Na Bořeni se lezou především spáry a komíny

  11:33aktualizováno  11:33
Severovýchodní Čechy jsou pro horolezce synonymem nejlepšího tuzemského lezení. Daleko široko proslulé pískovcové věže Českého ráje, Adršpachu a Českosaského Švýcarska jsou však ještě vlhké a zkřehlé po zimě, a proto začíná mnoho horolezců sezonu na Bořeni. Tento obrovský sopečný kužel připomínající slavnou americkou Devils Tower nedaleko mezi Bílinou a Mostem je podobný svým charakterem právě pískovce, ale je tvrdší a nevadí mu déšť ani mráz.

Proslulé je zde především lezení ve spárách a komínech, kam se vejde celý člověk, ale také jen rameno a někdy je potíž dostat do nich byť jen prsty a špičky bot. Mezi spárami se vzpínají kolmé a hladké pilíře jako Herkulovy sloupy podpírající těžké nebe nad severočeskou uhelnou pánví.

Celý kopec převyšuje okolí o několik desítek až stovek metrů a ze všech stran je opancéřovaný černými skalními srázy. Horolezci si je dělí na čtyři části s různými druhy výstupů. Na jaře jsou oblíbené hladké plotny v jižním prostoru. Obvykle do nich svítí slunce od rána do večera, a tak k lezení stačí jen tričko, leginy, horolezecké boty, lano, úvazek a pár karabin. Výstupy tu jsou bezpečné, protože ve skalách jsou zacementované jistící skoby, nýty a kroužky. Opatrnosti však není nikdy dost, protože i na dobře zajištěné cestě se lze zranit. „Neudržel jsem se a spadnul k nejbližší karabině. Za letu jsem ovšem trefil skalní poličku a prasklo mi v kotníku,“ líčil o víkendu své první dojmy student Martin Komárek. Lezl výstup nazvaný Placheckého pilíř obtížnosti 7-, což je lepší standard rekreačních horolezců, ale dolů ho už snašel jeho spolulezec na zádech.

Lehčí výstupy jsou v západním prostoru, kde lze najít několik skalních věží určených pro začátečníky. Pozor ovšem na počasí, protože Skautská věž má také přezdívku Větrná a díky poloze na hraně masivu na ní může vítr dosahovat takové síly, že horolezce shodí z vrcholu. Proslulé je i skalní okno v cestě Hřebenovka na Biskupskou stolici. Vede z jižní strany masivu na severní, a tak v něm téměř každý lezec zažije při výstupu pocit jako ve větrném tunelu.

O Východním prostoru platí to, co o Západním, jen cest je zde méně, ale o to vyšší.
Severní prostor poskytuje zážitky jen pro zkušené a psychicky odolné horolezce vybavené spoustou materiálu. Ve sto metrů vysokých stěnách navždy ukrytých před sluncem vedou klasické cesty po sudetských prvovýstupcích. Museli to být tvrdí chlapíci, protože ještě dnes se lezci s moderním vybavením a natrénovanou silou chvějí při vzpomínkách, jak viseli ve starých rezavých skobách, modlili se, aby staré  dřevěné klíny nevypadly ze spár, a byli rádi, jak mají ty divoké výstupy za sebou. „Je to tady nejméně o stupeň těžší, než v jiných skalních oblastech,“ připomíná horolezecký instruktor z Prahy Lukáš Bludský. „Výška stěn, zima a málo jištění zde připomíná velehorský terén.“

Některé části Severního prostoru jsou v létě kvůli ochraně přírody uzavřené. Orientační tabule s dočasnými uzávěry některých skal je umístěná u hotelu Pod Bořeněm. Bořeň ovšem není jen cílem horolezeckých hrátek s gravitací, ale také výletním místem pro turisty. Je z něj totiž prvotřídní letecký výhled na jednu stranu ke Krušným horám a na druhou do kopců Českého středohoří. Zvláště večer jsou z něho vidět všechny paradoxy české krajiny. V dálce padají do tmy hrdé hory, pod nimi svítí idylické vesničky, v údolí teče řeka Bílina, ale vedle nich jako zlí draci svítí a vypouští barevné kouře chemičky a elektrárny. Do toho je slyšet hukot vlaků a svistot aut na dálnici přímo pod námi a všude okolo jsme obklopeni obřími hnědouhelnými doly.

Jak se tam dostat: Pěšky z Bíliny (vlak, autobus) po turistické značce asi tři kilometry. Na vrchol vede pohodlná, ale strmá pěšina.
Kde spát: Horolezecké tábořiště serozkládá na loukách pod jižními svahy Bořeně. Nedaleko je podzemní pramen vody, který ovšem nelze najít bez rady místního znalce. Autem je možné dojet až na tábořiště dobrodružnou polní cestou, která vede z obce Chouč od zrcadla v zatáčce.
Kde jíst a pít: Nejbližší hospoda je Pivní sanatorium v Liběšicích pod kopcem. Nečekejte žádný luxus, protože je to vesnická krčma, kde podávají pivo za devět korun, teplé párky, matjesy, pepřenky a sušenky. 

Na vrcholu Skautské věže téměř vždy fouká

Lehký výstup stěnkou Maturita

Stará cesta na Biskupskou stolici

Autor:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Podzimní balada v Tatrách. Dokonalý výhled z Barance vyváží náročnou dřinu

Vrchol Barance

Štíty pocukrované jinovatkou, modrá obloha bez bouřek, téměř nekonečná dohlednost a námaha bez potu. To vše čeká na...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

VIDEO: V zimě, dešti i mlze. I plachtění po Lipně může být adrenalin

Plachtili jsme na lodi Sunway.

Na vodní nádrži Lipno kotví spousta plachetnic. Zájemci si je mohou půjčit na pár hodin, ale i třeba na víkend....

Zaniklé tratě v Česku. Podkováňka se proplétala hlubokým údolím

Lokomotiva BS 200 při zkouškách na trati Skalsko - Chotětov. 50.4008883N,...

Ve dvanáctém díle seriálu Zaniklé tratě zamíříme na sever středních Čech, do okolí Mladé Boleslavi. Podíváme se na...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Najdete na iDNES.cz