Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trati 126 z Rakovníka do Mostu
Dnešní trať 126 mezi Rakovníkem - Louny a Mostem se skládá ze dvou historických částí. Koncesi pro první část, z Rakovníka do Loun, získala v roce 1901 stejnojmenná soukromá společnost. V jejím čele stáli Josef Čermák, továrník a starosta Rakovníka nebo Valentin Stopka, notář a starosta Loun.
Účel dráhy byl jednoduchý. Jednak propojit tato dvě velká města, jednak vydělat na přepravě severočeského uhlí do jižních Čech. Právě úsek mezi Louny a Rakovníkem totiž chyběl k propojení Rakovnicko-protivínské dráhy s drahou Pražsko-Duchcovskou.
Složité bylo trasování tratě. První pochůzky se uskutečnily už v roce 1899. Původně se jednalo o tom, že se koleje zcela vyhnou Domoušicím a povedou přes Lhotu pod Džbánem. Ze záhadných důvodů byla nakonec zavržena i nejkratší varianta přes náhorní plošinu Roviny, která by ovšem přetínala jedno z nejtajemnějších místu u nás, Kounovské kamenné řady.
Kounov, nejtajemnější místo ČeskaV roce 1934 objevil kounovský učitel Antonín Patejdl severně od Kounova podivné řady z velkých kamenů. Ukryté v lese, rozprostřené na ploše několika hektarů, vytvořené z tisíce kamenů. Řady se táhnou v délce několika set metrů téměř rovnoběžně a téměř přesně ve směru od severu k jihu.  Jsou záhadné kounovské řady pravěkým chrámem, pohanským kalendářem, nebo pouhým systémem polních mezí? Toto tajemství zatím nikdo spolehlivě nerozluštil. |
Tuto lokalitu trať obchází složitými oblouky přes Domoušice, dráha je tak o téměř deset kilometrů delší. Proč se pro tuto variantu projektanti rozhodli a jestli měli z Kounovských řad respekt, se už asi nedozvíme. V každém případě první vlaky se po trati rozjely v roce 1904.
Druhá část naší cesty z Loun do Mostu vede po historické dráze Pražsko-duchcovské, která fungovala už od roku 1874. V roce 1918 přešel provoz pod ČSD. Další podstatnou změnou byl prosinec 2019, kdy provoz začala zajišťovat soukromá společnost Die Länderbahn CZ.
Cestu z Rakovníka do Loun můžete absolvovat za pouhé 4 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvPo lokálce do Loun
Naší cestu na sever začínáme ve stanici Rakovník, velké železniční křižovatce, odkud se můžete vydat hned do pěti směrů: do Lužné u Rakovníka, do Berouna, do Kralovic, do Bečova nad Teplou a do Loun. My si vybíráme poslední možnost.
Historické město samozřejmě stojí za důkladnější prozkoumání. Nabízí se třeba návštěva středověké Pražské brány, Muzea TGM nebo zbytků židovské čtvrti s proslulým Samsonovým domem.
Turistické cíle Mezi Rakovníkem a Louny |
Na trati nejprve mineme odbočku tratě do Kralovic a potom už vyrážíme z města. První stanicí jsou Chrášťany. Touto obcí jsme už jednou vlakem projížděli, a to v díle věnovaném Kolešovce, muzejní trati 125 (zde). Tehdy jsme však stavěli v zastávce Chrášťany.
Zajímavé je, že se společnost Dráha Rakovník - Louny nikdy nedomluvila na napojení s tratěmi Buštěhradské dráhy, které jejich koleje křížily. Na dráze 126 tak vznikla výjimečná situace. Nejprve mimoúrovňově křížíme Kolešovku a za stanicí Svojetín přejíždíme také trať do Chomutova.
I v Kounově máte několik možností k výletu. Buď se můžete vydat na jih, do samotné obce, kde je expozice Kounovských kamenných řad, nebo se otočte k severu. Na úpatí kopce Špičák můžete v lese objevit hned několik kamenných menhirů.
K nejtajemnějšímu místu u trati je to nejblíž ze stanice Mutějovice. Po žluté turistické značce je to od nádraží slabé dva kilometry. Pokud se vydáte po stejné značce na druhou stranu, čeká vás po jednom kilometru zřícenina hradu Džbán.
Prozkoumat můžete také zaniklou vlečku k bývalému uhelnému dolu Perun. Ten zanikl v polovině šedesátých let 20. století.
Za Mutějovicemi náš Regiosprinter projede jediný tunel na trati, 105 metrů dlouhý tunel Džbán. Navzdory složitému terénu jich projektanti více nenaplánovali.
V Domoušicích na nás čeká tamní barokní zámek, který si ovšem můžeme prohlédnout jen zvenčí, ale hlavně výchozí bod k cestě na další zříceninu, tentokrát hradu Pravda s monumentálním hradním příkopem. Po žluté značce jsou opět necelé dva kilometry.
Nádraží v Rakovníku na začátku 20. století
Ze zastávky Solopysky se můžete vypravit po zelené značce do Ročova. Přímo v obci bylo v roce 2012 otevřeno malé chmelařské muzeum, když popojdete ještě o kilometr dál, objeví se před vámi monumentální areál barokního augustiniánského kláštera Nanebevzetí Panny Marie. Klášter se bude ještě dlouho opravovat, komunisté jej totiž v padesátých letech změnili na věznici, pak na kasárna a nakonec na dětskou psychiatrickou léčebnu.
V Opočně u Loun si můžete prohlédnout areál slovanského hradiště a projít se do nedalekého Jimlína, kde stojí původně gotický hrad přebudovaný na barokní zámek. Nový Hrad nabízí návštěvníkům několik prohlídkových tras, tři nádvoří a vyhlídkovou věž.
Ve stanici Louny předměstí vlaky nestaví od roku 2017. Hned za ní je takzvaný lounský triangl. Ten umožňuje přímo jízdu z Rakovníka jak do Loun, tak do Postoloprt.
V Lounech je železnice častou náhradou městské dopravy, vždyť není divu, jen na rakovnické trati leží hned tři stanice - Louny město,Louny střed a Louny. Ať vystoupíte v kterékoli, jděte si město prohlédnout, nenápadnou perlu české architektury.
Už zdálky uvidíte nad městskými domy čnít kostel sv. Mikuláše, při cestě do centra objevíte také hradby a několik bašt, projdete monumentální Žateckou bránu, unešeni budete jednoduchými liniemi Galerie Benedikta Rejta a určitě nevynecháte ani dům Sokolů z Mor, dnešní sídlo oblastního muzea.
Úvrať a šup do Mostu
V Lounech čeká motorovou jednotku Die Länderbahn CZ úvrať, mění směr jízdy a vyráží stejnou cestou, jako přijela. Ovšem s jedním rozdílem, tentokrát nejede vlevo do Rakovníka, ale vpravo do Mostu.
Za rozdvojením tratí přejedeme most přes Ohři a o chvíli později také hranice Českého Středohoří. Ze zastávky Dobroměřice se můžete vydat na Červený vrch k Ejemově chatě s rozhlednou Stříbrník z roku 1911. Čekají na vás úchvatné výhledy na okolní vrcholy, včetně legendárního vrchu Raná.
Turistické cíle mezi Louny a Mostem |
Ostatně Ranou, Mekku českého plachtařství postupně objedeme ze tří stran a opustíme ji až ve stanici Břvany. Ze Břvan můžete zamířit i do Počerad a projít si dnes už zaniklou trať do Havraně a Vrskmaně (psali jsme o ní zde).
Pomalu se blížíme k cíli dnešní cesty, k městu Most. Za stanicí Bečov u Mostu se napojujeme obrazně řečeno na železniční magistrálu. V jednom místě se k naší trati připojuje Švestková dráha AŽD z Čížkovic (projeli jsme ji zde) a dvojkolejná trať z Počerad. Až do stanice Obrnice tak vedle sebe vedou hned čtyři koleje.
V Obrnicích vede doprava původní Pražsko-duchcovská dráha na Bílinu a doleva její odbočná část do Mostu. Projedeme kolem proslulého sídliště Chanov a už nás zdálky vítá hrad Hněvín, dominanta města Most.
Mostecké nádraží je v celém Česku absolutní raritou. Setkává se zde celkem pět různých osobních dopravců (ČD, GWTR, Die Länderbahn CZ, RegioJet a AŽD). O dlouhé nákladní vlaky tu také není nouze.
Původní nádraží v Mostě. Kvůli těžbě uhlí bylo po roce 1979 zbouráno.
O turistických lákadlech severočeského Mostu jsme už psali několikrát, a tak alespoň ve zkratce. Přesunutý Děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie, hrad Hněvín, Oblastní muzeum a galerie s výstavou 150 let železnice na Mostecku, planetárium nebo rozhledna Šibeník.
V osobním vlaku společnosti Die Länderbahn CZ jsme ujeli 73 kilometrů a z Rakovníka do Mostu jsme dorazili za 1 hodinu, 40 minut.
