Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejšílenější kavárna v Evropě: kosmopornografie a hororoví Vetřelci

aktualizováno 
Vítejte v království vizionářského umělce, jehož proslavily biomechanické kreatury z kosmického hororu Vetřelec. Přestože slavný film už poněkud stárne, Gigerovy obrazy plné nočních můr a mučivých vizí šokují stále. A nezapomenutelná atmosféra vládne i v netradiční kavárně ve švýcarském městečku Gruyéres.

Naproti muzeu můžete navštívit značně originální "vetřeleckou" kavárnu. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Švýcarské městečko Gruyéres, které proslavily především vyzrálé bochníky aromatických sýrů, má v záloze ještě jeden velký návštěvnický trumf. A tím je jediná stálá sbírka obrazů a soch novodobého švýcarského surrealisty, vizionáře a tvůrce biomechaniky Hanse Rudolfa Gigera, kterého proslavila především jeho výtvarná práce pro kultovní film Ridleyho Scotta Vetřelec. Díky němu se z Gigera stala světová umělecká celebrita, jejíž dílo dodnes přitahuje, šokuje a samozřejmě také odpuzuje miliony diváků po celém světě.

Ale pokud znáte pouze filmového Vetřelce, pak je třeba připomenout, že Gigerovy obrazy jsou daleko odvážnější, neboť v nich neexistuje žádné tabu.

"Připraveni na výsadek" - monstra schovaná v nábojích pistole.

Útok na emoce

Mystická, ale současně i značně depresivní atmosféra na vás čeká také v několika místnostech středověkého domu, které jsou plné Gigerových obrazů, plastik a soch vytvořených podle zásad jeho fantastického realismu. Samozřejmě nechybí ani několik vetřelců ve skutečné velikosti.

Fotogalerie

Ale jak budete procházet Gigerovým muzeem, bude se před vámi rozprostírat stále hlubší, temnější a propracovanější svět útočící na vaše emoce.

A to je právě smyslem Gigerova umění, nenechat nikoho chladným či nezaujatým divákem. Naopak, za každou cenu vás hodlá zatáhnout do svého šíleného světa a vizuálně ohromit, ať už to ve vás vyvolá pozitivní či negativní reakce a emoce.

Noční můry

Kdo je H. R. Giger

  • Giger se narodil v roce 1940 v malém městě Coire v rodině lékárníka. Vystudoval uměleckou školu v Curychu se zaměřením na interiér a industriální design.
  • Mezinárodně se proslavil po roce 1980, když získal Oscara za výtvarné ztvárnění filmu Vetřelec.
  • Giger používá řadu technik, ale nejdůležitější je technika airbrush, v níž vytvořil své nejlepší práce 70. a 80. let. Jeho motivy biomechaniky se ovšem proslavily také jako světově populární inspirace v oblasti tetování, jak o tom svědčí publikace Giger pod vaší kůží.

"Početí a utrpení, sny, noční můry i násilí, strach či smrt. To všechno najdete v Gigerově díle, samozřejmě vyjádřené značně provokativním uměleckým jazykem," vysvětluje místní průvodce, ale za chvíli zjistíte, že zde najdete mnohem víc. Na jeho obrazech totiž můžete odhalit všechny možné úchylky a deviace, od nekrofilie a zoofilie až po znásilňování či močení.

Obrazy jsou sice plné násilí, zneužití a ponížení, přitom však fascinují svou estetickou krásou a vnitřní energií, která s nich doslova tryská. "Giger ukazuje vnitřní svět lidského těla, jeho biologickou architekturu. Maluje jakési vnitřní fyzické krajiny plné erotiky a násilí, v nichž spojuje lidský svět se světem robotů. A díky tomu je považován za tvůrce umělecké biomechaniky," vysvětluje průvodce. 

Ježíš na hlavě

V jednom případě dokonce vstoupíte za plentu, kam je povolený vstup jen dospělých a kde najdete jeho značně kontroverzní až pornografické vize.

Za zmínku však stojí i jeho sochy, ať už je to vlak s vagony vezoucími lebky vetřelců či stůl vytvořený z šesti postav ukřižovaného Ježíše Krista, z nichž tři jsou obrácené hlavou vzhůru.

Nejčastějším tématem však je prolínání motivu vetřelce s motivem ženy, která podle našeho průvodce reprezentuje božský a spirituální aspekt malířova světa. A ať už jde o matku či bohyni, vždy má téměř absolutní moc.

Mnoho Gigerových obrazů se zabývá erotikou a sexualitou.

Mnoho Gigerových obrazů se zabývá erotikou a sexualitou.

Zákaz fotografií

Podrobná prohlídka muzea vám zabere zhruba hodinu a vyjde na 250 korun (studenti zaplatí 170 korun, děti pak 130, ale minimálně do 15 let to pro ně není příliš vhodné, i když je výstava s výjimkou jedné části věkově přístupná všem).

Počítejte také s tím, že fotit se smí kvůli autorským právům pouze ve vstupní části do muzea. "Pan Giger, který žije v Curychu, má spoustu sporů o autorská práva a tak své věci fotit nenechává," komentuje zákaz místní personál. Pokud vás výstava vyvede z míry, a to se v našem případě stalo jedné asijské mladé ženě, která vyšla ven viditelně otřesená, můžete se jít uklidnit do protější "Allien kavárny", která je postavená také v duchu Vetřelce a kde se fotit naopak smí. Za kafe tu dáte 80 korun.

Přestože je muzeum přístupné i dětem, není to nic pro slabé povahy.

Přestože je muzeum přístupné i dětem, není to nic pro slabé povahy.

Na jedné ze zdí samozřejmě nesmí chybět ani slavný Vetřelec.

Na jedné ze zdí samozřejmě nesmí chybět ani slavný Vetřelec.

Temná katedrála z kostí

Může se hodit

  • Gruyéres leží asi 30 km od historického města Fribourgu.
  • Muzeum H. R. Gigera má otevřeno od listopadu do března v út-pá jen odpoledne od 13 do 17 hodin, o víkendech pak od 10 do 18 hodin. V sezoně denně od 10 do 18 hodin.
  • Další informace najdete na www.HRGigerMuseum.com.

Také v kavárně na vás čekají nezapomenutelné zážitky, když třeba u baru sedíte na podivuhodných "biomechanických" židlích, které sice vypadají na první pohled velmi nepohodlně, ale jsou vypolstrované gumou a sedí se v nich velmi příjemně. Celý prostor je vybudovaný v gotickém stylu jako jakási temná jeskyně či katedrála vytvořená z kostí, na stropě tudíž najdete tradiční vetřelecké páteře a na zdech zase děsivé obličeje.

Zatímco muzeum je jen jedno na světě, podobné kavárny jsou ve Švýcarsku dvě, druhou najdete v městečku Chur. Další byla kdysi otevřená v Tokiu, ale už několik let neexistuje.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Microsoft Image Composite Editor - výběr zobrazení (projekce)
NÁVOD: Jak vyfotit a složit dechberoucí panorama? Zvládne to každý

Široké panoramatické fotografie dokážou na první pohled zaujmout. Lépe zachytí pohled na město nebo krajinu a zprostředkují tak zážitek, který běžná fotka 4:3...  celý článek

Happy Guest Hotel Lodge v Duttonu ve Velké Británii nabízí hostům půjčení...
Netradiční hotelové služby: bondage menu nebo rybička pro samotáře

Se skvěle vybaveným minibarem a individuální pokojovou službou už dávno nikoho neohromíte. Hotely teď nabízejí neuvěřitelné spektrum služeb. A některé z nich...  celý článek

Hrad Sklabiňa. Někdejší sídlo Turčianské župy lehlo popelem až rukama...
Skromné a tiché Slovensko. Cyklovýlet po Turčianské magistrále

Turiec je malebná slovenská kotlina sevřená horami ze všech stran. Velice estetická krajina s pohádkovými přírodními scenériemi a absencí masového moderního...  celý článek

Etnograf, spisovatel, novinář a bývalý velvyslanec ČR v Kolumbii a Ekvádoru...
Islám nás zničí stejně jako kolonizátoři indiány, řekl v Rozstřelu etnograf

Západní civilizace se podle etnografa Mnislava Zeleného Atapany chová k indiánům stejně jako dobyvatelé v 16. století. Nedávná vražda deseti indiánů na...  celý článek

Britský zaoceánský parník Queen Elizabeth 2 (spuštění na vodu v září 1967)
Komfortní gigant na vodě Queen Elizabeth 2 místo oslav čeká na svůj osud

Zaoceánská pýcha Spojeného království Queen Elizabeth 2 slaví padesátku. Za 40 let služby loď přeplula Atlantik více než 800krát a převezla 2,5 milionu...  celý článek

Další z rubriky

Barely ropy zkrátka k Dubaji patří. Snímek byl pořízen 4. srpna 1961.
Před padesáti lety bylo v Dubaji 13 aut. Neznámá fakta o ropné metropoli

Perla pouště. Marnotratná, krásná, fascinující. Ačkoli je Dubaj známá svým oslnivým luxusním životním stylem a světovými rekordy, její kořeny sahají do...  celý článek

Vzhledem k absenci silnic spojujících města a vesnice na pobřeží tu kromě...
Kde žije víc psů než lidí. V zemi barevného ledu vládne tma a pořádný mráz

Od zvláštního zpravodaje MF DNES v Grónsku Za velkoměsto se tu bere vesnice s pěti tisíci lidmi, po ulicích běhají bílí tažní psi, zima zalézá hluboko do kostí a do sousedního města dojedete jen lodí....  celý článek

Kořeněné maso, pikantní omáčka a spousta zeleniny. Ovšem ten můj kebab je ze...
Proč není kebab jako kebab. A co je vlastně kebab?

V posledních letech obliba kebabu v českých městech vytrvale stoupá. Jenže spousta z nás v tom má trochu „hokej“. Co je vlastně kebab, jak se liší od gyrosu a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.