Váchala, umírající a romantická.

Asi po třech kilometrech se dostáváme na křižovatku, kde pokračujeme vpravo směrem na tři kilometry vzdálené rozcestí Na Ztraceném. Odtud je to jen kousek na Březník, tedy místo, kam Karel Klostermann situoval svoji patrně nejznámější knihu Ze světa lesních samot, to sem ovšem ještě přes močály a prales žádná cesta nevedla. V hájovně je kromě stálé expozice i stylová restaurace pod patronací NP Šumava, takže nic nebrání tomu, abyste zde strávili příjemný čas a nechali se pohltit atmosférou Kvildských plání.

Březník - místo, kam Karel Klostermann situoval svoji patrně nejznámější knihu Ze světa lesních samot

Nacházíte se na Zlaté stezce, která ve středověku spojovala Čechy s Pasovem, a nedaleký přechod Modrý sloup je jakýmsi mementem sporu mezi dvěma tábory s výrazně rozdílnými názory na ochranu zdejší přírody. Vyhlídka na vrchol Luzný ovšem uchvátí každého, naprosto netypická hora je z estetického hlediska dokonalá.

Alpská vyhlídka

Z Březníku se vracíme zpět na rozcestí Na Ztraceném, odkud se vydáváme směrem na Ptačí nádrž a stoupáme na další báječnou vyhlídku - Černou horu. Budete-li mít štěstí na počasí, uvidíte odtud dobře i rakouské Severní vápencové Alpy a jejich druhý nejvyšší bod Dachstein. Není to zcela neobvyklé a jaro je k tomuto pozorování jako stvořené.

Následuje strmý sjezd a vy si dejte pozor na změnu povrchu, asfalt střídá nepoměrně nebezpečnější šotolina. Pod kopcem narazíme na rozcestí, kde musíme odbočit vlevo. Cesta na opačnou stranu by nás odvedla na Bučinu a Knížecí Pláně. Na prameny Vltavy je to nyní již jen několik set metrů.

Z Černé hory lze při dobré viditelnosti pozorovat i Alpy

Vrchol Luzný - z estetického hlediska naprosto dokonalá hora

Co se skrývá u pramene Vltavy?

Na místě, kde jedním ze svých pramenů vzniká naše národní řeka, stávala na počátku minulého století jedna turistická chata Klubu českých turistů s kapacitou úctyhodných 40 – 50 lůžek. Standard ubytování zcela jistě nenabízel sociální zařízení na pokojích, což ovšem nebránilo tomu, aby v roce 1942 byla chata upravena k internaci sovětských válečných zajatců.

Shrnutí trasy

Délka trasy:  30 km
Čas jízdy:  4 hodiny
Nastoupáno:  560 m
Náročnost:  3-4 
Tip na ubytování: Pivovar Modrava, Zlatá stezka (Modrava), Penzion Korýtko (Filipova Huť)
Stravování: Pivovar Modrava, Penzion Korýtko
Doporučené kolo: horské, trekingové
Cesty: asfalt, šotolina

Celý objekt byl přestavěn a obehnán dvěma tří až čtyřmetrovými ploty a existence tohoto tábora byla z doposud neznámých příčin přísně tajena. Jedním z mála důkazů je útěk dvou ruských zajatců, kteří byli ovšem zastřeleni a jejich těla jsou pochována na Kvildě. Záhada s táborem není odhalena dodnes, jen se v náznacích hovoří o tajemných podzemních továrnách a tajných dokumentech třetí říše týkajících se jaderného a raketového výzkumu ukrytých ve zdejších štolách.

Samotný pramen Vltavy je přístupný po povalovém chodníku a studánku plná mincí zdobí socha řezbáře. Místo to je vskutku čarovné, není divu, že inspirovalo i Bedřicha Smetanu k sepsání symfonické básně. Takové ambice ovšem nemáme, a tak usedáme do sedel a dlouhým sjezdem míříme na Kvildu.

Výhled na Roklany z Filipovy Huti

Cyklotoulky

Článek vznikl ve spolupráci s autory pořadu Cyklotoulky, který můžete sledovat: v sobotní dopolední premiéře na ČT SPORT a na www.i-cyklotoulky.cz

Šumavská Kvilda proslula, a dá se říci, že i celosvětově – jako obec několika českých nej, tak namátkou: je zde nejvyšší vánoční strom, pramení zde nejdelší česká řeka (jaká asi?), je to nejvýše položená obec i nejstudenější místo v republice. Protože ale čas pokročil, my jen projíždíme a stejně to uděláme v další typické šumavské vsi, Filipově Huti.

Nádherná roztroušená stavení, již zelené louky a na obzoru druhá nejvyšší hora Šumavy spolu se svým mladším bratrem: Malý a Velký Roklan. Sjezd do Modravy je již relativně krátký a my se opět ocitáme na Modravě.

Přímo v obci Modrava vyrostl nový pivovar, takže oslavit svátky jara se zde přímo nabízí. Připravené je speciální velikonoční menu: jehněčí kolínka, burgery a samozřejmě i tradiční nádivka. A dost možná bude i nefalšovaný velikonoční ležák Lyer uvařený podle původní receptury...