První písemná zmínka se dochovala z roku 1239. V roce 1620 bylo tehdejší Poříčí vypáleno císařským vojskem a od té doby se proto nazývá Spálené Poříčí. Na místě původní tvrze byl v roce 1617 postaven zámek, který stojí v čele náměstí. Zde také nalezneme kostel svatého Mikuláše z konce čtrnáctého století, který byl později stavebně upravován v sedmnáctém a devatenáctém století. Na náměstí si lze rovněž prohlédnout budovu děkanství s pamětními deskami České čtenářské společnosti. Nedaleko od centra je židovský hřbitov. Celý popsaný komplex byl vyhlášen městskou památkovou zónou.
Ze Spáleného Poříčí se vydáme po silnici vstříc prvním kilometrům, které nejprve povedou po asfaltové cestě, která patří do systému cykloturistických tras s číslem 2039. Z náměstí se budeme mírným stoupáním přibližovat k vesnici Těňovice, kde se na křižovatce pod farou stočíme doprava a sjedeme k potoku Bojovka a po zdolání mírného kopce přijedeme do Hořehled. Na křižovatce odbočíme znovu prudce doprava a prudkým klesáním přijedeme na náves, kde se napojuje zelená turistická značka, která přichází ze Spáleného Poříčí.
Zde se také ocitáme na hranici přírodního parku Brdy, do kterého se následně vydáme. Po projetí Hořehledy se ocitneme v rozlehlém lese a čeká nás táhlé stoupání až k vesnici Planiny. Vpravo od trasy lze spatřit kopec Kokšín, který tvoří přírodní rezervaci a na jehož vrcholu je možné spatřit valy patrně pravěkého hradiště. Vyjedeme z lesa a před námi se objeví vesnička Planiny, kterou projedeme a opět se ponoříme do rozlehlých lesů přírodního parku.
Na kraji lesa prudce stočíme doleva a zamíříme k vysoko položené obci Míšov. Již v těchto pasážích se budeme pohybovat v nadmořské výšce okolo 630 metrů. Zhruba tak po 1500 metrech přejedeme silničku a překřížíme žlutou značku, která vede z Mirošova a pokračuje k vrcholu kopce Třemšín.
V tomto místě je možnost volby a tím i zkrácení celé trasy. Pokud bychom odbočili doprava a pokračovali dále po zmíněné žluté značce, dojeli bychom po necelých třech kilometrech k vrcholu kopce Nad Maráskem, ke kterému nás dovede i zelená značka, po které již nějakou dobu jedeme. To ale navíc navštívíme roztroušenou horskou vesničkou Míšov s lidovou architekturou. Na zelené značce leží i přírodní památka Míšovské buky, chránící zbytek starého bukového porostu s jedlí.
Odtud je již nedaleko k nejvyššímu bodu trasy. Na západním svahu se nachází kamenné moře. V této lokalitě je také hustý systém lesních cest, a proto je důležité se držet stanovené trasy, v opačném případě můžeme poněkud bloudit. Pod vrcholem kopce kříží žlutá značka asfaltku, na kterou odbočíme směrem doprava a jen velice těsně mineme druhou přírodní re zervaci Chynínské buky, která je svou rozlohou podstatně větší než Míšovské buky. V těsném sousedství ležící Fajmanova skála má zcela jiný charakter. Zde zvětráváním žulových skal vzniklo rozsáhlé kamenné moře, na němž rostou pokřivené staleté borovice.
Napříč Chynínským polesím dojedeme do vesnice Chynín. Protože máme v nohách náročné kilometry můžeme pro návrat zpět do Spáleného Poříčí volit variantu vedoucí po silnici přes Nové Mitrovice, ze kterých budeme po zdolání prvního stoupání za vesnicí již jen sjíždět do cíle. Z Chynína se lze i vrátit po červené značce, která vede také přes Nové Mitrovice, ale potom odbočuje a pokračuje okolo kopce Korálka do Nechánic a Struhařů, kde se od značky odkloníme a po silnici dojedeme do Spáleného Poříčí.
DÉLKA TRASY JE 30 KILOMETRŮ A DOBA JÍZDY ČINÍ ZHRUBA TŘI HODINY
 |
