Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trati 201 mezi Balkovou Lhotou a Pískem
Železniční síť na jihu Čech nebyla ve druhé polovině devatenáctého století zdaleka tak rozvinutá jako na severu. Vlaky tehdy jezdily po trasách sever–jih, citelně ale chybělo spojení východ–západ, respektive jižní Morava – jižní Čechy.
Teprve po roce 1870 se začalo mluvit o Českomoravské transverzální dráze, která měla propojit stávající i nově budované lokální tratě. Začínala by v Domažlicích a končila až v Trenčianské Teplé.
Stavbu se podařilo realizovat až koncem osmdesátých let devatenáctého století, navíc byly dokončeny jen některé úseky. Jako první se v prosinci 1888 vlaky rozjely mezi Táborem a Horní Cerekví (úsek z Horní Cerekve do Pelhřimova jsme projeli zde). Dalším kusem transverzálky byla v listopadu 1889 trať mezi Pískem a Táborem.
 |
Na rozdíl od prvního úseku byl tento stavebně daleko méně náročný. Přesto museli projektanti navrhnout dva kamenné viadukty před Milevskem a jeden velký most nad údolím Vltavy u Červené.
Právě jeho stavba se ukázala být největším oříškem. Údolí má totiž na šířku 330 metrů, hluboké bylo přes 70 metrů. Projektanti museli najít nejvhodnější umístnění a potom také nejvhodnější typ stavby.
Údolí u Červené bylo nakonec překonáno ocelovým mostem o délce 253,2 metru a výšce 68 metrů. Viadukt o třech polích stojí na vysokých kamenných pilířích, střední pole bylo poprvé u nás montováno letmo. Ocelová konstrukce váží 930 tun. Kvůli výstavbě Orlické přehrady musely oba kamenné pilíře obepnout vrstvy betonu.
Železniční most v Červené za první republiky a dnes
Nejdramatičtějšími okamžiky pro celou trať 201 byly nedávné roky. Správa železnic oznámila, že viadukt u Červené je ve špatném stavu, nesplňuje normy a bude nahrazen mostem novým. Strhla se vlna nevole, které v létě 2021 vyústila v to, že viadukt byl zapsán jako kulturní památka. Nebude se sice bourat, ale nový železniční most zřejmě vyroste v jeho bezprostřední blízkosti.
Využili jsme pozvání dnes už neexistujícího dopravce KPT Rail, abychom tuto poetickou jihočeskou trať natočili v rámci zkušební jízdy motorového vozu 811.008 SK. V současné době je tento stroj v majetku Muzea technických zajímavostí v Chocni.
Trať mezi Balkovou Lhotou a Pískem projedeme i za pouhé čtyři minuty:
Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvZ východu na západ za stříbrným větrem
Naši jízdu začínáme až za Táborem, v Balkově Lhotě. Historické město Tábor je ale na dohled, láká k návštěvě. Milovníci tajemna se mohou vydat do tamního podzemí, milovníci historie zase do expozic Husitského muzea na Žižkově náměstí či na hradě Kotnov.
Za prohlídku stojí také Jordán, jedna z nejstarších vodních nádrží na našem území. Milovníci techniky by neměli vynechat jízdu Křižíkovou železnicí do Bechyně (projeli jsme ji zde).
Ze zastávky Padařov je to po červené turistické značce jen kousek do Jistebnice. V malebném městečku v roce 1872 objevili Jistebnický kancionál, tedy zpěvník s prvním záznamem husitského chorálu Kdož sú boží bojovníci. Jeho faksimile je uložena v tamní Pamětní síni malíře Richarda Lauby.
Motorový vůz 811.008 SK KPT Rail (dnes Muzeum technických zajímavostí Choceň) v čele soupravy vozidel KPT Rail na trati 201
Za stanicí Božejovice náš vlak přejíždí božetický viadukt. Kamenný most o osmi obloucích je 150 metrů dlouhý a bezmála 21 metrů vysoký.
Ze zastávky Sepekov se můžete vydat do Božetic. Za návštěvu tam stojí Muzeum mlynářství, pekařství a zemědělství. Sídlí ve mlýně, jehož historie sahá do poloviny šestnáctého století.
Před Milevskem nás čeká další viadukt, Sepekovský. Typickou stavbu Českomoravské transverzálky stavěl najatí italští dělníci, kteří měli ze své domoviny s podobnými mosty zkušenosti. Sepekovský je o něco menší, měří 140 metrů a má o jedno pole méně.
Turistické cíle podél tratě 201 |
Také starobylé Milevsko stojí za to prozkoumat. K dispozici máte místní benediktinský klášter, kde sídlí i Milevské muzeum. Přímo na náměstí sídlí taky unikátní Muzeum milevských maškar, které připomíná největší Masopust v Čechách.
Ze stanice Branice se můžete mezi poli po pár kilometrech dojít k rozhledně na Kupě. Když budete mít štěstí a natrefíte na dobré počasí, zahlédnete i horu Kleť nebo Šumavu.
Mezi zastávkou Jetětice a stanicí Červená nad Vltavou nás zaujme poměrně velký oblouk (téměř 270 stupňů). Trať se tak připravuje na vjezd na viadukt přes Vltavské údolí. Bez oblouky by byl spád kolejí příliš velký.
Stanice Červená nad Vltavou je milovníky mostů pomyslným vstupem do ráje. Pokud se vydají po červené turistické značce na jih, dojdou po necelých třech kilometrech k novému Podolskému mostu. Když sejdou k hladině Orlické nádrže a budou mít štěstí na nízkou hladinu vody, zahlédnou základy starého Podolského mostu. Tento řetězový skvost dnes překonává Lužnici u Stádlece.
Pokud se vydají po červené značce na sever, dojdou k železničnímu mostu přes Vltavu. Tuto ocelovou legendu překonává také motorák KPT Rail. Kvůli jeho nepříliš dobrému stavu ovšem musí jet krokem.
Další stanice, Vlastec. Jde o ideální místo pro výlet ke hradu Zvíkov. Po modré turistické značce je to ani ne čtrnáct kilometrů. Můžete ovšem vyzkoušet také plavbu lodí po přehradě, přístaviště je pod Podolským mostem a další přímo pod Zvíkovem.
Motorový vůz 811.008 SK KPT Rail (dnes Muzeum technických zajímavostí Choceň) ve stanici Vlastec
A už se pomalu blížíme k Písku. Ze stanice Písek město vyrazte nejprve na nejvyšší bod v okolí, vrch Jarník s rozhlednou (třikilometry po červené a modré značce). Až se dosyta vynadíváte po okolí, sestupte do královského města. Z turistických cílů ve městě, kde se odehrává slavný román Stříbrný vítr spisovatele Fráni Šrámka, vypíchneme slavný Kamenný most, Prácheňské muzeum nebo Křižíkovu vodní elektrárnu.
Na kraji města pak doporučujeme navštívit nádherný Zemský Hřebčinec. Nejlépe je dosažitelný ze zastávky Písek jih.
Po chvíli se připojujeme k Rakovnicko-protivínské dráze a naše jízda Mandarinkou KPT Rail po trati 201 končí na píseckém hlavním nádraží. Loučíme se nejenom s tímto kusem transverzálky, ale symbolicky i s dopravcem. Logo KPT Rail už zřejmě nikdy na českých kolejích neuvidíme.
