Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trati 045 z Trutnova do Svobody nad Úpou
Dráha z Trutnova (Trautenau) do Svobody nad Úpou, dříve Svobody nad Úpou – Janských Lázní (Freiheit-Johannisbad), vznikla v roce 1871 jako podružná trať společnosti Rakouská severozápadní dráha.
Stavba nebyla příliš náročná, koleje vedou širokým údolím řeky Úpy bez větších náspů či zářezů. Největšími umělými stavbami na trati tak jsou jen mosty přes Úpu.
Hlavním účelem dráhy byla doprava surovin do papíren ve Svobodě nad Úpou a transport jejich výrobků do vnitrozemí. Zpočátku jezdily mezi koncovými stanicemi jen dva páry smíšených vlaků denně. Čím víc se blížil přelom století, tím víc začali dráhu využívat turisté.
V roce 1900 už jezdilo mezi Svobodou a Trutnovem osm párů vlaků denně a roční počet cestujících činil sto osmdesát tisíc. Za první republiky stoupl počet vlaků na dvanáct párů včetně přímého rychlíku z Prahy.
 |
Ještě větší rozmach přišel po druhé světové válce, respektive po únoru 1948. Nádraží ve Svobodě zaplnili odboráři, kteří přijížděli zvláštními vlaky ROH do hor na rekreaci. Dva přímé spoje jezdily z Prahy a po jednom z Brna a Bohumína.
Po roce 1989 ale nastal na železnici útlum, vzrostla individuální automobilová doprava, papírny omezovaly výrobu. V září 1997 České dráhy na trati zastavily osobní dopravu. Už v prosinci ale provoz na dráze obnovila soukromá společnost Viamont, dnes GW Train Regio. Od jízdního řádu 2021/2022 se na trať vrátí České dráhy.
Trať z Trutnova do Svobody si můžete projet za dvě a půl minuty:
Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvKrkonošské metro?
Už od začátku existence dráhy do Svobody nad Úpou existovaly myšlenky prodloužit trať přes Horní Maršov do Temného Dolu nebo až do Pece pod Sněžkou. Třeba v roce 1885 se objevil plán na normálně rozchodnou dráhu spojující Svobodu s Pecí s případným prodloužením na Sněžku. Další projekty zase počítaly s úzkokolejnou dráhou na Pomezní boudy nebo tratí ze Žacléře přes Albeřice, Maršov a Svobodu do Vrchlabí.
V roce 1911 si vyžádal Okresní výbor maršovský povolení k přípravným pracím pro stavbu místní dráhy Svoboda–Maršov. Dráha měla vést po východním úbočí údolí řeky Úpy, čímž by se vyhnula zastavěným oblastem. V roce 1914 byl hotov detailní projekt, jenže kvůli první světové válce se nikdy nezačalo stavět.
V padesátých letech praskalo nádraží ve Svobodě nad Úpou ve švech
Zatím poslední plán propojení Svobody nad Úpou s Pecí pod Sněžkou vznikl v roce 2009. Vize počítala s patnáct kilometrů dlouhou tratí, která by vedla z větší části v tunelech, pod zemí by byly i zastávky. Projekt, kterému se přezdívalo Krkonošské metro, se ale taktéž nikdy nezrealizoval.
Vzhůru do Krkonoš
Naši jízdu motorákem GW Train Regio začínáme na trutnovském hlavním nádraží. V historickém Trutnově si prohlédněte centrum města. Za zmínku rozhodně stojí moderní společenské centrum Uffo, pojmenované podle trutnovského rodáka Uffo Horna, který v devatenáctém století působil v kultuře a politice.
Nezapomeňte ani na návštěvu Muzea Podkrkonoší nebo procházku kolem zbytků kamenných hradeb ze čtrnáctého století. Na vrchu Šibeník na jižním okraji města najdete Památník generála Gablenze s rozhlednou. Památník byl vztyčen na počest vojevůdce, jenž v roce 1866 vyhrál bitvu u Trutnova.
Za nádražní budovou mineme objekty trutnovského železničního depa a přejedeme zajímavé trojmostí. První ocelový most vede přes Úpu, druhý přes cestu pro pěší a třetí přes Horskou ulici. Hned za posledním mostem se trať rozděluje. Vlevo vede dráha do Kunčic nad Labem, vpravo do Svobody nad Úpou.
Za stanicí Trutnov hlavní nádraží se koleje dělí. Trať vlevo vede do Martinic v Krkonoších, trať vpravo do Svobody nad Úpou.
Zastávka Trutnov, Zelená louka vznikla až v devadesátých letech dvacátého století kvůli tehdy nové zástavbě. Odtud se můžete vypravit ke zřícenině skalního hradu Rechenburg (4,6 kilometru po zelené a červené značce).
Turistické cíle podél tratě 045 |
Z následující zastávky Trutnov, Staré město vyrazte k legendární Dělostřelecké tvrzi Stachelberg. Po žluté a zelené turistické značce je to jen šest a půl kilometru. Navíc půjdete kolem rozhledny Eliška na vrchu Babí.
Pár kilometrů od Stachelbergu leží město Žacléř s městským muzeem nebo unikátním hornickým skanzenem. K němu je to od pevnosti dalších šest kilometrů.
Za zastávkou Trutnov, Staré město motorák GWTR opět přejíždí Úpu a po chvíli projedeme stanicí Kalná Voda. Od ní, stejně tak jako z další zastávky Mladé Buky můžete vyrazit na túru k zaniklé obci Sklenářovice, ze které zbyl nádherný středověký most přes Zlatý potok.
V zimě můžete zastávku v Mladých Bucích využít pro dopravu do tamního ski parku, po celý rok je zde otevřena bobová dráha. Čtyři kilometry od zastávky po zelené značce leží zbytky hradu Břecštejn. Cesta vede kolem legendárního Hrádečku, chalupy prezident Václava Havla.
Část tratě 045 vede v těsné blízkosti silnice, která končí až v Peci pod Sněžkou.
Za Mladými Buky se trať odpojuje od silnice, která vede až do Pece pod Sněžkou, a obloukem míří do stanice Svoboda nad Úpou, na úplný konec kolejí. Nádraží je jen tři kilometry od známého horského střediska Janské Lázně, však také historický název stanice byl Svoboda nad Úpou – Janské lázně.
V Janských Lázních si můžete prohlédnout Expozici historie lázeňství, kolonádu nebo vyzkoušet léčivý minerální pramen. Pro zdatnější se pak nabízí cesta lanovkou na Černou horu s následnou túrou po krkonošských hřebenech. Nad Janskými Lázněmi se pak vypíná nedávno postavená Stezka korunami stromů.
Pokud se chcete dostat do Pece pod Sněžkou, není problém, ve Svobodě nad Úpou vznikl v roce 2009 přestupní terminál vlak–autobus formou hrana–hrana. Autobusy odjíždějí co půl hodinu.
Nádraží ve Svobodě nad Úpou v letech 1998 a 2001
Dráha z Trutnova do Svobody nad Úpou zažila vývoj jako na houpačce, od mohutného rozvoje po naprostý útlum. V současnosti je situace tratě 045 stabilizovaná, 11. prosince sice nastane změna provozovatele, o jejím zrušení se ale už nemluví. Pokud se ale chcete svézt do Krkonoš zeleno-oranžovým motorákem GW Train Regio, máte už jen dva týdny.
