"Málokdy vídané jsou dva jezdecké oděvy pana prezidenta. Pozornost upoutá také radiopřijímač zhotovený přímo pro T. G. Masaryka," vyzdvihuje další divácky přitažlivé trojrozměrné exponáty kurátorka výstavy Irena Chovančíková.
Netradičně pojatá výstava zažila už v březnu svou premiéru přímo na Pražském hradě. Putovní projekt připomíná 150. výročí narození jedné z nejvýznamnějších osobností našich novodobých dějin. Masaryk má v hodonínském muzeu už tři roky stálou expozici. "Právě v roce 1997 jsme si všimli spousty materiálu, který se do životopisné expozice prostě nehodí," vysvětluje Chovančíková. Na nynější výstavu, která skončí 1. října, se tak dostaly často až kuriózní věci: pozvánky, vizitky, korespondence, ale také jídelní lístky, zasedací pořádky při společenských setkáních a úřední protokolární záznamy. "Vše vypovídá o společenské proměně Hradu jako instituce," zdůrazňuje kurátorka. Nové společenské podmínky po vzniku republiky vyžadovaly nové formy společenských styků. "Sám prezident považoval osobní rozhovory s lidmi za velmi důležité," zdůraznila Chovančíková.
Výsledkem demokratizace Hradu byla nezvyklá otevřenost vůči vnějšímu světu, která sehrála velkou roli v propagaci Československa. Prezident každoročně dostával tisíce žádostí o audienci a stovky jich skutečně vykonal. Proto také autoři scénáře výstavy chtěli s použitím dobového nábytku evokovat přijímací sál prezidenta, k němuž návštěvník jakoby právě přišel na návštěvu. "Audience však tvořily pouze část Masarykovy práce s lidmi," připomíná Chovančíková. Vedle souhrnu Masarykových životopisných dat je tak ve výstavě vyhrazen oddíl práci Kanceláře prezidenta republiky, která řídila stavební úpravy Hradu a zajišťovala Masarykovy úřední, politické i společenské styky.
Další tematické okruhy si tak na panelech všímají Masarykových mezinárodních jednání či významných cizinců, které přijal. V plejádě hvězdných jmen zájemce objeví proslulého lékaře Alberta Schweitzera, spisovatele Romaina Rollanda či dramatika Gerharta Hauptmana. Neméně zajímavé na tomto místě bude kupříkladu faksimile dopisu Alberta Einsteina. Další části nastiňují v samostatných kapitolách Masarykovy kontakty s českými vědci, novináři, spisovateli a básníky, hudebníky, lidmi od divadla i obyčejnými občany. V řadě zajímavých dokumentů figurují proslulá jména národopisce Jiřího Horáka, spisovatele Karla Čapka, novináře Ferdinanda Peroutky, tehdy mladičkého dirigenta Rudolfa Firkušného či herečky Olgy Scheinpflugové. "Anonym podepsaný Olga Nespokojená přišel prezidentovi poté, co přijal americké filmové hvězdy Mary Pickfordovou a Douglase Fairbankse," ukazuje Chovančíková na jednu z vystavených kuriozit. Vedle zajímavé výstavy muzeum připravilo novinku v podobě dvou průvodců stálou Masarykovou expozicí. První je pro návštěvníky od osmi a druhý od jedenácti let. "Určili jsme pouze dolní věkovou hranici," glosuje dva sešity Chovančíková. Obě tiskoviny vznikly z potřeby provést školáky a mládež vcelku náročnou výstavou o životě a díle vynikajícího filozofa a politika. Průvodce pro první stupeň kombinuje spoustu kvízů, obrázků, her a křížovek s výkladem o expozici.
Katalog pro dospívající zase vyplnily fiktivní dopisy s vypuštěnými faktografickými údaji, které školáci doplňují. Čtrnáct dopisů provází bohatá fotografická dokumentace a půvabné kresby studenta Miroslava Havlíka. Tatíček Masaryk má na těchto dobrosrdečných vtipných kresbičkách stále stejnou tvář, ať už je zachycen jako dítě, student či ctihodný kmet.
 T.G.Masaryk |
