Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Grossglockneru vrcholí lyžařská sezona

  16:58aktualizováno  16:58
Nejvyšší hora Východních Alp a tedy i Rakouska nebo chcete-li Rakouska-Uherska je právě v obležení návštěvníků. Na 3798 metrů vysoký vrchol totiž právě každý den vystupují desítky až stovky lidí cestami po ledovcích z jižní a východní strany. Všichni jedou na lyžích skialpinistického typu a jsou vybaveni základním horolezeckým vybavením, protože žádná z tras není úplně lehká a bez nebezpečí. Výjimkou mezi turisty jsou jen Češi, protože mnohdy stoupají na Velkého Zvoníka jen pěšky. Zřejmě proto, že na běžkách by se nikam nedostali, a na skialpinismus nejsou zvyklí.

Nejoblíbenější jarní výstup se jmenuje Stará Kalská cesta (Alte Kalsser Weg) a vede od  placeného parkoviště hotelu Lucknerhaus (1900 m n.m.) nad obcí Kals přes chaty Studlhutte (2800 m) a Erzherzog-Johann-Hutte (3450 m). Zdatní lyžaři ji mohou zvládnout za jeden den, ale většina dává přednost přespání na Studlhutte. Ubytování zde stojí dvě stě šilinků.

Stará Kalská cesta vede nejprve hlubokým morénovým údolím Kodnitz, kde mohou za teplých odpolední hrozit sesuvy sněhu zpod skalních masivů. Nad chatou se charakter výstupu radikálně mění a přes plochý ledovec se lyžaři dostávají pod obrovský sněhový svah. Jím kličkují v serpentinách až na plochý hřbet zvaný Adlersruhe (Adlerův odpočinek). Serpentiny překonávají více než pět set výškových metrů v jednom zátahu.

Z Adlersruhe je už Glockner vidět zblízka. Připojují se zde další lyžaři z Heiligenblutu, a tak se prudkým svahem nad ním sune k závěrečnému skalnímu hřebeni pestrobarevný had desítek lidí. Pod hřebenem všichni lyže sundávají a zapíchávají je do sněhu v místě zvaném skidepot. Na nohy musí mačky, do rukou cepín a na tělo horolezecký úvazek. Horští vůdci své klienty jistí pomocí lana o železné tyče zabetonované do skal, ostatní jak uznají za vhodné vzhledem ke svému lezeckému umění a někdy i strachu.

Nejobávanějším místem místem je úzká štrbina mezi Malým a Velkým Glocknerem. Vede v ní sice železné lano, ale v nejnižším místě je potřeba udělat čtyři kroky nad prázdnem bez zajištění. Zde je neradno upadnout - převěj široká právě na jednu botu spadá na obě strany téměř kolmými srázy do hlubokých ledovatých roklí.  
Po tomto zážitku je už posledních sto metrů skoro legrace, i když se leze v mačkách po skalních plotnách.

Vršek Grossglockneru s velikým křížem je plný lidí, a tak je možné se jen vyfotografovat, podívat se s trochu po Alpách od Dachsteinu po Triglav a rychle se vrátit stejnou cestou k lyžařskému depu. Prudký sjezd vyžaduje soustředění, krátké obloučky a umění jezdit v hlubokém mokrém sněhu. Na ledovci se zatím neobjevily trhliny, a tak je možné ho sjet bez jištění. Jen co se však otevřou, okamžitě je potřeba navázat se na lano a svázaní sjíždět opatrně dolů. Kdyby se první lyžař propadl, ten druhý je jeho jediná naděje na přežití.

Pod chatou Studlhutte je už sjezd snadný, jen je potřeba dávat pozor na unavené nohy, aby si nejely, kam chtějí ony, a ne lyžař.  Po dojezdu k Lucknerhausu si každý může říci, že překonal dva kilometry převýšení nahoru i dolů, a jen s úctou zavzpomínat na místní vůdce Ranggetinera a Hutera, kteří Starou Kalskou cestou prošli první. Bylo to před půl druhým stoletím.

Telefonní číslo místní horské služby: 140

Horští vůdci:
Heiligenblut 04824/2700
Kals 04876/263

Doporučená výbava podle tamních horských vůdců:
Batoh 40-50 l, zimní oblečení, čelová lampa, bivakovací pytel, lékárnička, sluneční brýle, krém na opalování (faktor 20-30), skialpinistické lyže, přeskové boty, mapa 1:25 000, sedací a hrudní úvaz, horolezecké lano 50 m, 5 smyček (1,5-2,5 m), 7 karabin, mačky, 2 ledovcové skoby, cepín.

Znalosti a dovednosti podle horských vůdců:
Jistá chůze v mačkách, práce s lanem, umění vyprošťovat z trhlin, technika jištění, orientace podle mapy, kondice na osm hodin chůze.

 

Autor:



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Marx, kachničky a hrníčky. Suvenýry kritika kapitalismu jsou skvělý byznys

Nejslavnější kritik kapitalismu Karl Marx je v rodném Trevíru předmětem velmi...

Nejslavnější kritik kapitalismu Karl Marx je v rodném Trevíru předmětem velmi dobrého byznysu. Suvenýry s jeho...

Je třeba zabít Hitlera. Výlet do Vlčího doupěte, kde se měl změnit svět

Hitlerův bunkr měl šest metrů silné zdi a osm metrů silný strop.

Věčný stín, vlhko a miliony komárů. Tak působí na první pohled rozlehlý listnatý les, v jehož středu se nacházejí...

Začínají Bratislavské městské dny 2018, nabídnou videomapping i ostrov Sihoť

Bratislavský hrad je po právu hlavní dominantou.

Oblíbené Bratislavské městské dny, které každoročně přilákají do ulic hlavního města Slovenska tisíce lidí, se konají...

Najdete na iDNES.cz