Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvPrvní úsek Kladensko-nučické horní dráhy byl uveden do provozu v lednu 1858. Účel výhradně průmyslové tratě byl prostý. Z Nučic a Tachlovic se po ní do kladenských hutí dovážela železná ruda a vápenec.
Už v červnu téhož roku se začala stavět 3,8 kilometru dlouhá Tachlovická odbočka k tamním vápencovým lomům. Teprve v roce 1891 se dráha začala dále prodlužovat. Nejprve vznikl pětikilometrový úsek z Tachlovic k lomu na Holém vrchu a o devět let později k vápencovým lomům nad Mořinou, později známým jako Amerika, a také krátká odbočka k lomu v Kozolupech.
Posledním stavební počinem byla v roce 1908 spojka mezi stanicí státní dráhy v Nučicích a KND Hořelice. Páteřní trať Kladensko-nučické horní dráhy v tu dobu dosáhla délky 32,5 kilometru, včetně odboček a vleček ještě o deset kilometrů více.
Ve druhé polovině 20. století začalo nučické rudné ložisko slábnout, Československo se přeorientovalo na surovinu ze Sovětského svazu a Kladensko-nučická dráha pozbyla s velké části smyslu.
Trať Mořina - Hořelice |
Přesně 31. prosince 1968 byl úsek mezi Kladnem a Hořelicí zrušen, avšak úsek z Hořelice na Mořinu byl změněn na vlečku a dodnes se používá pro dopravu vytěženého vápence a příležitostné osobní vlaky.
Koleje začínají u Ameriky
Koncová stanice někdejší KND, Mořina, stojí přímo uprostřed CHKO Český Kras. Výletní vlaky, které sem několikrát do roka míří, jsou obvykle spojené s komentovanou prohlídkou tamních štol.
Už bez průvodce se turista může vydat na pěší výlet kolem bývalých lomů Velká a Malá Amerika. Pozor však, přestože průzračná jezírka na dně vybízejí ke koupání, vstup do lomů je přísně zakázán.
Turistické cíle podél trati Mořina - Hořelice |
Na zvětralých vápencových stěnách se staly už desítky úrazů, často smrtelných. Nad lomem Mexiko si můžete prohlédnout památník politických vězňů, kteří tam v padesátých letech 20. století museli pracovat za nelidských podmínek.
Z Mořiny je to kousek i k hradu Karlštejn, po žluté turistické značce asi pět kilometrů. V obci je také Muzeum betlémů nebo Dům hodin.
U Berounky můžete navštívit také Muzeum lehkého opevnění v řopíku B-7/12/A-160Z. Nesmíme zapomenout ani na Hornický skanzen Solvaovy lomy, který je od Mořiny po turistických cestách zhruba sedm kilometrů.
Projeďte se někdejší Kladensko-nučickou dráhou z Mořiny do Hořelice za tři minuty:
Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvParní vlak Výtopny Zlíchov vyráží na svoji 12,5 kilometru dlouhou trasu z Mořiny od vápencového sila, které na místě původní rampy vznikl v roce 1930.
Na konci táhlého oblouku za křížením se silnicí Mořina - Bubovice mine místo někdejší stanice Kozolupy se zrušenou odbočkou ke stejnojmennému lomu a nákladišti. Zhruba o tři kilometry dále míjí další odbočku, tentokrát k lomu na Holém vrchu. Tento úsek trati prošel zajímavým vývojem, doprava do lomu byla několikrát zastavena a poté opět obnovena. Vlaky se k Holému vrchu naposledy rozjely v 80. letech, v současnosti odbočka opět v provozu není.
Na vrcholu stoupání náš vlak vedený lokomotivou 213.902 projede bývalou stanicí KND Kuchař. Původně to byla čtyřkolejná stanice se speciální násypnou rampou pro vápenec z lomu Holý vrch. Za obcí Kuchař se trať ponoří do lesa a kopíruje silnici do Tachlovic. Koleje minou bývalou stanici Tachlovice, kde prapůvodně trať končila, a pokračuje k Nučicím. Tam se dochovala odbočka k bývalým rudným dolům, která dnes slouží jako vlečka do průmyslového areálu.
Kladensko-nučická dráha dále vede pod mostem Hrbaté dráhy, tedy tratě z Rudné u Prahy do Berouna, a za ním vpravo se k ní napojuje spojka do stanice Nučice. Vlak Výtopny Zlíchov nakonec zastavuje v původní stanici KND Hořelice. Z této stanice je možné pěšky pokračovat po stopách KND až do Kladna, nejlépe ovšem mimo vegetační období, kdy je větší část trasy zarostlá.
V Hořelici také stojí za prohlídku barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele, jehož autorství je přisuzováno Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi. V nedalekých Nučicích funguje obecní muzeum, k prozkoumání samozřejmě lákají také pozůstatky rudného hornictví.
Hlavní část Kladensko-nučické dráhy fungovala přesně 110 let. Je potěšující vědět, že kus této nejstarší průmyslové železnice v českých zemích stále funguje a že po ní i nadále jezdí především nákladní vlaky.