Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvHistorie severočeské tratě z Mostu přes Dubí na hřeben Krušných hor do stanice Moldava se začala psát ve druhé půlce 19. století.
Hnědé uhlí z mostecké pánve bylo zapotřebí dovážet jak do Prahy, tak do Saska. Stavba v režii Pražsko-duchcovské dráhy začala v roce 1871, teprve v roce 1884 byl zprovozněn úsek Dubí - Moldava a o rok později bylo dokončeno napojení na síť saských železnic.
Trať kromě těžkých uhelných vlaků využívali také turisté, dokladem zájmu jsou i přímé vlaky Praha - Moldava. Na konci druhé světové války byla trať poškozena, byl zničen viadukt u Mikulova a dráha na saském území obsazena Rudou armádou.
Doprava byla obnovena až v říjnu 1946, vlaky do Německa však nevyjely nikdy, Sověti totiž odmontovali koleje a odvezli je na východ, jako součást reparací. Na přelomu 50. a 60. let byla trať do Moldavy využita k přepravě materiálu pro stavbu přehrady Fláje.
Další podstatné přerušení provozu nastalo v srpnu 1996, kdy byl kvůli špatném stavu kolejí přerušen provoz ze dne na den. Oprava nakonec netrvala příliš dlouho, vlaky se opět rozjely už v listopadu téhož roku.
Výrazně delší byla výluka, která začala v březnu 2017. Tehdy se před mikulovským viaduktem utrhl svah včetně kolejí. Totální rekonstrukce trati trvala rok a půl, provoz byl obnoven teprve v listopadu 2018. Osobní vlaky na trati 135 provozují České dráhy.
Sešup z hřebenů do údolí
Naší cestu jsme absolvovali motorovým vozem řady 810, nejobvyklejším strojem ČD na této trati. Začínáme u velkolepé nádražní budovy v Moldavě. Velikost nádraží odpovídá někdejšímu významu této horské hraniční stanice. Před nástupem do vlaku se určitě podívejte k hraničnímu mostu, pod kterým končí koleje na české straně.
Zajímavé jsou také pozůstatky osm kilometrů dlouhé nákladní lanové dráhy, která vozila materiál na stavbu vodního díla Fláje. V zimě je Moldava naprosto ideálním výchozím místem pro běžkařské tůry, v okolí je celá řad udržovaných stop.
Turistické cíle podél úseku Moldava - Dubí |
Další běžecké stopy jsou lyžařům k dispozici v areálu jen kousek od zastávky Mikulov-Nové město. Vlak za touto zastávkou po ocelovém mostku překoná Divokou Bystřici a téměř okamžitě se zanoří do 210 metrů dlouhého Novoměstského tunelu.
Pár desítek metrů za ním vjedeme na jednu z nejpozoruhodnějších staveb na trati, Mikulovský viadukt. Za skalním zářezem překonáváme kritické místo, kde se v roce 2017 sesunul svah. Je vidět, že rekonstrukce trati byla velmi náročná.
Následuje další tunel, tentokrát Mikulovský. Měří 334 metrů a byl postaven ve tvaru písmena S tak, aby se vyhnul středověkým štolám. Kvůli stavu ostění je v tunelu zavedena trvalá jízda 10 km/h. Hned za tunelem je zastávka Mikulov v Krušných horách. Vyplatí se tam vystoupit v létě i v zimě. Jednak je pár kroků od ní prohlídková štola Lehnschafter, jednak na protější straně údolí si můžete vyzkoušet i sjezdovky ve známém areálu Bouřňák.
Za Mikulovem už postupně mizí krásné výhledy a trať míří do hlubokých bukových lesů, aby skončila zarážkou na nádraží v Dubí. Ve městě může turista navštívit třeba Tereziny lázně nebo Dům porcelánu s modrou krví, expozici o výrobě porcelánu v Podkrušnohoří, především známého cibuláku. Sama nádražní budova se postupně mění na malé muzeum.
Úvratí přes Hrob do Mostu
V Dubí musí náš motorový vůz změnit směr jízdy. Kvůli velkému stoupání a především úsporám byla trať postavena jako úvraťová. Mineme odbočku na Moldavu a za velkého klesání vyrážíme do údolí.
Zastavujeme v zastávce Střelná v Krušných horách, která klame tělem. Přesto, že je uprostřed lesa, obsluhuje nedaleké sídliště Střelná. Zhruba kilometr za Střelnou se ocitáme na další monumentální stavbě, Velkém hrobském viaduktu.
Z nádraží v Hrobě se můžete podívat na základy protestantského kostela, jehož vypálení v roce 1617 zavdalo příčinu ke vzniku českého stavovského povstání.
Motorový vůz Českých drah odjíždí z Hrobu přes ocelový Malý hrobský viadukt a kamenný Křižanovský viadukt. U Domoslavic mineme nenápadný drážní domek, kde se ovšem narodila manželka prezidenta Edvarda Beneše Hana.
V Oseku přímo v nádražní můžete navštívit expozici Moldavské dráhy, ve městě potom Cisterciácký klášter. Za stanicí projedeme kolem památníku tragédie na dole Nelson III, kde v roce 1934 kvůli výbuchu plynu zahynulo 142 horníků.
Turistické cíle podél úseku Dubí - Most |
Ze zastávky Lom u Mostu se můžete vydat k legendárnímu litvínovskému Koldomu. Vznikl v budovatelské éře na přelomu 40. a 50. let 20. století. Tři sta padesát bytů mělo sloužit obyvatelům jen k přespání, ostatní aktivity, včetně stravování nebo trávení volného času měly být společné. Ostatně celý Litvínov stojí za důkladné prozkoumání, třeba zámek s pobočkou mosteckého muzea.
Za stanicí Louka u Litvínova odbočuje doprava trať směrem na Litvínov. Dříve pokračovala až do Jirkova, podrobnosti můžete zjistit v seriálu Zaniklé tratě.
Z Louky u Litvínova až do Mostu trať nestojí na svém původním místě. Kvůli povrchové těžbě hnědého uhlí byla v šedesátých a sedmdesátých letech několikrát překládána.
Se zacpaným nosem objedeme chemičku v Záluží, mineme areál bývalého dolu Julius III, kde v současnosti sídlí Pokrušnohorské technické muzeum, a rozhlédneme se po seřaďovacím nádraží v Kopistech.
Po chvíli se napojujeme na hlavní trať z Chomutova do Ústí nad Labem a zastavujeme ve stanici Most. O turistických lákadlech tohoto severočeského města jsme už psali několikrát, tak dnes alespoň ve zkratce. Přesunutý Děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie, hrad Hněvín, oblastní muzeum, planetárium nebo rozhledna Šibeník.
Historie Moldavské dráhy byla bouřlivá a rozhodně není u konce. České a saské úřady projevily společný zájem někdejší trať opět zcelit. Stačí obnovit osm kilometrů kolejí na německém území a hned budou moci opět vyrazit vlaky Most - Freiberg.
Moldavskou horskou drahou se můžete projet i za pouhé čtyři minuty: