Mrtvé moře vážně ohroženo

Jordánští odborníci vyzvali k zahájení projektu s názvem Kanál dvou moří, který by měl pomoci zachránit unikátní oblast Mrtvého moře. Tato nejhlubší pozemská proláklina na světě čelí v posledních letech vážným hrozbám. "Až do začátku 60. let byla hladina Mrtvého moře 392 metrů pod úrovní hladiny Středozemního moře. Nyní je už 412 metrů," vysvětluje profesor geologie z Ammánské univerzity Elias Salamí.

"Jestliže bude pokles pokračovat, ztratí Mrtvé moře za půl století třetinu své rozlohy a bude mít 650 čtverečních kilometrů proti více než 1000 na začátku 60. let," varuje. Toto bezodtokové nejslanější jezero na světě (až 300 miligramů soli a minerálů na litr vody proti 30 až 40 v ostatních mořích), které leží mezi Jordánskem a Izraelem, respektive palestinskou autonomií, představuje z přírodovědeckého hlediska
naprosto unikátní ekosystém. Žije zde jen 11 vysoce specializovaných mikroorganismů, ryby zde nežijí žádné. Pouze v jordánském přítoku Mudžíb se vyskytuje jedna vzácná endemická ryba a také jeden druh vážky. V podzemních
pramenech žijí též čtyři endemičtí korýši. V okolí Mrtvého moře se vyskytuje mnoho vzácných rostlin a žijí zde divoká zvířata jako kozorožci, gazely, leopardi či damani.

Podle Salamího nyní do Mrtvého moře přitéká jen 300 krychlových metrů vody za rok, zatímco před 40 roky přitékalo ročně 1700 krychlových metrů. Tento úbytek je podle něj jednoznačně způsoben tím, že "Jordánsko,Sýrie a Izrael nehospodárně užívají vodních zdrojů, které zásobují Mrtvé moře", především řek Jordánu a Jarmúku. Dalším důvodem je "velké vypařování, způsobené rozsáhlou těžbou
draselných solí" na jordánské a izraelské straně. Vlivem klesající hladiny též ubývají termální prameny, které leží na jihu Jordánska.

Mnoho odborníků včetně Salamího a generálního tajemníka na jordánském ministerstvu vodních zdrojů Hazíma Násira se shoduje v tom, že jedině vyhloubení kanálu mezi Mrtvým a Rudým mořem může pomoci tyto problémy vyřešit. Tato myšlenka ovšem není nová. Již zakladatel sionismu Theodor Herzl načrtl podobný plán v knize Staronová země z roku 1902 a začátkem 80. let zase Izraelci přišli s návrhem vykopat kanál mezi Mrtvým a Středozemním mořem. To vedlo Jordánce k
protinávrhu: vykopat kanál směrem na jih, k Rudému moři. 

Tento jordánský projekt Kanálu dvou moří je však podle Násira "spojen se stabilitou a mírem" na Blízkém východě. Na úspěšném završení tohoto díla se musí "nezbytně podílet" jak Izrael, tak palestinská autonomie a Jordánsko.
   

Po podpisu izraelsko-jordánské mírové dohody v roce 1994, která předpokládala "rozvoj údolí Jordánu", kde se Mrtvé moře nachází, vyjádřili Izraelci o tento jordánský projekt zájem. V roce 1997 byla o tomto plánu vypracována studie Světové banky, od té doby se ale dál nepokročilo kvůli stagnaci izraelsko-arabského mírového procesu. Studie uváděla částku 800 miliónů dolarů na vybudování kanálu, jiné odhady byly ale o mnoho vyšší - pohybovaly se kolem pěti až šesti miliard dolarů nepočítaje pravidelné roční výdaje. Podle Násira ale zajištění financí není velkým problémem, protože projekt "může být financován ze soukromých zdrojů".

Salamí zase navrhuje zahrnout do záchrany Mrtvého moře Organizaci Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Podle něj toto místo patří ke světovému kulturnímu dědictví, protože "právě zde byl podle evangelií pokřtěn Ježíš Kristus". 

Kolem Mrtvého moře je možné vidět řadu solných ker.