Prodíráme se několika kamenitými poli, na okraji strmého strázu po cestě, která se změnila spíše na změť plochých kamenů s velkými mezerami a viklavými balvany. Jeden chybný krok, a můžete se zřítit dolů. Lidí výrazně ubylo, tuto trasu už turisté většinou neabsolvují.
Na střeše Nízkých Tater
Ale už jsme konečně na střeše celých Nízkých Tater. Z Ďumbieru, jehož vrchol připomíná mohutný vysokohorský štít se strmými stěnami, pilíři a žlaby spadajícími ostře dolů, je rozsáhlý kruhový rozhled na téměř všechny pohoří středního a severního Slovenska.
Můžete se také podepsat do vrcholové knihy. Zápisy v ní neomylně dotvrzují, že se vskutku jedná o česko-slovenské hory. Strohý kříž a mohyla na památku dvou zahynuvších, to je vše. Nic jiného na vrcholu masívu, v jehož úbočích se v minulosti intenzivně dolovaly železné rudy a zlato, nenajdete.
Nocleh na Štefánikově chatě
Sestupujeme zpět na sedlo a odtud pak míříme dále po červené podél úbočí k našemu dnešnímu noclehu - Chatě generála M.R. Štefánika ( 1740 m n.m.)
|
První díl "Hřebenové túry v Nízkých Tatrách - vzhůru na Chopok" - si přečtěte ZDE. |
Jak se dozvídáme od brigádnice Petry, která si zde přivydělává už několikáté léto, budova byla postavena ve 20. letech minulého století na počest tohoto slovenského národního hrdiny. Dřevěná chata je položena na krásném zeleném návrší nad strmým svahem.
Za přenocování v pokojích s palandami pro 8 lidí unavený cestovatel zaplatí velmi příznivou cenu 200 korun a to dokonce včetně snídaně, kterou si může vybrat ze 6 možností (od míchaných vajíček po krupičnou kaši).
Milá obsluha vám nabídne výběr z několika jídel a pití (skvělé špagety se slaninou za 67 Sk, párek - 40 Sk, guláš za 70 Sk, smažený sýr s hranolkami za 90 Sk, pivo za 35 Sk, čaj za 15 Sk), které si můžete vychutnat ve stylové jídelně - dřevem vybavené slovenské "izbě", nebo na venkovní terase nabízející nádherný výhled na zalesněné údolí.
"Obsluha chaty musí všechny potraviny a jiné potřebné věci nosit sama na zádech z údolí, což znamená jednu a půl hodiny do prudkého kopce s převýšením 600 metrů," vysvětluje Petra, které je zde ale evidentně spokojená. Chata nabízí základní luxus- WC, sprchy s teplou vodou, elektřinu, umyvadla na pokojích. Milou obsluhu a čarukrásný výhled lze pak považovat za vítaný bonus.
Není se co divit, že chata je vyhledávaným cílem všech turistů mířících jak na Chopok, tak opačným směrem po hřebenu do východní části Nízkých Tater na Kráĺovu hoĺu. Jak nám potvrdila Petra, při kapacitě 48 lůžek "je chata většinou zcela obsazená, v zimě bývají plné především víkendy".
|
Ač je to k nevíře, i v těchto extrémních podmínkách zuřily za druhé světové války prudké boje. Štáb partyzánského vojska během Slovenského národního povstání sídlil v nedaleké Dolině Krčahovo, kde můžete navštívit nově zrekonstruované partyzánské bunkry a zemljanky. |
Sestup do Demänovské doliny
Pohodlně strávená noc nás správně naladila na nový den, v němž jsme už měli sestoupit z hřebenu do údolí a dostat se na dohled Liptovskému Mikuláši. Vracíme se kousek zpět po červené na sedlo pod Ďumbierem a napojujeme se na zelenou, která nás má zavést do Demänovské doliny. Sestupujeme pomalu po strmém úbočí hřebenu ještě za ranního stínu.
Záhy se noříme do chladivého lesa a jdeme podél zurčící horské bystřiny po naučném chodníku. Dovídáme se tak, že intenzivní využívání horských úbočí jako pastvin vedlo v minulosti k snížení horní hranice lesa a vzniku horských luk a polin. Díky omezení pastýřských aktivit se však podařilo situaci napravit.
Demänovské Jeskyně
Demänovská dolina, údolí fungující především jako sportovně-turistické středisko, je plná nejrůznějších turistických chodníků, tras a atrakcí včetně řetězce krasových jeskyň. Např. Demänovská jaskyňa slobody se může pochlubit nejkrásnější a nejpestřejší krasovou výzdobou na Slovensku. (vstupné na malou prohlídkovou trasu v délce 40 minut stojí 120 korun a zlevněné 100 Sk)
Také Demänovská ľadová jaskyňa nabízí nevšední zážitek, a to v podobě ledových polí a obrovských ledových homolí, kolem kterých návštěvníci po zaplacení 110 Sk během 45 minutové prohlídky putují. Není divu, teploty ve spodních partiích jeskynního systému klesají i během léta pod bod mrazu.
Celé údolí žije především z turismu, všude kolem lze spatřit mnoho nových staveb: turistických chat, restaurací, kostelů, penziónů. To vše je postaveno většinou ve stylu dobře zapadajícím do rázu zdejší krajiny - tedy s dřevem jako hl. stavebním materiálem a skosenými štítovými střechami. Údolí má co nabídnout i v zimě, protože místní obec Jasná s mnoha vleky a sjezdovkami je největším lyžařským střediskem na Slovensku.
Poslední nocleh a zastávka v Liptovském Mikuláši
Ale to už se náš pobyt v Nízkých Tatrách chýlí ke konci, nocujeme v kempu ATC Bystrina u silnice č. 584 vedoucí do Liptovského Mikuláše. Zelená turistická značka sice skončila už u komplexu krasových jeskyní, ale do kempu se dá pohodlně dojít chodníkem, který se vine v lese podél silnice a říčky Demänovka směrem na Mikuláš.
Druhý den se autobusem dostáváme do cíle naší cesty- Liptovského Mikuláše, bohatého turistického centra a nástupního místa do Nízkých a Západních Tater. Toto starobylé město s mnoha historickými památkami, jenž sloužilo mimo jiné jako jedno z center slovenského národního života v 19. století, se skví se na březích velké vodní nádrže Liptovská Mara.
Odtud se můžete do ČR dostat zpět vlakem přes Ružomberok a Žilinu, nebo autem po silnici dálničního typu.
Na závěr ještě pár slov o Slovácích. Na jejich přátelské, otevřené chování a ochotu kdykoliv pomoci jsme naráželi na každém kroku, počínaje povídavým dědou v Rožumberoku, přes přeochotnou prodavačku v konzumu a konče třeba personálem v tamních ubytovacích a gastronomických zařízeních. Jaký kontrast proti Česku, kde se z hlediska cizince potkáte povětšinou se zasmušilými obličeji a špatně skrývanou neochotou.
|
Může se hodit TIP NA JÍDLO TIPY NA DALŠÍ VÝLETY *Okolí Liptovského Mikuláše je protkáno cykotrasami, např. jedna vede přes Dolní Liptov, Liptovskou Osadu , Železné, Partizánskou Ĺupču, a Bešeňovou až do Rožumberoka. *Z Liptovského Mikuláše se také můžete vypravit vlakem či po silnici E 85 do Popradu, odkud je snadný přístup k nejvyšším vrcholkům Vysokých Tater. Zážitek slibuje zejména moderní vysokohorský elektrický vláček z Popradu do Tater. Jezdí nejméně jednou za hodinu, návštěvník může vystoupit už ve Starém Smokovci a kochat se nádhernými horskými štíty těsně nad ním. Odtud máte v zásadě dvě možnosti, jet vláčkem na východ-do Tatranské Lomnice, nebo se nechat svést dále podél vrcholků na západ až do Štrbského plesa. Tam po asi desetiminutové cestě dorazíte k známému ledovcovému jezeru s nádherným panoramatem vysokohorských štítů a dolin v pozadí. Turistická cesta, která obtáčí pleso, je dlouhá 2, 25 kilometru, pleso samotné se může pochlubit maximální hloubkou 20 metrů, plochou vodní hladiny 19,5 ha, maximální teplota vody je pak i v létě 19° C. Pokud by vám to nestačilo, máte na výběr z několika různě náročných turistických tras s výstupy na okolní vrcholy. ( např. na vrchol Kriváň – 2494 m n.m.- vás dovede červená značka zhruba za 3,5 hodiny) |
 Pohled na hlavní hřeben - v dálce se rýsuje Ďumbier a Chopok |
 V blízkosti je vidět chata na Chopku, v dálce se rýsuje Ďumbier |
 Útulna pod sedlem Ďurkové |
 Hlavní hřeben Nízkých Tater |
 Vrchol Chopku s Kamennou chatou na plošině pod vrcholem |
 Liptovský Mikuláš |
 Chata M.R.Štefánika v Nízkých Tatrách |
 Ďumbier |
