Mrtví u řeky Gangy

Po celém toku indické Gangy je možné sledovat spalování mrtvých, které je pro hinduisty symbolickým přechodem k jejich znovuzrození. Žil-li člověk řádně, doufá v lepší existenci v příštím životě. Největším přáním je být po smrti spálen v posvátném Benáresu, kde platí pro cizince přísný zákaz fotografování a rozhodně ne každému se podaří Manikarnika ghat (nejznámější žároviště), na němž hoří ohně smrti nepřetržitě, navštívit. I když zlí jazykové tvrdí, že za pořádnou úplatu pozůstalým můžete fotografovat cokoliv dle vaší libosti.

Spalování doprovází řada náboženských obřadů. Mrtvý je zahalen do roušky, připevněn k marám a postaven na břehu Gangy tak, aby mu kotníky omýval naposledy posvátný proud vody. Potom je položen na hranici (vyšší kasty si mohou dovolit santalové dřevo) a nosítka jsou odstraněna. Často je mrtvola potřena červenou hlinkou a polévána posvátnou vodou za odříkávání modliteb. Ženy se těchto obřadů aktivně nezúčastňují a stojí v pozadí, zatímco muži držíce se za ruce, obcházejí třikrát hranici s nebožtíkem ve směru hodinových ručiček a házejí na mrtvého drobné mince. Úzkostlivě se přitom dbá, aby se šaty nedotkly těla, protože je nečisté.

U vyšších kast bývalo zvykem, že se vdova nechala spálit se svým mužem. Dobrovolná smrt v plamenech měla ženě zajistit tolik tisíců let v nebi, kolik měla vlasů na hlavě. Věřilo se, že je to nejpádnější důkaz věrné lásky, který oba zprostil  hříchů. Satí byla v roce 1829 Angličany zakázána. V Indii se však na tyto ženy vzpomíná s úctou a jejich oběti jsou připomínány.

Nejstarší syn poté otevře mrtvole ústa, vloží do nich zapálené bankovky, které posléze uhasí kokosovým mlékem. Často se nechává čelist otevřená, zalije se olejem nebo máslem a hranice se zapaluje právě zde. Mrtvý je zbaven svého roucha, které je vhozeno do řeky a obložen slámou s hrudkami másla, aby oheň rychleji vzplanul. Podivně nasládlá vůně spalujícího se masa citlivé lidi dráždí k dávení.

Hranice hoří asi 4 – 6 hodin, poté se popel a zbytky kostí nasypou do řeky, v níž se o kus níže lidé myjí a perou své špinavé prádlo, ale i meditují a podstupují svoji denní rituální očistu. Mnoho chudáků spoří na pohřební obřad celý život, v průměru stojí jedno spálení kolem 2000 rupií, což je přibližně 1500 korun. Není výjimkou, když náhlá úmrtí v příbuzenstvu ruinují celé rodiny, které si peníze na spálení musí vypůjčit na lichvářský úrok.