Sedíme na koberečcích a polštářcích, které jsou položeny na betonové podlaze malé špeluňky. Někteří Somálci pokuřují, jiní popíjejí čaj, jeden ze zákazníků se skelně nepřítomným pohledem drží mobil u ucha, zatímco ostatní klábosí. Všichni přitom usilovně žvýkají, až se jim dělá na tváři velká boule. A to doslova.
Do prostoru mezi zuby a tváří si jako křečkové ukládají rozžvýkané stonky a lístky čátu. Čím větší hrouda, tím lepší.
Můj průvodce Abdisalam Mohamed mě učí, jak mám správně pohybovat čelistmi, abych se prožvýkal do vyšších pater vědomí. "Nejdřív otrhej ty velké listy a do úst dej jen vrchní část větvičky s malými lístky," radí a názorně si ji vkládá do pusy, která se mu zelená čátovými drobky.
Droga o síle kávy
Postupuji podle tohoto návodu. Žádná slast. Chutná to, jako když si na jarní louce utrhnete pár stébel trávy. Poctivě převaluji čát po jazyku. Za chvíli nemůžu mluvit. Ovšem ne proto, že by mě účinek rostliny tak ohromil, ale mám ústa plná slin a rozkousaných lístků. Vybudovat si v tváři čátovou kouli podobnou těm, které si v ústní dutině hýčkají takřka všichni somálští muži od vládních úředníků přes řidiče taxíků až po žebráky, se mi vůbec nedaří. Raději nechutnou substanci vyplivnu.
Ještě několikrát se pokusím naučit se žvýkat po somálsku. Ale naskládat si čát do tváře se mi nepodaří. Pokus o "sežvýkání" selhal. Přispělo k tomu i vědomí, že pro vyvolání podobně euforických pocitů, které můžete mít, když do sebe rychle nalijete tři šálky kávy, je nutné mlít sanicí dvě tři hodiny a za tu dobu nacpat do pusy minimálně jeden čátový trs. To se mi zdá poněkud zdlouhavé a pracné.
"Čát je výborný, když se potřebuješ koncentrovat například na papírování. Já ho používal před zkouškami na univerzitě. Nabudí tě i před sportem," chválí jeho účinky Abdisalam Mohamed, který vystudoval angličtinu a španělštinu. "Jen ráno máš trochu kocovinu, takže je lepší po žvýkání druhý den dlouho spát," dodává.
Prodej čátu tu pomáhá propagovat rok Prorokova narození
Somálci tráví dny "čátováním"
Je teprve deset ráno, ale mafrish (neboli "žvýkárna") v somalilandském hlavním městě Hargeisa, v severní části Somálska, je už plná. Pro místní muže, kterým muslimská víra zakazuje pít alkohol, představují mafrishe sociální obdobu našich hospod a jsou poznávacím znamením somálské (ale třeba i jemenské) kultury. Zdá se, že tu nikdo nepracuje, ale všichni "melou pantem" čát.
Z čeho svou vášeň financují? "Práce tu není, většina lidí v Somalilandu je závislá na penězích, které dostává od svých příbuzných žijících v zahraničí," vysvětluje Abdisalam. Na pořádné živobytí to nevystačí, ale na čát ano. Jedna várka větviček vyjde zhruba na jeden americký dolar. Samozřejmě cena se může pohybovat oběma směry. Záleží jen na kvalitě.
Výběr tu máte nepřeberný. Každých padesát metrů na prašných ulicích Hargeisy stojí krámek, kde prodavači obou pohlaví nabízejí svazky čátu. Svoje budky mají opatřeny i amatérskou kresbičkou zboží a šťastným číslem 571, které symbolizuje narození proroka Mohameda. Mladík v šedivé mikině podává zájemci jeden trs a ostatní otýpky schovává do sena, aby mu větvičky neovadly.
"Čát je dost náročný na vodu, takže ho u nás v Somálsku nelze moc pěstovat. Dovážíme ho z Etiopie nebo Keni," říká Abdisalam Mohamed s tím, že po uříznutí vydrží tři dny v dobré kvalitě.
Obchodník vytahuje z kupky sena svazek čátových větviček a podává je zákazníkovi. Cena? Jeden americký dolar
Kvůli listí na modlitbu nezapomenete
Čát je v Somalilandu, který se od počátku devadesátých let snaží získat samostatnost, napros to legální. Nežvýkají jen děti, kterým to tradice nedovolují. Zato na jihu Somálska se na konci roku 2006 o zákaz čátu neúspěšně pokusil fundamentalistický Svaz islámských soudů, který na sebe v Mogadišu na krátkou dobu strhl moc. Protičátová vyhláška vyvolala velkou nespokojenost. Představte si, že by Čechům režim zničehonic udělal z piva tabu.
Jak to, že je muslimům jejich svatou knihou zapovězen alkohol, ale konzumaci jiných látek, které rovněž zastírají mysl, nijak nebrání? "Alkohol Prorokovi vadil, protože se opilci zapomínali modlit. To se ti s čátem nestane. Vždyť ho žvýkají i učenci, když studují Korán," dává své laické vysvětlení Abdisalam.
"Přitom čát je nebezpečnější v tom, že na něj potřebuješ spoustu času. Vy si dáte jedno pivo a můžete jít. Pro stejný efekt my musíme žvýkat hodiny. Někteří lidé tím stráví celé dny," říká trochu rozhořčeně, ač má už sám od čátu skelné oči a na tváři objemnou vypouleninu.
V pití se na muslima vůbec vyzná až moc. "I v Somalilandu se můžeš opít. Jen musíš vědět, kde pití shánět. Prodává se to tady jako u vás narkotika," říká.
"Zvlčilí" Somálci si mohou pod rukou koupit dvěstě mililitrový sáček ginu, který dealeři do plastových dávek přelívají z propašovaných etiopských lahví. Stojí zhruba čtyřikrát více než jedna otýpka čátu. A také "výkon" je minimálně čtyřnásobný.
Čtvrť, kde se tekutá návyková látka pokoutně prodává, se svými přízemními domky nijak neliší od jiných částí Hargeisy. Jen v čátových doupatech je mnohem veseleji. Tak nějak alkoholově. Zarazí, že o ulici dál stojí centrála policie.
"Policisté jsou podplaceni, aby nic neviděli. Samozřejmě ginem," říká s klidem sedmadvacetiletý Abdisalam, který je v neřestech svého města velmi dobře zběhlý. A dodává: "Když se opiješ a potřebuješ vypadat doma střízlivě, je dobré chvíli žvýkat. Čát je výborný lék na opilost."
Opraváři pneumatik nemají zrovna žádný kšeft, tak žvýkají
V Česku se jde na pivo, v Africe na čátVýchodoafrickou žvýkačku čát (známý také pod jménem khat) žvýkali už staří Egypťané. Stonky a podlouhlé listy tohoto keře obsahují kathin, který se uvolňuje při převalování v puse a vyvolává mírné euforické stavy. |
