Na horském kole podél Zábrdky

  16:27aktualizováno  16:27
Chcete si v hustě obydlených Čechách protkaných hustou pavučinou turistických značek někdy připadat trochu ztraceně? Nudí Vás vyznačené cyklostezky? Pak zahoďte turistické průvodce, vlastivědné příručky a fotografické publikace, na řídítka připevněte mapu a vydejte se do údolí potoka Zábrdka ztraceného v kopcích mezi severočeským Českým Dubem a středočeským Mnichovým Hradištěm.

Od nádraží v Mnichově Hradišti se vydáme po silnici přes Jizeru do Kláštera Hradiště. Nad námi se vypíná starodávný klášter, dnes vyhlášený pivovar.

Po cestě míjíme několik křížků. Některé patří mladým řidičům, kteří nezvládli svá auta, jiné upomínají na mrtvé vojáky z Prusko-rakouské války. Poblíž Kláštera totiž proběhla v podstatě zbytečná, ale o to urputnější přestřelka, ve které zahynulo několik desítek vojáků. Paradoxní na ní bylo to, že se zde nestřetly hlavní voje armád, aby bojovaly o území, ba ani zásobovací konvoje, které by se navzájem obíraly o proviant, ale dva hlídkové oddíly, které na sebe narazily jen náhodou.

Klášter Hradiště opustíme proti směru Zábrdky po silničce směrem na Bukovinu a Borovici. Tam končí království aut a začíná pravá cyklistika. Na křižovatkách sledujeme cedule Penzion Relaxas a noříme se rozbitou asfaltkou do bývalého sovětského vojenského prostoru. Míjíme penzion, dětský tábor z bývalých kasáren a stoupáme do Jablonce. V bývalé výstavní obci dnes po sovětském odchodu bydlí jen jedna rodina. Občas je u ní možné koupit limonádu a sušenky.

Silnice se jakoby mávnutím kouzelného proutku mění na hladkou asfaltku a dovádí nás skrz otevřená vrata přímo do středu obrovské obory nazvané po zdejší bývalé největší obci Židlov. Na vrcholu stoupání je křižovatka, odkud jsou na obzoru ve třech světových stranách vidět kupy Ještědu s vysílačem, Ralska se zříceninou a Bezdězu s hradem.

My se dáme doprava a po zřídka značené cykloturistické trase projedeme několik obcí, po kterých zbylo jen pár zpřeházených balvanů, sklepy a vzrostlé lípy. České obyvatele odsud totiž vyhnali před válkou Němci, po válce naopak Němce Češi a nakonec všechno koncem šedesátých let zlikvidovala Sovětská armáda. Jedeme totiž po jediné letecké střelnici v Česku, kde se střílelo ostrými náboji z velkorážných zbraní.

Vyplatí se zastavit hlavně v bývalých Palohlavech na křižovatce značené dřevěnou cedulí na stromě s nápisem Dědkův odpočinek. Doprava totiž vede neznatelná lesní cesta, která nás po pár desítkách metrů přivede ke staré lipové aleji. Někdo neznámý na stromy umístil své obrázky Křížové cesty. Alej sice stojí, Křížová cesta v ní, ale kostel nikde. Na kopci po něm zbyla jen jáma. V trávě se dá najít pár povalených pomníků ze zplundrovaného hřbitova, které měly to štěstí, že jejich nápisy byly vytesané přímo do kamene. Kde byla byť jen jediná kovová součást, bronzová deska nebo litinová ozdoba, to přišlo vniveč.

Obraz je to ještě bezútěšnější, než například na šumavských Knížecích Pláních nebo v Novém Hroznatově u Chebu. Tam se bývalí obyvatelé věnují památce svých mrtvých a zbytky hřbitovů dali pietně dohromady. V Palohlavech vládne jen pusto a zmar.

Dosti ovšem trudných myšlenek, nasedáme znovu na kolo a stále po silnici opouštíme oboru. Hned za vraty se dáváme doleva a na příští křižovatce doprava. Konečně se svezeme a serpentinami míříme do bývalé vesnice Holíčky. Poznáme ji snadno podle vytesaných skalních místností, které zbyly po domech. Po dalších pár kilometrech dorazíme do Osečné s několika hospodami.

Doporučuji ovšem ještě pár kilometrů s obědem posečkat. Po hladké silnici doprava směrem na Hlavici a Cetenov sjedeme do Zábrdí. Tady někde v bažinách po levé straně silnice pod Zábrdským vrchem se rodí Zábrdka, kvůli které podnikáme tuto túru. Přes Dolánky dojede do osady Těšnov, která reprezentuje jeden jediný dům. Je to hospoda Na Pince s historií i atmosférou zájezdní hospody. Otevřeno tu mají od čtvrtka do neděle každé odpoledne.

Po jídle a pití zamíříme po asfaltce za hospodu, mineme dvě usedlosti, a dorazíme k velké bílé elektrorozvodně. Za ní odbočuje doleva polní cesta, míjíme velkou vodárnu a za opuštěnými garážemi vytesanými do skály uhýbáme přes most doleva.

Tady jsou horská kola ve svém živlu. Mokré louky, hluboká hlína, bahno, brody a úzké lesní cestičky nás vedou přes několik tábořišť, kde stávají indiánská teepee libereckých skautů. Cestou míjíme jen dva mlýny v Zourově a Pytlíkově. Důležité je držet se stále co nejblíže Zábrdky, protože všechny odbočky končí vysoko ve svazích nad potokem.

Z Pytlíkovským mlýnem následuje krátký, ale prudký kopec, a lesní stezka se pomalu mění na lesáckou cestu a u chatového tábora Seba na silnici. Teď už stačí jen dojet do Borovice a po známé cestě se vrátit do Mnichova Hradiště.

Může se hodit

Popsaný výlet je pro zdatné cykloturisty na celý den, a měří nějakých 70 - 80 km podle zvolené varianty, zkratek a odboček. Dá se zkrátit tím, že autem dojedeme do Mukařova a teprve u místního obchodu nasedneme na kola.

Další možnost zkrácení celého okruhu se nabízí na křižovatce v bývalé obci Olšina, odkud lze sjet doprava dolů skrz bývalou obec Křída rovnou k hospodě Na Pince. Takto zkrácený okruh lze lehce sportovním tempem objet za odpoledne.
Kdo jede v létě nebo na podzim, měl by se dobře dívat okolo sebe. Mezi ruinami samot nebo i vesnic občas přežívají zbytky ovocných sadů. Lze si tedy cestou natrhat trochu zplanělých třešní, jablek nebo setřást pár ořechů.

Jaké kolo: Ač dvě třetiny trasy vedou po silničkách, je nejlepší horské kolo. Terénní úsek totiž trekking zvládne jen stěží.

Mapa: nejlepší mapa, která pokrývá celou trasu, je Máchův kraj od nakladatelství Kartografie

Co s sebou: dvě lahve s pitím (prameny vody možná nenajdete), přilba (hlavně proti nízkým větvím), brýle (proti hmyzu), rukavice (řídítka budete muset držet hodně pevně), dlouhé kalhoty (na cestě jsou kopřivy a vysoká tráva), pevné boty (občas je potřeba šlápnout do bahna)

Ubytování: hotely, penziony a priváty v Mnichově Hradišti a Klášteře Hradišti, kemp v Dolní Bukovině nebo chatkové osady v Borovici

Jídlo a pití: obchody a hospody v Mnichově Hradišti, Klášteře Hradišti, Dolní Bukovině a  Mukařově, hospody v Osečné a Těšnově, občerstvení v Jablonci

Prameny vody: po levé straně silnice Mukařov – Jablonec asi 1 km nad lesním rybníčkem (vede k němu prošlapaná stezka), v Jablonci za jedinou bytovkou, pod Novým Mlýnem Zourov za tábořištěm s trojhrannou pozorovatelnou (vysoko ve stráni je viditelná kaplička), studánka u Pytlíkovského mlýna (pár od mostu proti proudu potoka)    

 

 

Chalupa nad obcí Borovice

Cesta mnohdy vede v hlubokém lese

Tábor u Nového Mlýna Zourov

Vodotrysk v lese u Zourova

Autoři: ,


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...



Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Trendy nejlepších restaurací světa. Co objevili čeští kuchaři na cestách?

Kachní prsa s kachními játry foie gras v La Verandě – inspirace ze Singapuru

Návštěva nejlepších restaurací světa je zážitek, na který se nezapomíná. Co všechno v nich hosty čeká, prozradí...

Další z rubriky

Na kole až na samý Východ. Pět dnů na pomezí Polska a Slovenska

Pohoří Gorce již dýchá dalekým východem. Pohled na vrchol Turbacz a...

Pět dní karpatských sedel, pět dní bukolických scenérií. Taky přes pět tisíc metrů převýšení. Čísla 5 jako bychom se...

Tady je naštěstí ještě prázdno. Z moravské Vídně na neobjevenou Oslavu

Barokní most přes Oslavu a zámek v Náměšti

Pod vesničkou Vídeň na Českomoravské vrchovině začíná hluboké a přitažlivé údolí řeky Oslavy, podél níž vedou pohodlné...

Jak zahlédnout srdce Vysočiny. Výlet za nejhezčími výhledy Žďárských vrchů

Východ slunce na Drátníku

Českomoravská vrchovina představuje nádherné a rozsáhlé území v srdci naší země. Pomyslnou střechou Vysočiny je oblast...



Najdete na iDNES.cz