Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trasy rychlíku GWTR Plzeň - Most
V dnešním díle seriálu Na co zírá mašinfíra projedeme hned tři samostatné tratě. Nejdřív dráhu 160 Plzeň - Žatec, potom trať 124 ze Žatce do Chomutova a nakonec část podkrušnohorské magistrály číslo 130 z Chomutova do Mostu.
Navíc podél celé trasy budeme průběžně míjet zaniklé tratě nebo aspoň přeložky.
První úsek mezi Plzní a Žatcem vznikl už v roce 1873 jako Plzeňsko-březenská dráha. Hlavním účelem tratě bylo propojení severočeské hnědouhelné pánve s Bavorskem. Trať vede za Plzní hlubokými lesy a proplétá se údolím říčky Střely.
Tamní složitý terén si vyžádal stavbu hned několika viaduktů a tunelů a samotná trať se od začátku potýkala s několika problémy. Nejdřív v roce 1872 narušily u Potvorova stavbu silné deště a sesuvy půdy a trať musela být přeložena a prodloužena. O sedm let později, v roce 1879, byl zrušen nerentabilní úsek mezi Žabokliky a Březnem u Chomutova a vlaky začaly jezdit přes Žatec. Tento úsek se tak stal vůbec první zaniklou tratí v českých zemích
V Žatci musí rychlík GWTR změnit směr jízdy, provede takzvanou úvrať. Až do Chomutova pak projíždí po původní Buštěhradské dráze. Tento úsek byl dán do provozu v roce 1871, čímž toto severočeské město poprvé získalo přímé spojení s Prahou. Vlaky v této oblasti dopravovaly kromě uhlí také žatecký chmel a cukr.
Trať 130 mezi Chomutovem a Mostem slouží od roku 1870. Ústecko-teplická dráha byla jednou z nejvýdělečnějších železničních firem v celém Rakousku-Uhersku, dnešní úsek ale nemá s původním trasováním pranic společného. Kvůli těžbě hnědého uhlí byla trať několikrát překládána.
Severním Plzeňskem k Žatci
Turistické cíle mezi Plzní a Žatcem |
Po odjezdu z plzeňského hlavního nádraží vlak GW Train Regio míjí tratě na Protivín i na Prahu a projíždí po hraně seřaďovacího nádraží. Přejede Berounku a podél Boleveckého rybníka míří stále k severu.
Od Horní Břízy se motorová jednotka řady 845 proplétá hustými lesy. Za Kaznějovem přejede ocelový viadukt přes Rybnický potok. Po levé straně si všimněte zavěšeného jízdního kola ve špičkách vzrostlých stromů. V následující stanici, v Plasech, stojí za to vystoupit a prohlédnout si město. Nesmíte vynechat cisterciácký klášter ani Centrum stavitelského dědictví. Za Plasy následuje hluboké údolí říčky Střely s několika ocelovými mosty a tunely.
Za stanicí Mladotice začínala trať do Kralovic, od roku 1997 postihnutá dlouhodobou výlukou. V lesích za stanicí Žihle můžete objevit zajímavé skalní útvary a kamenná pole.
Pokud vystoupíte v Kryrech, rozhodně se vydejte na tamní Schillerovu rozhlednu s dalekými výhledy do kraje. Další rozhlednu můžete navštívit z Podbořan, najdete ji v areálu slovanského hradiště Rubín. Za nádražím Žabokliky odbočovala další zaniklá trať do Března u Chomutova. Po přejezdu dalšího viaduktu, tentokrát přes řeku Ohři se ocitáme v Žatci, městě, které turista nemůže vynechat.
Cestu soukromým rychlíkem z Plzně do Mostu můžete projet za čtyři minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvVstříc Krušným horám
V Žatci musí strojvedoucí přejít na opačnou stranu vlaku, protože dál jeho cesta pokračuje úvratí. Za Březnem u Chomutova nejdříve mineme odbočku zaniklé tratě do Prunéřova a pár set metrů dál začátek původní tratě do Chomutova, která byla v roce 2007 zrušena kvůli rozšíření lomu Nástup - Tušimice. Na nové přeložce byl vybudován také Březenský tunel, který byl až do roku 2019 nejdelším železničním tunelem v Česku.
Těsně před Chomutovem se trať 124 přimyká k dráze z Chebu a těsně míjí železniční depozitář Národního technického muzea.
Na co zírá mašinfíra mezi Plzní a Mostem |
Po Ervěnickém koridoru do Mostu
Také po Chomutově by se měl turista porozhlédnout. Kromě historického centra by neměl vynechat ani Muzeum československého opevnění Na Kočičáku.
Turistické cíle mezi Chomutovem a Mostem |
Po odjezdu z chomutovského nádraží vlevo odbočuje trať do Vejprt, kterou jsme už v seriálu Na co zírá mašinfíra představili. Za zastávkou Chomutov město náš rychlík podjíždí bývalou trať do Jirkova a míjí a Podkrušnohorský zoopark a na druhé straně Kamencové jezero.
Před stanicí Jirkov-zastávka odbočovala původní trať na Most a zhruba v těchto místech začíná také Ervěnický koridor. Je to mohutný násep, který prochází skrz poddolovanou krajinu a po estakádě překonává i vodní dílo Újezd. Za stanicí Kyjice současná trať křižuje dnes už zaniklou dráhu z Litvínova do Jirkova (psali jsme o ní zde) a před stanicí Třebušice současné důlní vlečky.
A to už se blížíme ke konci naší cesty, po levé straně se odpojí trať na Moldavu, po pravé ruce máme hrad Hněvín, mineme přesunutý Děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie a po více než dvou a půl hodinách zastavujeme v cílové stanici, v Mostě.
