Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na chrtích dostizích

  13:12aktualizováno  13:12
Ani jsem přesně nezaznamenal ten okamžik, kdy k tomu došlo - chci říci, kdy jsem se na chrtí dostihy přestal dívat s jakýmsi přezíravým či opovržlivým nepochopením a kdy jsem skutečně začal mít zájem nějaký ten dostihový večer navštívit. Jak známo, chrtí dostihy patří k tradičním anglickým zábavám. Samozřejmě, že skutečnost, že na dostihové dráze závodí chrti, je pouze ''nástrojem'' k té pravé zábavě, kterou je sázení. A Angličané sázejí skutečně rádi. Jenom v Londýně je asi pět chrtích závodišť a na každém se pořádají dostihy třikrát týdně.

Vybral jsem si závodiště ve Walthamstow v severním Londýně. Na první pohled bylo zřejmé, že všichni ostatní návštěvníci dostihů jsou zkušení ''sázeči'', kteří jsou na závodišti jako doma. Snažil jsem se nasadit potřebné mimikry a nedat na sobě svou neznalost prostředí znát. Nevím, do jaké míry úspěšně - nutno totiž přiznat, že chvilku trvalo, než jsem se tak nějak rozkoukal.

Naštěstí takový dostihový večer je docela dlouhý, konalo se zrovna asi dvanáct dostihů. Závodění lze sledovat buď z nižší, otevřené části tribuny, či z uzavřeného prostoru ve vyšší části tribuny, odděleného skleněnou stěnou. Sázky lze přitom samozřejmě uzavírat kdekoliv.

Zvolil jsem nejprve nižší část tribuny - říkal jsem si, že bych měl přece pořádně vidět závodící psy. Jsou totiž skutečně krásní, a při příchodu ke startovním boxům je možno spatřit je hodně zblízka. Jako přece jenom laického pozorovatele mě zaujaly konce jednotlivých dostihů. Umělý ''zajíc'', kterého chrti vlastně honí, zajede totiž vždy na konci dostihu do takové budky. Tento moment však nastává až více než půl okruhu po cílové čáře - o jejíž existenci ale chrti nemají nejmenší ponětí, takže utíkají za vodícím zajícem až úplně do konce. Utíkat vlastně přestanou jenom proto, že se na úplný závěr snaží zajíce v té jeho zajížděcí budce vyčenichat…No ale to jsou jenom dojmy člověka, který byl na takové podívané poprvé v životě.

Později jsem se přesunul do sklem oddělené uzavřené části. Přišlo mi, že tady jakoby panovala o něco opravdovější atmosféra. Tady totiž naplno vyniklo to, že vlastní chrtí závodění je pouze prostředkem k sázkové vášni. Diváci-sázkaři hojně nakupují drinky u baru, posedávají u stolků či postávají u pultů, hlučně se baví, a jednou za čtvrt hodiny si odskočí podat sázku. Když se potom běží vlastní dostih, na chvilku se vzruší a začnou povzbuzovat toho svého ''koně''. Proběhne-li však první chrt cílem, vzrušení opět rychle opadá - a zatímco dole na dráze chrti ještě honí svého zajíce, tak několik šťastlivců si odchází pro výhru a ostatní odcházejí k baru pro další drink.

Pokud jde o moje sázení - bude to znít trošku jako neuvěřitelná historka, ale skutečně se tak stalo. Žádné štěstí se na mě neusmívalo, žádný ''můj'' chrt prostě nikdy nebyl nejrychlejší. Od samého počátku mě ale v programu zaujala skutečnost, že v dostihu číslu osm poběží chrt jménem Zatopek. Bylo mi jasné, že na něj určitě vsadím, a to bez obvyklého spekulování (podle kurzů a detailního přehledu minulých umístění), kdo je asi tím největším a zaručeným favoritem (spekulování, které stejně nikdy žádné výsledky nepřineslo…).

A tak jsem taky udělal - nastal dostih číslo osm a já měl vsazeno na Zatopka. Nutno ještě upřesnit, že toto byl nejdelší dostih z celého večera - běželi prostě specialisté na delší trať. Po obvodové dráze vyběhl umělý zajíc, za ním byli z boxů vypuštěni chrti. Osazenstvo tribuny začalo vzrušeně povzbuzovat. Chrti uběhli první dva okruhy a Zatopek beznadějně ztrácel v zadní skupince - smiřoval jsem se s osudem, že mi není na těchto dostizích dopřáno okusit pocit výhry. Avšak přišel poslední okruh a s ním neuvěřitelný Zatopkův nástup. Zřejmě ho najednou ten umělý zajíc musel začít nějak silně iritovat nebo co…Prostě náhlá potřeba opravdu ho dostihnout přivedla Zatopka vítězně do cíle a mně přinesla jedinou výhru večera.

Výhru, která sice nemohla zvrátit mou celkovou negativní bilanci - ale která mě přinesla tento příznačný zážitek, a která mě připadala tak nějak spravedlivá…Celkově vzato, chrtí dostihy mají určitě něco do sebe. Možná, že na ně půjdu znova…

Stadión pro chrtí dostihy ve Walthamstownu v severním Londýně

Autor:



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...



Golfský proud zpomaluje. Přirozený proces posiluje globální oteplování

Schéma ukazuje směr Golfského proudu

Dlouho to byly jen domněnky, nyní jsou ale k dispozici nové důkazy: v uplynulých zhruba stech letech se systém...

Žlutý cirkus v Indii. Bez trabantů, ale s Leninem na každém kroku

Lenin vypouští své draky...tento kout Indie je zkrátka rudý - ovšem v mnoha...

Posádka žlutého cirkusu přistála v Indii, ale žlutý cirkus stále nemá. Jejich dva trabanti, maluch a jawa 250 se stále...

Katka na Kubě: Češi mají všechno, a přesto jsou naštvaní

Katka v novém seriálu internetové televize Playtvák.cz

Ještě než odjela na Kubu, studovala doma půl roku mapu Havany. A po půl roce stráveném na ostrově věděla, že tady chce...

Další z rubriky

Galapágy, Grónsko, Antarktida. Obří výletní lodě míří do nových oblastí

Výletní loď Costa Luminosa kotví ve fjordu před grónským přístavem Ilulissat.

Už to není jen Středomoří, norské fjordy, Karibské moře či Perský záliv. Byznysu obřích výletních lodí se daří a...

Golfský proud zpomaluje. Přirozený proces posiluje globální oteplování

Schéma ukazuje směr Golfského proudu

Dlouho to byly jen domněnky, nyní jsou ale k dispozici nové důkazy: v uplynulých zhruba stech letech se systém...

Má to ještě smysl? Dan Přibáň a jeho opium dalekých cest

Ani nevím, jestli se mám na tu poslední expedici těšit. Ale po příjezdu do...

Takže přátelé, končíme! Před námi je poslední trabantí výprava. Nikdy by nás před deseti lety nenapadlo, že by se mohl...

Najdete na iDNES.cz